Proč se včelí med nazývá „tekutým zlatem“? Jaká je je jeho historie?

Bude asi těžké zjistit kdy se med objevil poprvé na jídelníčku lidí.Je velmi pravděpodobné,že sladký pravčelí pramed, pojídal už pračlověk.:-)
Jisté je,že např. Egypťany byl med označován jako tekuté zlato přírody.Mimo jiné i pro jeho barvu.
Med také označovali jako slzy Boha slunce Ra.
Jeho blahodárnost, nejen jako součást jídelníčku,vy­užívala např.Kleopatra,kte­rá si dopřávala medových koupelí.Věděla už o tom,že má příznivé účinky i na pleť.

Annas" U nás se tekuté zlato říká Becherovce a ta také léčí kudy teče.
Nicméně proti medu také nejsem ale víc se lepí.

Za starých časů se u nás nesladilo cukrem, ale jen medem. Včely patří k nejstarším domácím zvířatům, už v Bibli jsou zmínky o medu jako o vzácném daru. Naši předkové vybírali med divokým včelám, sídlícím v dutinách zpráchnivělých stromů, teprve později začali sami připravovat tzv. brtníky pro včely. Včely dávaly užitek nejen medem ale i voskem, obojího bylo potřeba, vosku na svícení, medu v kuchyni. V 11 a12 století se dokonce med spolu z voskem od nás vyvážel do okolních zemí. Med se prodával na sudy, vědra, později na tzv. centnýře. V této době se také med vyměňoval za sůl, která se musela k nám dovážet. Oblíbená byla také medovina, dle našich pověstí, byla to prý medovina, co dopomohla Šárce k vítězství v dívčí válce. Medovina byla nápojem slavnostním, vyráběla se z vody, smíchané s medem a to v takovém poměru aby v ní plavalo vejce. První zprávy o cukru se dochovaly z 14 století , byl to cukr řepný, neboť třtinový pro velkou vzdálenost dopravy byl drahý. Již v dobách za Karla IV kupci v Týnském dvoře prodávali tři druhy cukru: bílý, surový hnědý a černý, který se jako zvláštnost používá v zámořských zemích. Smrtelnou ránu našemu včelařství zasadila řepa cukrovka, která svou sladkou šťávou med jako sladidlo nadobro vytlačila. Jako první objevitel cukru v řepě se uvádí všeobecně německý lékárník Marggrav, ačkoliv jej určil v roce 1747, bylo jeho objevu využito až na konci 18 století. Oblíbenost cukru stoupla až s oblibou pití ranní kávy a čaje, protože dříve se snídala polévka. Jestliže intensivní zemědělství, rozvoj průmyslu vedly od medu k cukru, tak novodobá věda o výživě doporučuje spíše obrat zpětný, od cukru k medu.

http://recepty­.centrum.cz/kuchy­ne-sveta/2003/6/5/­clanky/staroces­ka-kuchyne-ii/

zde se píše na straně 31 o medu jako o zlatě

http://www.mzp­.cz/projekty.2010/su­pl/357_06_06lo­mikamen02-032006.pdf