Proč si někteří lidé nepřejí, aby po jejich smrti lidé truchlili?

Ne, zřejmě to byli optimisté a nemají rádi, když jsou lidé smutní. Takže s ohledem na pozůstalé.

Chtějí, aby si ho pamatovali tak, jak žil a aby takové bylo i rozloučení. Mně osobně by se to taky líbilo. Ale mrtvý prd ví. Přál bych si aby mi zahráli z CD Louise Armstronga: What a wonderful world.

Upravil/a: Kepler

Myslím, že je to lidské. Člověk, kterému záleží na blízkých si nepřeje, aby byli smutní, tedy ani aby truchlili, ať už tím důvodem bude i vlastní smrt.

Protože mají zřejmě smysl pro humor a vzhledem k tomu, že se to týká nás všech, berou skon jako součást života. Také proto, že se říká, že by pozůstalý měl dát zesnulému „svobodu“, že by na něj neměl tolik myslet, nemít doma urnu, nechodit každý den na hřbitov.
Velmi se mi líbí nápad „Veselého hřbitova“ v Rumunsku: https://zpravy­.aktualne.cz/zah­ranici/foto-misto-kde-se-i-smrt-zda-byt-krasnou-vesely-hrbitov-v-ru/r~207f5ba2­9ecb11e7b286002­590604f2e/
🙂

Protože sami nejlépe ví, jak těžké to bylo, když truchlili oni sami či jejich příbuzní.

Upravil/a: yuko

Přejí, nepřejí… po smrti blízkého člověka VŽDY následuje smutek. ;(

U nás se traduje, že přílišné truchlení brání duši neboštíka odejít…