Proč si plakáty svejch idolů a oblíbenejch filmů lepěj na stěny víc děti a puberťáci než dospělí?

Protože dospělí už žádné idoly nepotřebují, ale děti ano. Já, už jako student, jsem si radši vylepil na stěnu nádherné Ferrari. Největší bída je, když si dospělí věší na zeď prezidenty, Hitlera, Stalina a jiné zrůdy.

Dospělí už vědí, jak je to pomíjivé. A že zeď se musí po sundání plakátů opravit.

Dospělí už většinou mají rozum

Souvisí to s manželstvím, tím to je.
Jak by se ti v ložnici nad polštářem manželky líbil plakát džastyna bíbra?
Mám dojem, že „misionáře“ bys úplně vypustil z repertoáru.

Ano, dospělí už nelepí. Jak já bych si tam ráda připlácla Šmoulinku. Ale co by se stalo potom? Byla bych divná. A to si už málokdo z dospěláků dovolí.:-)

Upravil/a: quentos

Taky jsem měl fotky a plakáty. Ženy to nedovedou pochopit, matky a později manželky. Je to takové přechodné období, kdy opouštíme idol, kvůli budoucímu idolu.

Pravděpodobně proto, že potřebujou vidět svoje vzory, podle kterých se snaží žít, nic víc, nic míň bych v tom nehledal.
Dospělí většinou bývají vzorem, ať už pro děti, či chováním nebo činy pro někoho jinýho.

… no proto, že v mnoha případech by do té místnosti už nikdo jiný nemohl vstoupit (především manželka a děti ) …

Každý z toho vyroste, a pokud ne, tak je něco s psychikou.

Upravil/a: quentos