Proč většina mladých si myslí, že jsou soběstační, ale když je průser tak přilezou za rodiči?

Mladým přeju, jim patří budoucnost. Jenže svět není jenom hihihi a hehehe. To si nedokážou uvědomit. Hlavně nejsou schopni a především ochotni nést odpovědnost za své jednání a chování. Průser? On to NĚKDO vylíže. První jsou na řadě právě rodiče nadaní bezbřehou nekritickou tolerancí.

Jak jsme si je vychovali takoví jsou,,já jsem ráda, že přilezou. Je to jistý projev důvěry, sice to dá někdy zabrat aby jim člověk mohl pomoci, ale s tím se počítá,,,,

Protože to tak má být a je to v pořádku. Za kým by šli asi?

Vždyť jejich rodiče nebyli jiní :)))

Je jen dobře, když v případě průseru jdou za rodiči. Špatné je, když průser řeší dalším průserem a dalším .. cesta do pekel. Nešťastní rodiče se pak o problémech dozví, až se téměř nedají řešit, a to ještě ne o všech.

Viděl jsem kdysi výsledky ankety o drogách. V otázce komu se svěří, že užívají drogy, mladí rodiče uvedli téměř poslední (první byli kamarádi, tety, strýcové, prarodiče, učitel, lékař, …). V otázce od koho očekávají pomoc byli rodiče jednoznačně na prvním místě.
Dokud máme rodiče a naše vztahy jsou dobré, je nám hej. A tam kde rodina fungovala dobře, tak ta soběstačnost a průšvihy nejsou tak vyhrocené.