Právě mi vrtali zub a stále se nedokáži smířit s tím, že kousek zubu není můj. Co s tím?

no, to není příjemné. Ale s jistotou tě mohu uklidnit jedním faktem- v životě přijdeš o mnohem více, bude to bolet mnohem více a nesmíříš se s tím třeba už nikdy, co se dá dělat..

Tak to by si měl začít zvykat.

Přestaň tedy bláznit a uvědom si, že takový kaz zub stále více poškozuje a až se dostane k nervu, tak to hodně bolí, dostal bys zánět a další komplikace by se přidaly až třeba po zánět okostice a podobné „radosti“. Přestaň na to myslet, přijmi skutečnost, že máš odstraněný zubní kaz a tím pádem zuby v pořádku. A tenhle pocit Ti přece stojí za to, aby ses popral s takovými myšlenkami.

Neboj, všichni jsme si zvykli. A co mají říkat ti, kteří mají místo zubů zubní náhrady ? Zkus se někoho zeptat, jak je to nepříjemné, obzvláště, než si zvyknou.

no,buď rád že je to takhle.Horší by bylo kdyby ti vyvrtali jediný a poslední zub 🙂

Chápu ten záchvat paniky a úzkost. Obvykle tím trpí lidé s fóbiemi (zejména klaustrofobií, neboť tohle je jedna z jejích forem) a také lidé s abstinenčními příznaky nebo ti, kteří dlouhodbě užívají nějaké návykové látky – musíš vědět sám… Znám podobné případy, kdy si dotyčný hodinu po ošetření sundal sádru, protože měl takovou úzkost, že se mohl až zadusit nebo – horší příklad – pacient, narkoman si sám kladivem vymlátil vśechny zuby, protože mu „vadily“ v puse… Ale to jsou extrémy, ovšem, děje se to.
Ale neboj se:-) Vzhledem k tvému věku bych to tipovala na hormonální změny, díky kterým se objevují právě úzkostné reakce na novou situaci.

Nezbývá ti nic jiného, než se rychle nějak odreagovat – obrátit pozornost jiným směrem – zkus se s někým sejít, zavolat někomu, sportovat, nejlépe udělej něco, u čeho se musíš hodně soustředit na výsledek.

to by mne zajímalo, co budeš dělat, až budeš mít třeba celý vyndávací chrup…nebo cizí ledvinu…takže smiř se s tím, že pokud je to jen plomba, je to opravdu to nejmenší, co tě může potkat…