Slovo dama nebo elegan,je to prezitek?

Slovo sice krásně zní, ale pravou dámu nebo elegána abys dnes hledala lupou… Ale nemám ve zvyku vidět všechno zas tak černě a naříkat nad tím, jak krásné to bylo tehdy, když jezdily kočáry, pánové zdravili dámy uctivým nadzdvihnutím klobouku a ony jim odpovídaly lehkým pokývnutím hlavy zpod slunečníku… Staré dobré časy byly vždy krásné jen v tom, že jsme byli mladí (mladší:-).
Ale jsem si jistá, že pokud někdo chce, záleží mu na tom a pohybuje se v určité společnosti – chová se slušně. Je fakt, že dnes je všechno dost „pomleté“, lidí je čím dál tím víc a každý chce být Někdo. Velkou měrou k tomu přispívá celkové komerční zaměření společnosti, které slušnost, úctu a jistou nonšalanci odsunulo pomalu (nebo spíš dost rychle) na pátou kolej. Stírají se rozdíly, zavládlo buranství, agresivita a promiskuita.
O to víc se mi vždycky líbí, jak – když se někde objeví někdo „z jiného světa“ – se lidé hned mění. Jsou před ním celí nesví, stydí se jich, neví jak se správně chovat, aby si „neutrhli“ ostudu. Elegána (nebo dámu) brání – aniž by je znali a přisuzují jim skoro nadpřirozené schopnosti. A to jen proto, že jich je málo – a chovají se a vypadají jinak. Elegatního muže obdivují, elegantní dámu možná ženské trochu víc zdrbnou, ale stejně jí pak chtějí napodobit.
Jenomže… Stačí, aby se vyčůraný hochštapler, který v padnoucím obleku, s „dokonalým“ vystupováním a patřičně bravurní historkou objevil někde na nahatostí a násilím zpitomnělé veřejnosti a už se mu to „Kristiánství“ spapá i s udicí… Proto, že si lidé „odvyklí“ důstojnosti a přirozenému vystupování, lehce pletou napomádovanou vypočítavost s elegancí… A i tam, kde nic není, se tak obdiv (a prašule) sypou.
Možná, že ta slova – elegán a dáma – nabyla jiný, modernější význam, možná, že dnes už málokdo ví, co vlastně znamenají. To, že se TO o někom říká, vždycky nemusí znamenat, že TO tak je…
Záleží (trochu:-) i na tom, kdo to říká. Jiný názor a požadavek na tyto osobnosti budou mít lidé (spíš „v letech“), kteří dobu, kdy se elegance „nosila“ zažili, nebo se celý život pohybovali po golfovém greenu, vlastnili továrnu, jezdili do ciziny, přijímali významné osobnosti, měli služebnictvo – zkrátka žili „na vysoké noze“; další pohled bude mít střední třída, která se buď sama tak hodnotí nebo dámy a elegány cynicky shazuje a pak samozřejmě lidé z nižší společnosti, kteří je rovnou mají za naduté flákače.
Jedno platí na sto pro – když si někdo jen nasadí klobouk na prázdnou hlavu, lepší člověk se z něj stejně nikdy nestane.:-)

Nie je to prežitok
Dáma môže byť aj v žobráckej halene a bude stále dáma. Tak isto ako buran aj v smokingu bude stále len buran.
Je to o prejave duše-mysle, vzťahu človeka k životu.

Damiana,
„pravou dámu nebo elegána abys dnes hledala lupou“, nie je treba lupu, ale pozerať nie smerom do výšin oblakov, ale okolo seba, či k matičke Zemi, tam je skutočný život, tá pravá krása…

Dáma byla, je a bude. To je pojem, o kterém netřeba diskutovat. Elegán je také hezké. Býval jsem takto označován již v době své vojenské presenční služby.