Smí být katolický kněz politikem?

Není to tak jednoznačné. Biskup nepovolil faráři angažovat se v politice. Pro církev je to nežádoucí.

Minulost
"Jednou ze zvláštností první republiky byla častá přítomnost kněží v politice, a to včetně vlády a parlamentu.

Zatímco dnes zastávají vůdčí pozice v křesťanských stranách laici (řadoví věřící) a kněží mají aktivní politickou činnost zakázánu, dříve řídili konfesně vymezené strany právě kněží.

Nejvíce duchovních se nacházelo ve dvou nejsilnějších katolických stranách republiky, a to v Československé straně lidové (Mons. Jan Šrámek, rodák z Grygova) a Hlinkově slovenské ludové straně (Mons. Andrej Hlinka). Okrajově působili katoličtí kněží i ve straně agrární.

Dilema kněze-politika bylo trojí. V první řadě je církev univerzální institucí, která se nemá spojovat s jednou konkrétní stranou či skupinou, je určena pro všechny. Druhý problém byl však praktický, pokud došlo na sporné události ve vztahu státu a církve, komu měl být kněz loajální? Hájil zájem své strany, nebo se postavil na stranu církve (jíž složil jako kněz přísahu)

http://www.de­jinyvpohode.cz/Ar­ticles/1301-2-Knezi+v+politi­ce.aspx

2. Po roce 1989
A angažovaný kněz dnes?

Po roce 1989 lze u nás v případě kněží hovořit o přímé angažovanosti v politice naprosto výjimečně a církevní reprezentace se snaží udržovat pozici politické neutrality. To bezpochyby souvisí i s výrazným antiklerikálním naladěním české společnosti.

Obavy z přímé politické angažovanosti vyjádřil i papež Benedikt XVI., který vidí riziko především v tom, že posláním kněze je přispívat k utužování společenství věřících a jeho politická činnost by je mohla rozdělovat.

Kněz však současně nežije se svými farníky v nějakém vakuu a již z tohoto důvodu by se měl orientovat ve společenském dění. A pokud zazní v českém veřejném prostoru hlas církevních představitelů k aktuálnímu dění, nemusí přece jít o nežádoucí klerikalismus. Vždyť je zcela legitimní, stejně jako žádoucí, vyjádřit se kompetentně a v duchu sociálního učení církve nebo koncilních dokumentů k problémům, které pálí velkou část občanů, například k sociálním otázkám, ke generačnímu soužití, k úrovni naší politické, mediální a právní kultury či neprůhledných propojení ekonomiky a politiky. "
Autor: Jaroslav Šebek
http://www.ka­tyd.cz/clanky/kle­rus-v-politice-drive-a-nyni.html

„Jeden farář se chtěl politicky angažovat, ale biskup mu to zakázal. Církev má strach z politické činnosti“.
https://cs-cz.facebook.com/no­tes/josef-hurt/farář-hurt-zpovídá-přes-skype-a-podporuje-dobrovolný-celibát/10205281­945120629/

Upravil/a: annas

Proč ne? Vždyť katoličtí představitelé historicky vždy dělali jen politiku. S náboženskou vírou neměli moc společného.

Svým způsobem ano. Pokud je stále knězem, tak by to musel schválit Vatikán. Vysocí církevní představitelé jsou v podstatě politiky, i když nevolení , ale jmenovaní.

Nezaložili podobní exoti v Čechách KDU- ČSL?

Určitě, viz např. Jozef Tiso.

Zdroj: http://cs.wiki­pedia.org/wiki/Jo­zef_Tiso

Smí. Měli jsme dokonce ministra, který byl knězem.