Přidat otázku mezi oblíbenéZasílat nové odpovědi e-mailem Stejnosměrny proud a proudová ochrana

Zdravím.
Podařilo se mi ukořistit 8 fotovoltaických panelu.
Po spojeni do série mam 230 v a kolem 1800 W stejnosměrných.
Do boileru jsem navařil jímku a použil spirálu do bojleru DRAŽICE.
detail.php

Fungovat to funguje docela úspěšně, ale jak zabezpečit, aby se proud nedostal nechtěně, třeba po zrezivění jímky na kostru.

Je nějaká proudová ochrana na stejnosměrný proud.

Dražice vyrábějí také boilery na stejnosměrný proud, takže to musí byt nějak jištěné proti brobiti.
http://www.dzd.cz/index.php/cs/ohrivace-vody-bojle ry/fotovoltaicke-ohrivace-vody

Předmět Autor Datum
např. klasické (tavné) keramické pojistky, jen si musíš uvědomit, že reálný vybavovací proud bude u…
touchwood 16.04.2013 10:41
touchwood
Hmm, se zvláštní specifikou nebezpečnosti DC proudu souhlasím. Tazatelem použitý pojem "proudová och…
mirektatra 16.04.2013 13:10
mirektatra
Proudovy chranic uz z principu na DC fungovat nebude, je to diferencialni transformator. Ja bych tu…
bahno 16.04.2013 20:34
bahno
Já bych tedy neuzemnil ani jeden pól, takhle je to galvanicky oddělený a pokud se zrovna nechytne ob…
Uroboros 16.04.2013 22:33
Uroboros
Jak jsem vyrozuměl, tak panely někde čmajznul, tudíž návratnost investice je okamžitá :-D. Rozhodně…
Filuta 17.04.2013 00:42
Filuta
Ano, neuzemňovat. A mimochodem, taky spínání a rozpínání stejnosměrného proudu je poněkud "náročnějš…
Martin79 17.04.2013 13:03
Martin79
Uzemnit pouze neživé části a jištění obou pólů. A kdyby jen termostat, ale i pojistky. Chtělo by to…
ms 17.04.2013 16:17
ms
Taky příliš nechápu, proč jeden z pólů DC zemnit (a který). Elektrolýza je taky prevít... Zkrátka DC…
mirektatra 17.04.2013 17:15
mirektatra
Když už se zemní, pak je z pochopitelných důvodů záporný pól (elektrolýza) - viz trakce. V telekomun…
ms 17.04.2013 20:25
ms
Úplný souhlas. Jo, a k ovládání stykačem - tepelná pojistka, aby byla spolehlivá, musí vypnout oba f…
mirektatra 17.04.2013 21:12
mirektatra
S tim zemenim sem to asi nedomyslel, asi fakt bude nejlepsi nechat to galvanicky oddeleny a uzemnit…
bahno 18.04.2013 10:38
bahno
Nebudu řešit dvoupólový dotyk, při strčení dvou prstů do zásuvky nepomůže žádná ochrana. V tomto pří… poslední
Zerozero 19.04.2013 01:57
Zerozero

např. klasické (tavné) keramické pojistky, jen si musíš uvědomit, že reálný vybavovací proud bude u SS trochu nižší, než deklarovaný (střídavý).

Ale upozorňuji, že to je jištění vedení, nikoli zařízení. A že stejnosměrný proud je řádově nebezpečnější, než střídavý, hrozí následné udušení rozkladem krvinek. Ve vlhkém prostředí (prostředí zvláště nebezpečné) je nebezpečných už 25V SS, takže na to velkého bacha!

Hmm, se zvláštní specifikou nebezpečnosti DC proudu souhlasím. Tazatelem použitý pojem "proudová ochrana" je nejasný. Znám třeba "ochrana proti nadproudům" - tady je nejjednodušší použít pojistku, potom "motorová ochrana" - zde nerelevantní, dále "proudový chránič" - neznám specifika jeho chování v DC obvodech...
Navařit jímku a použít těleso, je jedna věc, ale vymyslet bezpečné fungování (třeba při požáru panely nevypnete) a neohrozit životnost zařízení (koroze, elektrokoroze) a hlavně neohrozit osoby, to je věc dost komplikovaná. Fungovat to tak, jak jste nastínil, jistě bude, ale za jakých podmínek(!). Pokusil bych se raději setavit zařízení z komponentů k tomuto účelu určených a podle přesného návodu výrobce, nebo raději projektu. Amatérské konstrukce bych se raději vyvaroval.

Proudovy chranic uz z principu na DC fungovat nebude, je to diferencialni transformator.
Ja bych tu ochranu nijak zvlast nehrotil, resp. resil to uzemnenim jak telesa boileru tak jednoho polu stejnosmernyho zdroje. Pojistky nacpat co nejbliz ty fotovoltaicky instalaci. Kdyby tam byli sikovny stykace mezi panelama, zvedla by se i bezpecnost pri pozaru, ale otazka jestli to hrotit.

Já bych tedy neuzemnil ani jeden pól, takhle je to galvanicky oddělený a pokud se zrovna nechytne obou pólů naráz, tak je to bezpečné.
Mne to celý přijde jako absolutně blbej systém z důvodu účinnosti a druhak návratnosti. Když si vezmu, že 1W panelu dnes stojí cca 60Kč a bude to fungovat celoročně (což nebude). Tak návratnost je někde kolem 20let :-D
Solár na ohřev TUV bych ještě pochopil, ale fotovoltaikou ohřívat bojler? To je jak ekologický, tak ekonomický nesmysl...

Taky příliš nechápu, proč jeden z pólů DC zemnit (a který). Elektrolýza je taky prevít... Zkrátka DC proud se v těchhle výkonech a napětích chová proti AC dost nezvykle a je to potřeba řešit/hrotit, ne se tvářit, že když to ohřívá, nic to neudělá. Cokdyž se prosekne 230V DC na kostru bojleru a přes pospojení to půjde do PE(N) v celém domě? Co na to svodový proud izolací u panelů, co na to poudový chrániče v objektu? Jak se to bude líbit měděným rozvodům topení... ? Mám tady dost neznámých na to, abych to takhle udělal amatérsky. Raději bych volil standardní zapojení výrobce (včetně ochran a regulací), pozeptal se na specifika DC bojleru DZD (anodová ochrana, ovládací a jistící prvky...) a pokusil se v rámci možností obšlehnout "homologizované ;-)" zařízení.

Když už se zemní, pak je z pochopitelných důvodů záporný pól (elektrolýza) - viz trakce.
V telekomunikacích se zase, aby se to "nepletlo", uzemňuje kladný pól, ale tam je nominálních 48V/60V (Německo dle Siemense).
Tyhle solární systémy jsou buď v malém napětí, kdy to jde do akumulátorů a pak do střídače, nebo nn také do akumulátorů a střídače s přímou modulací. Ss a takové napětí je svinstvo.

S tim zemenim sem to asi nedomyslel, asi fakt bude nejlepsi nechat to galvanicky oddeleny a uzemnit pouze nezive casti.

Ale prijde mi, ze to tu zbytecne hrotite. Ja vim, bludny proudy, elektrokoroze, to vse je mi z trakce znamy, ale to se bavime vo uplne jinech proudech a vykonech, navic o zamernym vedeni toho proudu zemi. On je velkej rozdil jestli vedu zemi 700A nebo mi nekudy do zeme utika 50mA.
Tady tece blbejch 8A maximalne! Rele na 30A stejnosmernejch neni zadna zvlastnost a beznej 25A stykac to musi ustat jako nic.

Nebudu řešit dvoupólový dotyk, při strčení dvou prstů do zásuvky nepomůže žádná ochrana.
V tomto případě bych to řešil jako izolovanou soustavu. Lze předpokládat že všechny pracovní vodiče budou mít řádnou pracovní izolaci. V případě poruchy kdy se například poruší izolace jednoho pólu, tak se nic nestane, i když se dostane napětí jednoho pólu na kostru a následně se kostry někdo dotkne. To proto, že druhý pól není uzemněn, takže proti zemi neprochází proud.
( U izolovaných soustav VN se poruchové spojení se zemí jedné fáze nepovažuje za důvod okamžitého odpojení. Soustava může pracovat až do plánované opravy. Porušení izolace indikují tzv. hlídače izolace).
Dokonce nedojde k úrazu ani při svévolném dotyku jednoho živého pólu. K úrazu by však došlo při svévolném dotyku jednoho živého pólu, kdyby byl již druhý v poruše. (ale k tomu by došlo pouze úmyslně, což se nepředpokládá).
Uzemnění kostry ohřívače by bylo vhodné z hlediska pospojení a případně uvedení okolí na stejný potenciál.
Případné jednopólové zavlečení DC napětí do nulovací soustavy nic nezpůsobí, opět není protipól. Proudovým chráničům je to jedno, ochranný vodič jimi neprochází. Taktéž potrubí a podobně.
Co se týče pojistek, tak snad jen jako ochrana samotných panelů před nadproudem. Jako ochrana proti dotyku by jejich funkce byla problematická. FV panely nejsou tak tvrdým zdrojem (slunce za mraky), aby došlo spolehlivě k vybavení.
Spínání DC 230V: Pozor, běžné stykače jsou na AC, při zapojení na DC shoří. Také spínat výkon cca 2kW při napětí 230V DC, běžný stykač nezvládne, bude natahovat oblouk a dlouho nevydrží. Stykač musí mít konstrukci na DC.
Co se týče nebezpečnosti DC napětí, je třeba si uvědomit že ještě napětí 120V DC, se považuje za dovolené dotykové napětí (nikoli bezpečné, jiný pojem). Při těchto hodnotách napětí je mnohem bezpečnější než AC, protože nevyvolává svalové křeče. Nebezpečná elektrolýza krve a podobně, nastává při mnohem vyšších hodnotách napětí a delším dotyku.
Tedy například při dotyku 230V DC člověk ucítí pálení v místě kontaktu a sám se uvolní, protože svalová křeč nenastane. Krátká doba dotyku nevyvolá závažné následky. Proto dotyk s napětím 230 V DC, není ani zdaleka tak nebezpečný jako AC. (což tedy nedoporučuju svévolně zkoušet, ale jako "správný" elektrikář jsem to vyzkoušel, není to nic hrozného :-))

Zpět do poradny Odpovědět na původní otázku Nahoru