Taky máte pocit, že si nejste jisti sami sebou?

Zkušenost dělá jistotu. Jde jen o to pamatovat si postupy, zvyky, vychytávky a není hřích se občas na něco zeptat. Ze spánkem to je jiný, ten neošidíš, neukecáš, ale zvyknout se dá. Mě to v mládí trvalo 2měsíce než jsem si na noční zvykl.

Neměj strach, vše se jednou poddá. Každý se musí, většinou, v životě stále a hodně učit. „Žádný učený z nebe nespadl“. A že o sobě pochybuješ je naprosto normální. Lidé, kteří o sobě NIKDY nepochybují mají nakročeno k průšvihu. Pochybování o sobě samém je vítaná reflexe, která nás je schopna včas varovat před neuváženým, nebo špatným rozhodnutím a jednáním. Pochopitelně to ale vyvolává určitý stres a ten zase problémy s tím spaním. To už jsou zase fyziologické reakce. Ten už ale je nutno zvládat zase tím, že si sebevědomí zvyšuješ tím učením a od stresu si pomáháš sebepřesvědčením, že nakonec přece jenom vše zvládneš. A na to spaní může mít i velký vliv „nabourání“ denního režimu, přechodem na noční práci. Než se takové změně člověk přizpůsobí, trvá to dýl. A znám lidi, kteří museli dokonce takovou práci ukončit, protože se nebyli schopni, takové radikální změně, vůbec přizpůsobit. Co se týká toho, že máš obavy z toho, že něco poděláš, opět platí, že nic nezkazí akorát ten, kdo nic nedělá. Také se mi v životě pár věcí nepodařilo. A nakonec, někdy pomůže i to lidové „pokud nejde o život, jde o ňovňo!“:-)

Je k tomu třeba přistupovat jako k dobrodružství. Já jsem taky na svojí pozici neměl nikoho, kdo by mi stál za zadkem, a taky to podle toho ze začátku vypadalo. Byl jsem nucen riskovat, objevovat nové nebo staronové postupy, poradit si sám, když nebyl nikdo, kdo by mi poradil. A taky jsem se někdy v noci budil a nemohl spát. Nakonec se nikdy nic extra vážného nestalo a já myslím, že dneska po pár letech mám díky tomu daleko víc sebejistoty, než kdybych od začátku měl nějakého osobního hlídače. Dokonce myslím, že mám někdy odvahu rušit některé zaběhlé, ale v podstatě zbytečné postupy takové to: „vždycky se to takhle dělalo, i když nikdo neví proč“.
Jak se říká, nejlíp se naučíš plavat, když tě hodí do vody. Ber to jako dobrodružství a koukej, aby ses neutopil. 😉