Avatar uživatele
dudu

Také ve svém životě najdete okamžiky, které při zpětném pohledu v duchu hodnotíte „to jsem byl ale osel“?

Obdobnou situaci asi prožil prokaždý z nás., ale stalo se tak proto, že jste jako berani neuposlechli rady přátel nebo rodičů?
Opravdu platí, že je marné každému z nás opakovat jak je nepříjemné sednutí si nahým zadkem do kopřiv. Musíme si to fakt na vlastní kůži každý vyzkoušet? Byli jste výjímka?
Doplňuji:
Zkuste prosím poradit Saurus, nejsem zrovna psycholog a mám pocit, že je velmi mladá.

Uzamčená otázka

ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce

Upravil/a: dudu

Zajímavá 3Pro koho je otázka zajímavá? kropitko, annas, aramah před 5056 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
annas

Sejně jako většina lidí ani já jsem občas nedala na rady svých známých či rodičů a zklamala se. Jenže čas už nešel vrátit.
Ale i naopak. Jednala jsem podle rádců, ale ani vždy to nebylo pravé ořechové. Ne vždy svítí slunce.
Teď před každým větším rozhodnutím postupuji tak, že si vezmu papír a do levého sloupce píši argumenty pro a vpravo proti. Volím pak zdánlivě výhodnější variantu. Aspoň nemohu nikoho činit odpovědným za svůj výběr.

0 Nominace Nahlásit

Další odpovědi
Avatar uživatele
Wareg

V žádném případě jsem vyjímka nebyl. I v dospělosti si sedám do kopřiv možná víc, než je zdrávo, ale razím heslo, že na všechno si musím přijít sám. Bohužel to kolikrát stojí i nějakou korunu, ale člověk je na světě jen jednou, tak co by to bylo za život, kdyby za něj někdo cestičku vyšlapával?
Pravdou je, že kolikrát si říkám, jestli mi to stálo za to. Ale holt, jsme jenom lidé. Některé věci bych vrátil, protože… ale však to každý ví nejlíp!

0 Nominace Nahlásit


Avatar uživatele
ten který je

Kdyby existoval stroj času a já se dostal do minulosti,tak bych měl co napravovat.Také mne mrzí že jsem neposlechl rady moudrých a hodných lidí a raději dal na radu špatných.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
anonym

Tech okamziku bylo povicero,a vzdy jsem si rekla jiz nikdy vice!A za nejakou dobu jsem jednala opet tak,ze rici si osel,by byla urazka toho zvirete.Jen padnuti na usta by snad kazdeho melo poucit.Ikdyz melo?Nejsem si jista.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
panenka

Já jsem žádná vyjimka nebyla když mi něco rodiče řekli nebo mi poradili já jsem si stejně udělala věci po svém.Ted po tych letech vím že jsem názory a rady svých známých a rodičů poslechnout měla.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
RAB

Dost často se mi to stává. Ale nejhorší je si to pak přiznat.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Saurus

Tak jako já sama sebe hodnotím jako osla ve všech situacích v minulosti, na které si jen vzpomenu… A když se zítra podívám na dnešek, hodnocení bude zase stejné… Dnes si totiž myslím že dělám všechno perfektně a zítra zjistím že to bylo všechno špatně… Ale musím na to přijít sama, když mě druzí kritizují a radí co mám dělat, je hned oheň na střeše 😁 Ale je pravda, že si v tu chvíli sama v sobě svou chybu přiznávám a aniž bych se tím chlubila, dál jedu podle těch skvělých rad… Ale jsem z toho dost nešťastná, že za všechno, co udělám, se najednou zase stydím… Proč? A najdu někdy tu správnou cestu?

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
anonym

Princip rozpálené plotýnky." Nesahej na ni spálíš se,budeš mít bebíčko"!
Většinou si ale sáhnem,že?

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
martina1

Já si poradit taky od nikoho nenechám a pak často lituji,že jsem to neudělala.Taky neumím požádat o pomoc a pak jsem naštvaná,že mi nikdo nepomůže.Asi je to normální lidský úděl…

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
lorja

Já to mám jak kdy.Někdy radu druhého přijmu a je to katastrofa a příště to dopadne dobře.
Takový odborník na vztahy pan doktor Plzák uměl poradit druhým,ale sám sobě ne.

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce

U otázky nebylo diskutováno.

Nový příspěvek