Je to někdy jako sázka do loterie.

Spíš než všehoschopný bych použila všestranný řemeslník, který si umí poradit s různými problémy v domácnosti, či spíše ty vzniklé opravit tak, aby bylo možné používat třeba WC před příchodem specializovaného odborníka. Dnes to praktikují tzv. hodinoví manželé.

Myslím si, že školy by měly vychovávat schopné řemeslníky, kteří se stanou dobrými instalatéry, elektrikáři atd. – tedy takovými, kteří si poradí s náročnou prací.

Jinak těch, kteří na co sáhnou, to se jim daří, jsou kdykoliv všehoschopní, není zase tolik.

Takže jeden obor dokonale ovládat, s možností rozšíit si i další v kratší době, kdo bude mít zájem.

Když dva dělají totéž, není to nikdy totéž. Je mnoho povolaných, ale málo vyvolených, kteří si uvědomují, že řemeslo má stále zlaté dno.

Přece se říká – devatero řemesel, desátá bída.

Upravil/a: annas

Upřednostnil bych raději specialisty nanejvýš ve dvou oborech. Být univerzální většinou dopadá bídně. Udělat nějakého kočkopsa, to je jako SUV. Do terénu nanic a na silnici špatné.

Samozřejmě že 1. možnost. Dnešní školní praxe (snaha o co nejširší všeobecné vdělání) je sice chvályhodná, ale smrtící. Když potřebuji lakýrníka, tak mě NEZAJÍMÁ co ví o technologii a ekonomice výroby barviv, ale JAK dobře natře. Je mi fuk, zda-li umí recitovat báseň či rozklad součinu na prvočinitele, když mu nátěr začne stékat.

Dnešní učňovské školství je TAK ubohé, že absoloventi po jeho zakončení jsou v praxi samstatně NAPROSTO NEPOUŽITELNÍ! Je tristní pohled na tesaře, který neumí pořádně zatlouci hřebík či na automechnika, který NEVÍ na kterou stranu točit matkou, aby ji povolil!!!

Podle ne by se měly přestat vyučovat nesmysly, které řemeslník s téměř jistotou nikdy nepoužije a soustředit se na maximální získávání odbornosti (včetně praxe) v daném oboru.

Jakékoliv navyšování rozsahu oborů specializace je nesmysl, už TEĎ je odbornostní výuka nedostatečná. Žádná firma nechce zaměstnat někoho, kdo nic neumí a POKUD ho zaměstná, tak mu nechce platit stejně, jako kvalifikovanému profíkovi. Nelze se divit případným zájemcům o řemeslo, když mu řeknou: „Budeš brát jako nekvalifkované úkáčko a stejně tolik makat“, že to nikoho neláká. A jít jako řemeslník na OSVČ dnes, v době zuřivé snahy o jejich likvidaci… ROFL!!

Se slovem všehoschopný se setkávám pouze v souvislosti
s lidmi jednajícími bez ohledu na jiné, na následky apod.
Pokud mluvíme o řemeslnících, odlišila bych jednu odbornost a několik (více) odborností.

Já bych dala přednost specialistům. Naučit se dobře i jen jedno řemeslo chce svůj čas
a praxi. Dovedla bych si ale představit časem přibrat podobnou (související) činnost.

________

Doplňuji:

Já vidím příčinu nedostatku kvalitních řemeslníků v nás – ve společnosti a ve školství.

Všichni potřebujeme kvalitní řemeslníky, ale na ty, kdo ze základních škol odcházejí
do učebních oborů základní školy i společnost pohlížejí jako na něco méněcenného.
Kdo nemá alespoň maturitu, jakoby měl nižší hodnotu.

Dokud svůj pohled na řemeslo a řemeslníky nezměníme,
nedočkáme se zvýšení počtu kvalitních řemeslníků.

Ve výsledky nedávných průzkumů uváděly, že lidé
s nižším vzděláním volili jednoho kandidáta (s despektem)
a lidé s vyšším vzděláním druhého (téměř oslavně).
I to je důvod, proč se na řemesla moc žáků nehrne,
nikdo nechce být považován za „losera“ apod.

Upravil/a: ivzez

Podle diskutujících v pořadu, který jsem náhodou viděl, je to otázka bezpředmětná. Materiál, který se v současnosti hlásí do učebních oborů zvládne maximálně tři rutinní úkony, takže dřívější univerzálnost už nepřichází v úvahu.

Upravil/a: Hlada