Urážlivost je jedna z lidských vlastností odjakživa. Řekla bych, že jakýkoliv režim s ní vůbec nesouvisí. Každý člověk je originál a záleží jen na něm, jestli ji umí zvládnout, využít nebo zneužít.. Neurazit se bývá těžší než urazit druhého…

Celkem výstižně popsána zde

http://www.spek­trumzdravi.cz/kom­plikuje-vam-vztahovacnost-a-urazlivost-zivot

Dnešní doba je určitě ostřejší a upřímnější/ne­taktnější (?), i ten dnešní humor nahrává víc tomu ostřejšímu (South Park).

Ale hodně to určuje společnost, ve které se pohybuješ. Pokud můžu mluvit za sebe, dřív jsem se pohybovala mezi lidmi z kanceláře, právníky ad. Ti si víc dávají pozor na pusu. Jsou víc úzkoprsí. Pak jsem změnila obor, točím se kolem umění a filmu a filmaři maí jazyk mnohem ostřejší. Nebojí se do vás rýpnout hned při prvním kontaktu a často neodhadnou míru. Já sama jsem s tím nejprve bojovala, teď jsem za to naopak ráda – ona ta netaktnost je svým způsobem terapie.
Když máte s něčím problém a nemluví se o tom, nosíte to v sobě a jen před tím utíkáte. Když si z toho začnete dělat srandu, s problémem se podle mě srovnáte spíš.

Na tohle téma je úžasný film Kurz negativního myšlení.
http://www.csfd­.cz/film/232435-kurz-negativniho-mysleni/prehled/

Upravil/a: eleonnore

tí, čo dnešnú ,,korektnú" nezneužívajú:

• nenechajú sa šikanovať (áno, aj verbálne urážky, posmešky a sprosté prezývky sú šikana – toto si civilizovaní ľudia nerobia)
• možno sa zamyslia nad vzťahmi a citmi aj hlbšie a nie 100% sebecky (dobré ráno, ľudstvo, je 21.storočie)

tí, ktorí to zneužívajú:

• budú zo seba robiť chúdence menšinové znevýhodnené vždy, keď vyrobia prúser
• urazia sa aj na ten najnevinnejší žart, aby pritiahli ľútosť, pozornosť a extra výhody, ktoré nepotrebujú

pamätníci si vzdychnú, že ešte pred politickou korektnosťou tu bola etiketa, ktorá kázala dávať si pozor na to, komu čo a kedy povieme…a to bola iná sokáž!

Dnes vás nikto nevyzve na duel kvôli vtipu voči vám či vašej frajerke, či?

Myslím, že zažalovať je lepšie než zastreliť, nie?

Nelze paušalizovat. Někdo lehce, někdo obtížně. Pokud bych měl srovnávat doby, tak v dnešní době většinou neni problém urazit mladé. Zvláště díky jejich obrovskému sebevědomí, mizivým zkušenostem a díky výchově, kdy si myslí že jsou šéfové světa. Bohužel, někdy k tomu nemají jediný důvod, kdy by měli být na něco hrdí.