Vládne v našem přelidněném světě samota lidí?

Ano, je to paradox poslední doby. Mě se naštěstí netýká, s rodinou komunikujeme normálně ústně, s kolegou chodíme na pivo, na scrabble a na šipky a na mobil při tom s výjimkou urgentních záležitostí ani nešáhnem :{)>

Ale má. Proč bych se měl bavit s nějakou pokladní? Proč bych se měl bavit s průvodčím? Do mobilu nehledím místo komunikace, pokud se zrovna nechci vyhýbat komunikace s někým, koho nemám rád. S těmi, které rád mám, komunikuji bez, a někdy i s mobilem v ruce, co je na tom špatného?

Každý si užívá jinak, proč do toho někomu mluvit? To, že tebe očividně asi baví komunikovat s kýmkoli, koho vidíš, neznamená, že to baví i ostatní.

Krásná otázka. Určitě vládne. A lidé jsou z toho zmatení. Třeba mě u nas ve Slezsku zastavují na ulici různý babky a furt si chtějí o něčem povídat. Jako by jim něco chybělo. Alespoň z nich mám ten pocit. Taková nějaká absence lidskosti z nich čiší, řekl bych. Přitom, v celkovým pojetí času to není ani zas tak dávno, kdy mě vůbec žádný babky nikde na ulici sakra neoslovovaly a všem bylo fajn!

Je to tak, jak píšeš. Kupodivu mi to ani moc nevadí, jsem singl, takže jsem si zvyknul. Rozhodně mi to přijde lepší, než když má někdo hubu jako kulomet a chrlí na tebe bezobsažné nesmysly. Když mám chuť si pokecat, zajdu s kamárady na pivo – tam se vedou řeči vždy na té nejvyšší úrovni! Ne jako v parlamentu 🙂

Upravil/a: Kepler

Mozna je to zcela prirozena vec. Az se toho lide nabazi a zacne jim chybet zivy kontakt, urcite k nemu cestu najdou.

Upravil/a: df

No to je holt dnešní svět. Plno introvertu a jen pár extrovertu tu bylo vzdycky. Nezměníš to, tak to ignoruj :)

Ano, osamělost jistě existuje. Vím to z vlastní zkušenosti. Kdosi moudrý řekl, že slepota odděluje lidi od věcí a hluchota od lidí. To se týká především lidí později ohluchlých. Hluchoněmí od narození se naučí používat znakovou řeč, která jim umožňuje celkem běžný styk se svojí komunitou a lidmi, kteří ji ovládají. Čím později ale člověk ohluchne, tím hůř nebo vůbec se znakovou řeč naučí. To je právě můj případ. Jsem tedy vděčný třeba i televizím, pokud své pořady mají opatřené skrytými titulky. Dnes už lze titulky vysílat i on line. S domluvou s lidmi jsem odkázán jen na nejbližší rodinu a například při nákupu vždycky říkám předem, že neslyším. Díky mailům a SMSkám nejsem úplně osamělý, ale jistý druh osamění pociťuji.

Mně osobně v tomto „světě“, nikoliv přelidněném, samota nevládne, přestože žiju, a jsem dlouhodobě sám a připadám si jako cizozemštan, protože se se mnou nikdo nechce bavit, nikdo mi úplně nerozumí! Samotu nepociťuji a netrpím depresí.

Ano. S rostoucí intenzitou. Moderní technologie a přirozená lidská lenivost a sociální vyčerpání z důvodu přelidnění a ztráty soukromí nás vede k fyzické separaci. Nelítostná konkurenční politika a záměrně vyvolávaný strach má za důsledek odstup, nedůvěru, animozitu a zvyšující se agresivitu. Nezměníme-li své myšlení,stanou se bohužel naše životy bojem každého s každým o vlastní přežití. Bez přehánění.