Vydali jste někdy knihu? Nebo přáli jste si ji někdy napsat?

Jiné

Psal jsem jenom do šuplíku. Ne zrovna knihu, ale povídky a novinářské články. Něco málo vyšlo vyšlo na netu.

Upravil/a: Kepler

Jiné

Kdysi jsem měl více času a tak jsem napsal pohádku pro děti, tak kolem věku 5–8 let, s předpokladem, že ji budu číst svým vnoučatům.
Ale jaksi jsem se k tomu čtení, bohužel, nedostal.
Mám ji v archivu v NB i kdesi vytištěnou.
A děti, v dnešní době, mají tak velký „přísun“ audiopohádek a různých her z netu na mobilech a tebletech, že se ani o nic dalšího nesnažím.:-)
Měli by nakonec dědka asi i za blázna.:-(

Upravil/a: Jiří Bohumil

Nevydal/a, ale chtěl/a jsem

Odradila mne od toho jen ta prkotina, že jsem debil… ale jinak jsem tuze chtěl.

Na druhou stranu, když se s otevřenýma očima rozhlídnu okolo, lidé by to možná četli… ;)

A k tomu časovýmu intervalu- no vzalo by to jeden celý lidský život, ale co už- za dobrou knížku by to stálo.. ;)

Jiné

Uvažovala jsem o napsání „vlastní“ učebnice, ale z časových
důvodů jsem zůstala u psaní kratších výukových materiálů.

S nejmladší dcerou jsme si vymýšlely „pohádku na pokračování“,
každý den jsme skoro celý rok vymyslely další kousek.
_____

@Jiří Bohumil,
podle mne je to škoda. Přísun ze všech stran je obrovský,
ale „vlastní pohádkový dědeček“ je „jiná (vyšší) liga“.

Dědeček, který dětem napíše a čte pohádku, jim zprostředkuje
něco jiného, než dědeček, který „dodavá“ z toho, co je na trhu.

Myslím si, že i v dnešní době děti ocení dědečka, který pro ně píše.