Vzpomínáte rádi na intry či koleje, kde jste studovali?

Na intru jsem nebyla. Na kolej vzpomínám ráda, občas tam bylo veselo.
Doplňuji:
Gecco > to je zajímavé. Já jsem tam zažila spíš „víno, muži, zpěv“.

Upravil/a: Lamalam

no jéje na intru to jsme řádily s holkama
bylo to super, hudba řvala na plný pecky
tajný kouření na záchodě, pak velký větrání,
aby na to vychoška nepřišla já musela hlídat
na chodbě ještě jsem tomu nepřivykla až
později mě to holky naučily prostě bžunda
to se nedá vrátit zpátky a ráda na ty chvíle
vzpomínám lásku jsem měla jednu scházela
jsem se s klukem dole pod podloubím a jen
jsme si dávali malý pusy :))

Díky tomu, že vychovatel byl bývalý lampasák jsme měl čtyři roky vojny beze zbraně, kde vše bylo na povol a šikana téměř na denním pořádku. Museli jsme špendlit postele, mít komínky ve skříních a dbát na co nejlepší výsledky při bodování úklidu. Po celou dobu pobytu nám na intru tekla pouze studená voda, teplá sprcha byla k dispozici pouze 1 x za týden. Přesto na tuto anabázi vzpomínám s úsměvem a ještě dnes těžím ze získaných návyků a občas okolí štvu svojí otužilostí.

Spomínam hlavne na drôt hromozvodu, po ktorom sme liezli cez okno na intrák. Čo je aj pre nás nepochopiteľné, nespadol nikto, napriek dávkám tekutín v organizme. Jednoducho udržiavali sme si kondičku bez ohľadu na pohlavie.

Ano, vzpomínám rád

Intr (SŠ) neznám, ale na koleji to byl takřka neutuchající ´mazec´ – „víno, ženy, zpěv“…
🙂
Jasněže to byl parádní život.
Doplňuji:
Lamalam → to jsou jen odlišné sexuální preference, atmosféra byla, myslím, obdobná…
😉

Upravil/a: gecco

Na VŠ kolejích jsem nebydlel a denně jezdil domů vlakem což bylo někdy na obtíž pokud byly přednášky, cvičení a praktika do 17.30h a tak…no ale pak jsem narukoval na vojnu do Prahy a sloužil v kanceláři, takže levné pivo teklo denně, holky studentky k tomu, walkman Tesla v šuplíku…jééé, i počítač jsme měli Atrari 800XL, tenkrát pěkná a drahá rarita-hračka. No, jak vidno, vzpomínám rád když jsem byl mlád.

Ano, vzpomínám rád, úletů mládí jsem ta několik zažil.

Jéé, a jak ráda.:-)