Výpočet rezonanční frekvence

Cože? Chceš spočítat třeba tu svoji nebo prostě rezonanční frekvence říkáš úplně všemu, viz ten generátor?

pro výpočet frekvence ruzných předmětů.

Nemám ani tucha, o čem to píšeš. Ty ale asi taky ne.

Proboha, rezonanční frekvence při které praskne třeba sklenička, akorát každé sklo má jinačí frekvenci

To nebude tak snadný. Závisí to na milionu faktorů, od tvaru, velikosti předmětu, použitým materiálu, tloušťce materiálu.
Dvě stejný sklenice, v jedné trochu vody, v druhé o trošku víc a nebudou mít stejnou rezonanční frekvenci.

Jedině praktický pokus, stejně to asi nemáš možnost zkusit. Na tohle opravdu vzorec není. Frekvence skla je nesmysl, stejně jako třeba rezonanční frekvence psa.

Měřením rezonanční frekvence psa se původně zabýval význačný ruský vědec Ivan Petrovič Pavlov.
Prováděl výzkumy tak, že psovi ukázal žrádlo a měřil rychlost vrtění psího ocasu. Zjistil že psi po ukázání potravy vrtí ocasem s frekvencí asi v rozsahu tří až pěti hertzů. Tato rezonanční frekvence se ale
dosti lišila v závislosti na velikosti psa a délce ocasu. S výsledky své práce vědec nebyl zcela spokojen,
zvlástě pro to, že v průběhu pokusů byl vždy zcela poslintán hladovými psy.
Proto svůj výzkum dočasně přerušil a místo toho popsal jiný významný objev a to že psi při shlédnutí
potravy slintají. Tento objev se dodnes nazývá Pavlovův podmíněný reflex.

Ale vůbec ne, Pavlovův reflex je úplně naopak!! Když pes začne slintat, Pavlov běží pro žrádlo přeci!!

U nekterejch predmetu to jde jednodusse, napr pruzina. U jinejch, ale svym zpusosbem podobnejch, tedy struny, dlouhy tenky tyce, to pujde taky. Mozna i treba predmety tvaru desky. Ale pro obecnej predmet - nemozny. Mozna priblizne nejakou numerickou metodou.

Náhodou v televizi v kriminálce New York (nebo Miami?) na to mají nějakou jednoduchou aplikaci která z fotky spočítá třeba celý dům a určí pořadí v kterém se jednotlivé části domu rozpadnou při zemětřesení.

jenže to je emerický TV seriál. Tam dokáží i z printscreenu webové kamerky 10 let starého PC rekonstruovat SPZ auta zachyceného v zrcadle, které jede po ulici 50m daleko..

Cinknes do toho vidlickou a nahras si to mikrofonom. Nasledne ti audacity prezradi jaka bola frekvence.

A len tak BTW. zlozite predmety mozu kmitat aj na viac frekvenciach (jednotlive casti predmetu apod). Napr. taky zvon neni nejaka jedna sinosovka (si myslim) ale znie pekne harmonicky (vela sinusoviek)

Nějaký obecný vzorec na výpočet rezonanční frekvence musí existovat, ten dotaz byl rozumný. Já ho ale neznám:). Jiná věc je, že v konkrétních případech může být výpočet obtížný. Ad rezonanční frekvence psa - rezonující předmět musí být v nějaké míře homogenní, budou rezonovat jednotlivé části psa, ne pes jako celek. Jinak by mě docela zajímalo, proč má tolik pitomců potřebu se ztrapňovat...

Jinak tady je to popsané pro mechanický oscilátor

http://fyzika.jreichl.com/main.article/view/182-km itani-zpusobene-silou-pruznosti

No a tohle je obecná odpověď

vlastní - Vlastní kmity jsou kmity soustav, na kterou nepůsobí buzení. Vlastní kmity jsou vlastní čísla získaná řešením diferenciální rovnice popisující dané kmitání. Frekvence vlastních kmitů se označuje jako vlastní frekvence (kmitočet).

Vlastní frekvence je rezonanční frekvence. Je to teda v principu jednoduché: úplně stačí sestavit diferenciální rovnici popisující příslušné kmity a spočítat její vlastní čísla:).

No definitivně poslední příspěvek

kmity.pdf

Pro netrivální případy (už jen třeba podlouhlá membrána s dírkou) to spíše bude soustava parciálních diferenciálních rovnic. Řešit to od podlahy a ručně není žádná sranda - to by ale dnes asi nikdo nedělal. Na to jsou nástroje jako je MathCAD apod. Ani tak to asi nebude nic pro nematematiky.

Neexistuje ziaden "obecny vzorec". Metoda viz co som pisal vyssie.
Nejaky "obecny" (lepsie povedane konkretny pre danu vec) vzorec a vypocet by zabral celu A4ku a nepochopil by si v nom asi tak 90% matematickych operacii.

Vypočíst frekvenci vlastních kmitů vztahem lze jen pro triviální objekty (struna, nosník, tenká kruhová/čtvercová membrána). Kromě tvaru objektu záleží také na jeho uchycení (kde vnutíme nulové výchylky). U vlastních kmitů struny a čtvercové membrány jde o hledání kořenů funkcí sin/cos, u kruhové membrány se již objevují Besselovy funkce.
Obecné objekty lze řešit jen numericky, nejčastěji metodou konečných prvků - jak se to dělá např. u návrhu mostů v softwarech typu
www.ansys.com
www.comsol.com

https://www.youtube.com/watch?v=k-4bjO1Cq-4&list=P LC7C49A0F0814EF1E