Co se stane s duší (energií) zemřelého? Převtělí se někam?

To je otázka pro samotného Boha .Nevíme jako lidstvo o tom nic, jen se domníváme, či máme jen nepřímé důkazy. Nejpřijatelnější je hypotéza, že mysl(duše) se odebere do jiné dimenze, proto nám nemůže o tom podat žádnou zprávu.

Kdo ví. Teorií je hodně. Někdo věří v nebe, že se duše odebere do nebe. No a někteří věří, že se duše vtělí do nového těla, podle zásluh z minulých životů. To vědí jen ti mrtví. Já jsem jednou zažil mimotělní zážitek. Když jsem opustil svoje tělo zažil jsem něco nečekaného, extatický pocit. Řekl bych, že po smrti lidské schránky něco je. Posmrtný život. Řekl bych, že duše je nesmrtelná. Pouze obýváme naše lidská těla. Jsme jen shluk atomů, které drží při sobě. Ale jist si býti nemohu, protože jsem stále živý. Mohl to být jen překrásný sen, který byl procítěný každou buňkou. Pátral jsem po tom svém zážitku a shoduje se s astrálním cestováním. Ale je to jen těžko uvěřitelné pro toho kdo to nezažil. Každý zjistí pravdu, až umřeme. Takže žiji dál, dokud můžu, ale nemám strach ze smrti. Snažím se žít dobrý život. Konat dobro v naději, že se po smrti dostanu do nebe. Mír.

Ne.
Duše se nemůže převtělit.

Když tělo zemře, odchazí z těla Energie, která dokáže i zabouchat do zdi že začne blikat lustr nebo rozsvítit světlo (zmáčknutí vypínače) ale co se děje dále stou Energii to nevim, a nikdo neví.

Rozptýlí se beze zbytku a zanikne.

Viz. Smackdown. Zákon o zachování energie existuje.

Jelikož už od prvního projevu vzpoury proti Bohu žijeme ve zděděném hříchu, naše duše (v biblické řeči živý tvor) umírá a zaniká.

„Z prachu zemské půdy jsi byl vzat, a do prachu zemské půdy se vrátíš.“

Jinými slovy – ze stavu neexistence opět do stavu neexistence.