ZAKOMANČE: Proč lidé odmítali vstoupit do strany, když je o to požádali?

Odpoveď byla označena jako užitečná

V komunistických filmech asi nikdo zarytě neodmítá vstup do partaje.
Jedině, že by nomenbklaturní autor chtěl ukázat nějakého pomýlence, který později svého činu trpce litoval a přilezl ke křížku (v tomto případě ke hvězdě) a nebo se dal na cestu zločinu (třeba nedovolené opuštění republiky).
A to hlasování si představuješ poněkud naivně.

Pokud vím, tak zástupci KSČ nežádali, ale považovali nabídku za hotovou věc. Měla to být čest, projevená důvěra…Vymluvit se bylo velmi těžké. Nepamatuji si rok, ale mám osobní zkušenost. Kolegu a mě si zavolal předseda strany s tím, že jsme byli vybraní za kandidáty a že předpokládají souhlas.

Co teď? Kolega i já jsme pocházeli z rodiny, která byla považovaná za nepřítele socialismu. On byl z jižní Moravy, nábožensky založený, jeho rodiče odmítali vstoupit do JZD. U mě to bylo něco podobného. Měla jsem problémy s přijetím na školu, nakonec jsem se na odvolání dostala, i když ne tam, kam jsem původně chtěla. Zástupci MNV a VO KSČ navštívli ředitele a dali mu ultimatům, že když rodiče nevstoupí do družstva, musí mě „vyhodit“ ze školy. Tehdy ředitel prohlásil, že to nedopustí. (už jsem někde o tom psala). ale nebylo zbytí, rodiče do družstva vstoupili, takž jsem dostudovala. Opakovalo se i při přijetí na vysokou školu … Ale zde to bylo mnohem složitější .. Navíc sousedé, tzv. kulaci, skončili ve vězení a dva dokonce spáchali sebevraždu …

Jenže co teď … když jsem o vstupu do KSČ řekla doma, byl oheň na střeše … za to, co jsem zažila, jsem měla být členem KSČ? Stejně tak kolega byl nešťastný, diskutovali jsem spolu, řešili to … Nakonec jsem oba měli štěstí, nespadali jsme do věkové hranice, která byla určena OV KSČ … Oddychli jsme si . Když nám to oficiálně oznámili, spadl nám oběma velký balvan … . Už si nevzpomínám, koho vybrali ..

Myslím si, že bylo málo těch jedinců, kteří vstup do strany odmítli. Báli se o místo. nebo také kvůli dětem atd. … Vím, že někteří kolegové z těchto důvodů o vstup do strany sami žádali… Nepamatuji se, že by někdo nabídku odmítl …

Súčasné filmy o dobe minulej umelo vytvárajú hrdinov aj tam, kde neboli. Vam popisovaný prípad je jednym z nich. Je pravda, našli sa aj ľudia, ktorí poďakovali za ponuku a nevstúpili do KSČ najčastejšie s odôvodnením svojej nedostatočnej politickej vyspelosti: „Rozumiete ma, súdruhovia, ešte musím veľa na sebe pracovať, aby som bola hodná tej pocty byť členkou KSČ…“, väčšinou už títo ľudia „druhú šancu k vstupu“ nedostali, ale ostali verní svojmu presvedčeniu. A bez následkov.

Chápu, že chápat nemusíš.
Vstup do strany totiž nebyl jen o budoucích hmotných statcích (to brala většina), ale i o přesvědčení!
Již zpočátku se ti ‚přemýšlející více‘ mohli domyslet kam to ale povede. Proto nevstoupili a jak vidíš snad i ty, měli pravdu ! 😉
Doplňuji:
P.S: komunistické filmy to nijak neobjasňovaly, poněvadž se jednalo o jejich propagandu, ne však objasnění.

Upravil/a: www