Zajímá mě, jak vzniklo úsloví, že je někdo „pod pantoflem“?

přestane být sám sebou a je pod vlivem druhé osoby /manželky , či svých blízkých/

Proč se právě pantofel, „lehký domácí střevíc bez opatku“ – jak říká slovník – dostal do slovního spojení vyjadřujícího podřízenost muže v rodině, nevím. Možná proto, že muž pod pantoflem se na manželčin rozkaz musí přezouvat do domácí obuvi, aby „mi to tady nezaprasil jako vždycky“. Ani s původem výrazu pantofel to není nějak zvlášť jasné. Nepochybné je, že jako skoro bez výjimky všechna pojmenování toho, co nosíme na sobě, je i pantofel slovo přejaté. Stejně jisté je, že toto slovo k nám přišlo z němčiny, kam se dostalo z italštiny, kde slovo pantofola má stejný význam jako náš pantofel. A od této chvíle už etymologové jen spekulují. Obvykle se říká, že do italštiny pantofel přešel ze staré řečtiny, kde výraz pantofellos byla složenina z předpony pan-, tedy všechen, úplný, celý, a základu fellos, tedy korek. Řecké pantofellos by tedy znamenalo celé z korku. Pravda je, že v jižních oblastech se boty často vyráběly z korku, lépe řečeno s korkovou podrážkou. Jenže tato koková teorie o pantoflu má tu chybičku, že předpokládané starořecké slovo pantofellos s největší pravděpodobností vůbec neexistovalo, určitě není nikde doložené. Takže, jak píše Jiří Rejzek ve svém slovníku, všechno to „zavání lidovou etymologií“, tedy nevědeckým, nesprávným zjišťováním původu slov například jen podle vnější podobnosti jednotlivých výrazů, ne podle jazykových zákonitostí. Ještě mám trochu času promluvit o dalších názvech domácí obuvi. Například o bačkoře, ostatně bačkora se také říká mužům, co bývají pod pantoflem. Slovo bačkora je původem maďarské bocskor, střevíc, a do češtiny je zavedl Karel Ignác Thám na počátku 19. století. Mužům, o kterých tady dnes vedu řeč, se ale neříká papuče a úsloví být pod trepkou neexistuje, ačkoliv papuče jsou synonymem pro bačkory a pantofel se jinak řekne trepka

Zdroj: http://www.roz­hlas.cz/regina/slo­va/_zprava/pan­tofel--50607