Zaujal vás nějaký rozhovor v autobusu?

Nedávno, seděla jsem v MHD a na jedné zastávce z autobusu vystupovali někteří cestující, ale moc se jim to nedařilo, neboť ti, co chtěli nastoupit, zejména ti nejstarší, se tak moc nacpali ke dveřím a v podstatě až do dveří, že prostě vystoupit bez toho, aby se někdo o někoho otřel, nešlo, až je jedna mladá mamina celkem hlasitě vyjádřila, že by jednoduše chtěla vystoupit.
Přede mně si sedly dvě důchodkyně, ty co se jako první tak vehementně cpaly do autobusu a začaly si vykládat cosi nelichotivého o mladých a jejich drzosti.
Na ten šup jsem jim chtěla taky něco povykládat, ale radši jsem si to nechala pro sebe. Chápu, že se staří lidé snaží uzmout místo k sezení, když je mladší cestující nepustí sednout.Nevím jak jinde, ale u nás jako by se nevědělo, že napřed se vystupuje, vychází z obchodu, po přechodu se chodí vpravo.....

Nebylo to sice v MHD, ale v nemocnici, tam je prostředí podobné. Na pokoji se bavili staříčci o tom kde chodí na hřiby a tak. „To je hrozné, co ti mladí v tých lesách vyváďajú, to za mých mladých roků nikdy nebylo. Normálně tam jezďá na motorkách a čtyřkolkách a dělajú strašný bordel. Všecka zvěř pryč. Kdyby s tyma čtyřkolkama aspoň stahovali dřevo…“ No ba, ba.

Jedou takhle dva kluci – asi poprvé v životě, tramvají…
Ta sebou na nerovných kolejích najednou cukne a následuje:

• všiml sis, jak musel tramvaják najednou uhnout?
• jo, to auto tam stálo fakt blbě…

___
Bavili se dost nahlas – a od té chvíle se bavila ´půlka´ tramvaje…
😉
Na nejbližší zastávce vystoupili – asi jim to došlo…
😉

Před nějakou dobou mne zaujala skupinka asi desetiletých holčiček, která si sborově recitovala říkanku přibližně obsahu:
Zdeňku Zdeňku Zdeňku … uděláme si pěknou chvilku … a stáhneš mi podprsenku …

No, nedávno ve vlaku. Přišel takový týpek, začal nahlas mluvit tak, že o něm věděl celej vagón a spustil na jednoho dalšího kluka něco ve stylu „No nazdáár, ty ču*áku! Já tě vod střední neviděl! Co děláš tyvoe? Co to čteš? Seš teplej nebo có? Héj, já sem úplně zkouřenej!“… že jsem si sundala jedno sluchátko, protože jsem začala usínat a tohle mě docela rozptýlilo.
„No já sem si s ní psal, a ptal jsem se jí, proč s těma holkama tak málo vydržim bejt no a vona mi řekla, že to bych měl přestat chodit s černejma!“
„Ale já jsem blbej, víšco, já potřebuju k sobě někoho stejně blbýho!“
Pak jeho „kámoš“ ze střední vystoupil a já byla na ráně přes uličku, takže se mě nejdřív originálně zeptal, kolik je hodin a pak si přised a víceméně vedl rozhovor sám se sebou, byla to docela sranda.

Ve vlaku jsem jednou slyšel opilce z vedlejšího kupé. Byli tam asi dva, ale já slyšel jen jednoho: Ty seš tak blbej…proč sis vyhodil ty boty z toho okna?…to mi vysvětli… Jak teďka půjdeš domů ty vole…

Ne přímo rozhovor, ale jdouc kolem MHD zastávky mě téměř vyděsila mluva …náctiletých dívek.
Starej vožralej zedník by se musel červenat.
Ku…a, pí… jako chleba.