Zdravím, co je Kóan?

Odpoveď byla označena jako užitečná

Kóany aneb jak uvidět mrtvou kočku v kapce rosy

K zenovému buddhismu neodmyslitelně patří kóany, krátké příběhy, rozhovory nebo otázky, často s paradoxním nebo zmatečným vyzněním, které nelze racionálně analyzovat a pochopit. Rozumové schopnosti nejsou v jejich případě přínosem, naopak, jsou překážkou. Aby mohlo dojít k vyřešení kóanu, musí člověk použít vlastní intuici, musí překonat omezení dané dualismem, myšlením a logikou. Zenoví mistři používají kóany k tomu, aby svým žákům ukázali hranice myšlení, aby je uvedli do zvláštních mentálních stavů, které mohou vyústit v osvícení. Kóany jsou tedy nástrojem, prostředkem výcviku. Cílem není najít konkrétní řešení nebo odpověď, ale umožnit probuzení, zkušenost satori.

Jedním z nejslavnějších kóanů je „kóan mu“ nebo též „Čau-čou a pes“. Kóan zní:

Jeden mnich se uctivě zeptal Mistra Čao-čoua:
„Má pes opravdu buddhovskou přirozenost či nikoli?“
Čao-čou řekl: „Mu.“ (dosl. ‚nic, žádný‘)

Nejhlubší obsah tohoto kóanu není dosažitelný intelektem. Často bývá prvním kóanem, který zenový žák dostane od svého mistra k řešení. Jeho prožitím se žákovi otevírá svět „mu“.

Podrobnosti a zajímavosti i pro Evropany viz v odkazu
http://gnosis9­.net/view.php?cis­loclanku=2010110012

Kóan je krátký iracionální příběh, který obsahuje nelogickou „hádanku“. Název pochází z nejznámější sbírky čínských zenových kóanů Brána bez dveří, čínsky Wumenguan, sinojaponsky Mumokan. Sbírka sestává ze čtyřiceti osmi „případů“ (původní význam čínského termínu gong´an, sinojaponského kóan) s autorovým často paradoxním nebo ironickým komentářem a závěrečným čtyřverším, gáthou. Autorem sbírky byl mnich a učitel Wumen Huikai (1183–1260).
http://cs.wiki­pedia.org/wiki/K%C3%B3an

Zeptej se chytré tetičky Wiki. Ta ti hned dá odpověď.
http://cs.wiki­pedia.org/wiki/K%C3%B3an