Zdroj nechodí a žere součástky
Klasický PC zdroj, ale s jedním out 12V= 4A nechodí. Namaloval jsem si ho, snad funkci pochopil, ve třech exemplářích ho už mám, všechny totéž stále. Bum a zkrat b-e výkoňáku nebo zkrat jedné ze schottek na výstupu. 10 ohm na výstupu, 230 najíždím.
Při 180V bum. Kdybych to aspoň nemusel vždy měnit nebo stihl něco oměřit. Poslední moje teorie je, že řízení dostatečně rychle nezareaguje na neřízený běh v počátečním režimu. Poraďte, prosím, jak oměřit a přitom nezničit. Zatím si jdu připravit lano na půdu. Díky. Noel
Vzhledem k pravidelné pětisetleté hromadné revizi křišťálových koulí klasické schéma neuškodí. Bez křišťálové koule jaxi na dálku ...
I tak, díky Pytlíku. Netrvám na radě typu vyměň odpor R44, jen jak měrit a neoddělat, například nezapnout. Pasivně jsem to už
ale oměřil. Schema mam, nevím jak Ti jej dodat. Noel
Kontorloval jsi optočlen? (Pokud tam tedy nějaký je).
Ahoj Jirko, optočlen tam není, jde asi o starší model zdroje, řízení (TL494) je v nn části. Zdroj se musí asi sám rozkmitat, a pak jej teprve umravní přes budicí trafo elektronika. To se asi právě neděje. Tonda
Mám pocit (opravdu jen pocit, už si to moc nepamatuju), že ve starých AT zdrojích byla vazba na pětivoltové větvi. Zatěž 5V (červený proti černému) nějakou pětiwattovou žárovkou na šest voltů a testni.
No, pokud by ta větev +5V zůstala zachována (i když nevyvedena), tak zátěž na +12V by měla stačit.
Ale napadlo mě, jestli náhodou není zdroj přepnut na 120V.
Zdroj je pouze na 220 (230), a hlavní trafo má jen jedno výstupní vinutí s odbočkou ( dvě diody ) pro 12V.
jo, mif, u těch zdrojů byla nutná cca min 20% zátěz na větvích +12 i +5. Ale tento zdroj má jen +12/48W. Tam mám teď 10 ohm. Regulaci kolem 494 až k primáru budicího trafa mám ověřenou. Stejné průběhy i amplitudy jsou tam od 9 do 13V, pak zastavuje buzeni a blokuje samobuzení. Toto pomocné napětí přivádím externě. Samozřejmě při vyndaných výkoňákách MJE13005. Nechápu
moc ale sekundární stranu budicího trafa, v každé bázi 2odpory
dioda a elyt 5M. Navíc odpor M43 z báze na +150. Asi ty odpory transistory pomáhají otevřít. Fakt 3 stejných závad i projevů je na pováženou. Že jsem se zacyklil? Pomoc. Teď už je to otázka řemeslnické cti. Tonda
Díval jsem se (zběžně) na ty tranzistory, jsou na 300-400V, což je spíše pod spodní hranicí, než na hranici použitelnosti. Jak to máš s tlumením zákmitů? Kdyby to bylo nějaké horšavější, tak by to mohla být příčina.
Píšeš, že trafo má jedno výstupní vinutí. To sis vinul sám?
Jo, a teď mně to docvaklo: Ty máš na výstupu Schottky? No, to je špatně! Nízké závěrné napětí!
Elyty do báze výkoňáků jsi vyměnil?
Elyty jsou nové, jeden starý měl poloviční hodnotu.MJE13005 400V tam byly, schottky 30A/45V taky, rychlé musejí být ne? Zatlumením myslíš RC členy na vinutích? Staticky prověřím. Vrať se , prosím na zadání, nejde to oměřit v nějakém omezeném chodu?
Já jsem nikdy s nějakým hledáním závady osciloskopem neměl úspěch. Takže to dělám tak, že vyměním elyty, optočlen, přeměřím zenerky (taky často odcházejí) a obvykle to stačí. Najíždět sníženým napětím se mi taky neosvědčilo.
Oba RC členy jsou ok.
No, jsme doma. Divím se, že se divíš. Diody mají nízké napětí. Do 12V větve se dávají rychlé diody, ne Schottky, právě kvůli závěrnému napětí.
dnes se z 12V větve napájí přes místní měnič kde co, je to snad nejzatěžovanější větev. tvé 4A jsou tak pro nízkopříkonovou notebukovou základní desku.
Brtníku, děkuji za zájem, jde o zdroj, který není pro PC, ale topologicky se mu blíží. PC jsem použil pro ilustraci, má jen jedno vinutí pro 12V/4A, což pro daný frigistor akorát stačí. Trochu zbytečná úvaha o nízkoodběrové desce, ale poraď. Tonda
a oni to schéma maj ?
Schéma tohoto zdroje já mám. Ostatní jistě mají "chytačku" v podobě starého zdroje pro PC. A opět: nejde o radu typu vyměň R313, ale jak zapnout a tedy moci měřit a nezničit ihned. Přeci silová elektronika se napoprvé nespouští natvrdo, mám na mysli např cenu výkonových prvků u takového 100kW měniče, třeba. To bude nějaký fígl. Absolutní zapojení není teď zas až tak důležité. Stejně nevím, jak jej poslat. Noel
Jak jsem psal, začni výměnou schottkyho diod za rychlé na napětí cca 120V. Jako ochranu před zkratem můžeš použít 60W žárovku, ej, čo to hovorím, tepelnou kouli v sérii se síťovým přívodem.
Tak další den v háji, bádal jsem, celek přes 60W žárovku, a s pomocným zdrojem 10V=, a zátěží 20 ohm rozchodil. Předvším to bylo úplně dubové bez pom. zdroje. Start jaksi zatím nejde. Nakmitaj tam 3V a to je málo. Pak přiletělo cosi z kosmu a bum. Šluz b-e jednoho MJE13005 a šluz jedné ze schottek MBR3045PT. Dnes dost. Vyndal jsem ze 4x silnějšího zdroje pro PC 2SC4106 což je napěťově stejné s bouchajícimi ale odjinud. A dále pro 8A/12V schottky SBL 1640PT, což je slabší odvar 3045 a přeci v sinějším zdroji nejspíš chodil. Zítra to dám do jiného exempláře opravovaného zdroje. Když bum, tak v pondělí GM, kde koupím něco opravdu "parního" a když i pak bum, tak mám to lano na půdě. Nejspíš sbohem kamarádi. Noel
Jo, narvi tam další Schottky diody. Je to marný.
Karle, Tvoje zasvěcené " Je to marné " mi napovídá, že víš o čem mluvíš. Tak to sakriš řekni nebo aspoň naznač. Je asi pravda, že se dnes jen vyměňuje, nikoliv opravuje, škoda. To za Rakousta, co Marie Tereezie... Noel
Předpokládám, že schema primárních obvodů odpovídá běžnému zapojení PC zdrojů. Máš správně nastavenou proudovou zpětnou vazbu?
Ono to má, dokud nenastartuje TL494, chodit jako blocking oscilátor s kladnou zpětnou vazbou právě přes to proudové vinutí (proto je také důležitý ten kondenzátor cca 100n v sérii s primárním vinutím hlavního trafa). Jakmile se na filtračním kondenzátoru napájení TL494 nashromáždí dostatečný náboj (tzn. napětí stoupne nad, myslím, nějakých 12V - už si nepamatuji kolik), tak TL494 spustí, drží oba tranzistory v budícím vinutí otevřené (tím se přeruší kladná vazba) a vždycky na dobu aktivního impulsu se jeden tranzistor uzavře. A tak dále. Ten start ti asi správně nechodí.
No, a na usměrnění MUSÍŠ použít ne-schottkyho diodu, protože 90V, do kterého napětí se Schottky dělají, je pro 12V vinutí málo. Oměř si v nějakém PC zdroji úbytek napětí na diodě ve 12V větvi a zjistíš, že to není Schottky, ale rychlá dioda (má vyšší úbytek napětí). To je právě kvůli závěrnému napětí, i za cenu vyšších ztrát.
Když opět vše vyměním, zapnu, chaotickým samokmitáním se pro 494 objeví cca 3V, chtělo by to aspoň 6, ověřeno. Podporuje to tvoji teorii o napěťově chabých schottkách, které zbytek výkonu sežerou. Neodpovídá to ale odběru ze sítě. Ten je prach mrňavý. Zdroj by měl takto startovat při max zátěži. Teď je tak 20%. Vazební C mezi vinutími je 1M. Ne M1. A čím to štylovat nevím, je to fix.
A ještě ty schottky. Nebráním se, ale teď jsem prohlížel jeden měnič chodivý ( soused ) a má tam MBR3045PC. Ani na něj nešáhnu, abych mu ho nezmasil. I v origo PC zdrojích pro 12 a dvojnásobný proud je dokonce na 40V.
Možná ještě zátěž. Ten můj zdroj je pro trvalé max zatížení frigistorem. Změřím VA charakteristiku tohoto. Možná 20% zátěž činným odporem není ono.
A co mám naměřit na výkoňákách b-e, ty se taky proráží vždy u jednoho. e-b v závěru snese do cca 8V. Nedostatečně jsem pochopil elyt, diodu, a 3 odpory v každé z bází. Souvisí to s tou kladnou proudovou vazbou? A jak. Pak na řadě Chocholoušek.
" Koupím zdroj 12V/4A. Zn. Honem " , nepřichází v úvahu.
Noel
Ten kondenzátore je skutečně 1uF - už je to holt hafo let, když jsem naposledy studoval zapojení. Ty odpory, kondenzátor a dioda jsou kombinací požadavků na rychlé otvírání/zavírání tranzistoru, omezení proudu a ochrany v závěrném směru. Nejspíš to bylo odladěno pokusně a potom to každý přebíral (já ne, já jsem tehdy použil FETy).
Ohledně toho sežraného výkonu: Když to při startu jede v samokmitajícím režimu, tak to má celkem chabý výkon.
Ohledně závěrného napětí diod: Pokud měnič pracuje při nejnižším napětí, co je schopen pracovat (z hlediska výstupu, teď nemyslím na budící obvody), tak jsou diody zatěžovány napětím 24V. Se zvyšujícím se napájecím napětím se namáhání diod úměrně zvyšuje. Když tedy je měnič schopen pracovat už při 100V vstupního napětí, tak, pracuje-li při napětí 230V, tak jsou diody namáhány 55V.
Heleď, vyrozuměl jsem, že sice v podstatě používáš zapojení PC zdroje, ale upravené. Mohl bys poskytnout schéma, jestli tam nemáš nějakou krpu? Zajímá mě to po výstupní filtr, dál ani moc ne. V jakém formátu máš schéma? (já používám Eagle, to bys mohl poslat rovnou, jinak bys to musel převést do nějakého obecnějšího formátu).
-------------------
Jo: A hlavně klid. Však se na to přijde (a potom budeš na Chocholouška proto, že jsi na to nepřišel hned...)
Pytlíku, ten zdroj je vyráběný profi, pouze schema jsem si namaloval v Orcadu. Je možný, že vyrábějí schottky pod stejným označením pod řádově různým napětím? Pro velkoodběratele ty lepší? Ale to už je duchařina. A odpráskne to taky b-e. Co? Překročené závěrné napětí 8V? -------------
Kam chodíš na pivo. Přinesu dokumentaci. Díky. Noel
Těžko budeš z Brna. Orcad nepoužívám (a protože mně nějaká verze znehybnila počítač, mám k němu i odpor). Zkus to převést např, do dxf (to by měl umět) a pošli to.
Mám to tedy k tobě 200km. Orcad používám 15 let ( teď pod DOSem ) a dobrý. dxf je asi Eagel, viď. Synáček už na transpozici či co už pracuje. Ještě mě napadají trafa. Už i stébla se chytám. Ale u tří kusů! Noel
Ne, dxf není formát pro Eagle. Dxf je obecný formát a načetl bych si to v Autocadu, nebo něčem podobném. Export do toho formátu umí kdejaký systém pro schemata (Orcad určitě)
Pytlíku, tak pro jiné úkoly, např: loket-chirurgie a protože jsem se začal podle manželky bezdůvodně smát, jsem uklidil vše do krabice a přišel mi nový zdroj, už moderní, bobeček na 220V straně. 360,-Kč. Je to ale hanba. Toho času co to zbaštilo. Chtěls schema, pošlu ti ho poštou, a když projevíš zájem mi dokázat, že umím h nic, pošlu ti i ty vraky. Abys taky chvilku nespal. Na začátku jsem byl nadmíru sebevědomý. No holt jsou věci mezi nebem... Tak co, mám to poslat. Noel
Pošli, třeba na něco přijdu.
Zítra to pošlu. Noel
Je to posláno. Noel