Zeptám-li se, zdali jste s něčím v životě na vážkách, tak mi odpovíte?

Občas ano.

Úplně klidně! ;)

Jsem tady slepý jenom já, že veslově tak vidím t namísto j? ;)

Upravil/a: zjentek

Zpravidla jsem váhala, co si ráno obléknout, zda se změní počasí a budu mít oblečení málo, nebo moc. Nebo zda nosit s sebou deštník.

Teď někdy váhávám, zda se dívat na TEV, který program vybrat, nebo poslouchat rádio, nebo číst. Někdy to dopadne tak, že usnu.

Nebo u některých nákupů – váhám, nekoupím, udělala jsem dobře, jindy třeba zboží došlo, váhám, zda koupit jiné …

Občas jsem na vážkách – být či nebýt u toho

Na podobnou otázku jsem odpovídala.

Podle původu úsloví jsme na vážkách, když se v životě rozhodujeme, co je pro nás výhodnější, spravedlivější, s čím budeme spokojeni.

Někdy musíme také řešit pravdu, tak jako ten, kdo musel rozhodovat o nějakém činu.

https://www.od­povedi.cz/otaz­ky/jak-vziklo-slovni-spojeni-byt-na-vazkach

Upravil/a: annas

Teraz som váhala, či odpovedať „z patra, ako mi zobák narástol“ alebo si odpoveď najprv premyslieť, aby bolo jasné, čo som chcela povedať…
Váhaním človek dokazuje, že o príčine váhania premýšľa. Ale samotné váhanie nesmie trvať dlho, aby ste sa nevydali zlým smerom, obrazne povedané.

Mou vlastností je nerozhodnost.Když se rozhodnu,začnu znovu přemýšlet,a přehodnocovat­.Rozhodnutí dělám jen když fakt musím.takže na vážkách jsem stále 🙂

Není to i méně.