Co si myslíte o tom, když učitel žáka pořádně seřve a navíc ho nenechá se ani obhájit?

V takové situaci ze sebe učitel udělá hlupáka. Zároveň je ale hloupý i žák, pokud se daného učitele bojí a neobhájí se.

Já být žák, nechám domluvit učitele, a potom začnu mluvit já a svojí věc si dořeknu, a nezajímá mě, jestli se mě učitel snaží přerušit, já ho také nechal domluvit.. Učitelé právě využívají žáků, co se jich bojí. Na žáka, o kterém vědí, že se nebojí si netroufnou.

Je to nefer a takovy ucitel nema ve skole co delat.
Kazdy ma pravo se hajit. Kazdy z nas si jiste vzpomene na oblibene ucitele, kteri meli u studentu respekt, ti nemuseli na nikoho kricet. A na ucitele, kterym obcas prskly nervy nebo vytahovali sve osobni problemy. Kolikrat rekli neco, co si jejich zaci pamatuji dodnes. I fyzicke tresty – typu pojd se mnou na chodbu, tam nebudu mit svedky. Taky pamatuju trenera, ktery neposlusne kluky pleskl korkacem po zadku pres mokre plavky. To by snad dnes sni nemelo existovat. No, chcete-li se dozvedet vice:

Zdroj: http://www.phil­.muni.cz/journal­s/index.php/stu­dia-paedagogica/ar­ticle/view/494/644

Upravil/a: yuko

Na pozici žáka bych se zachoval asi jako ke každému jinému, nehledě na jeho povolání. Poměr učitel – žák se nerovná nadřízený – podřízený.

Je to v pořádku. Žák se má ve škole učit a učitel vyučovat. Tlachání o ničem jen zdržuje. I ve škole musí být jistý řád. Zodpovídá za vše učitel, tak je povinnost žáka zase poslouchat. Jestli je to fér, či nefér o tom si můžete tlachat po vyučování, ale na skutečnosti to nic nezmění.Učitel by měl mít právo, když už někoho seřve, přidat ještě pár facek.

Á postižení se ozvali. Se divím že neučíte.

V první řadě je to odkaz našeho školského systému, kde platí, že učitel mluví, učí a žák smí jen přijímat to, co učitel říká a dělá. V našich běžných školách se příliš neočekává, že žák vysloví svůj názor, ať už na cokoliv.