Známému byla nevěrná jeho žena a neví, jak se s tím má vyrovnat! Poradíte?

obvykle je to takový ten začátek konce bohužel, i když se moc snaží … no třeba jim to vyjde, jestli mezi nimi ještě něco je, jestli má chuť za to bojovat … to už ale opravdu záleží na nich.
Doplňuji:
potíž je že v tom vztahu to pořád bude, nezapomenou na to, takže řešením by spíš byla změna vnímání vztahu jako takového, trochu mu povolit uzdu … ale správné řešení tu my určitě neodhlasujeme 🙂

Upravil/a: anonym

měla důvod? třeba ano. a pokud si to ten chlap uvědomí, změní se, třeba to jejich vztah naopak upevní, znám takové případy.
tímto se ženy nezastávám, třeba to bylo jen tak, že se chvilkově zbláznila do toho druhého…
chce to zjistit, jak to cítí ona, zda miluje manžela nebo milence a pak to řešit.
je to ale jen na nich, jak si to vyřídí, záleží, jak to kdo bere.
třeba já s manželem to máme tak, že on nevěru neuznává, nenávidí a ctí rodinu a ženu. já chápu, že se to může stát, zvláště u mužů a odpustila bych mu, no co, ujet může, spíš s tím i tak trošku počítám. pak mě to tolik nezaskočí.
ale rozcházet se proto s ním? brát dětem skvělého tátu, co je miluje? najdu si jiného, ten může být horší, děti nemusí milovat, může je i po čase bít (protože ať chcete nebo ne, cizí děti partnerovi nebo partnerce vždy vadí a obtěžují je, zvlášť na začátku, kdy chce partnera jen pro sebe) a nakonec to udělá taky a třeba odejde sám nebo to bude dělat pořád. nene, pokud by manžel přes vše, co se stalo chtěl zůstat a litoval by, odpustila bych mu. život je příliš krátký na to se stresovat, přemýšlet nad tím, kde je, co dělá, co bude s dětma když se to stane, hledání dalších a dalších partnerů, děti v hlavě guláš…já si chci život užít.
je mi 26 let, možná názor změním, ale myslím, že čím jsem starší, tím je to „volnější a volnější“ . v 15ti jsem byla chorobně žárlivá a teď? můžu se na to tak akorát vys..t.
a nebo tu mělo být od začátku to, že člověk může milovat a milovat více lidí (všeho s mírou) a tohle by se vůbec neřešilo, nerozpadávaly by se rodiny…:-D

nevěra není hezká,i když je k ní důvod..
pokud ji má rád,odpustí jí,ale bude to v nem pořád ..mám známé,kteří řešili to samé,odpustil jí,ale při každé hádce nebo neshodě jí to předhazoval..u­klidnilo se to asi až po 3letech kdy viděl že jí zas může věřit..

Důvěra je jednou pro vždy narušená a je to s jako se slepenou vázou, zůstávají trhliny. Záleží jak kultivovaní oba jsou a jak se vyrovnají např. při hádce s výčitkami. Ty se i při nejlepší vůli vynoří. Já osobně bych šla ze vztahu pryč, jenže já jsem příliš radikální.

Mněli by si oba sednout vypnout televizy ,telefony atd,a probrat proč se to stalo.Možná oba dva zapoměli přes stres,a chaos že tady ještě někoho mají.Jenom chvilková blbost na poprvé ty dva nerozhodí.Dát poslední šanci.

Je velký rozdíl mezi krátkodobou fyzickou a nebo déle existující psychickou nevěrou. Chybu přece může udělat každý, ale případné opakování by již akceptováno být nemělo. Také je důležité se zdravým rozumem zvážit, co vše je v sázce.
Neboť pokus o to, aby děti neztratily otce, je určitě vždy dostatečnou motivací ke snaze o obnovení vztahu jakož i ztracené důvěry.
U tzv. jednorázovky je vše relativně snadné, vyrovnat se s dlouhodobým mimomanželským poměrem však vyžaduje od obou partnerů kus sebeobětování a citlivého přístupu. Udělat tlustou čáru za tím co bylo a pak jít dál, jen tak každý nedokáže a neustojí. Zde jsou nezbytné čas a trpělivost.
Pokud se zadaří, děti prožijí krizi bez povšimnutí a pro zocelené partnerství se bude jednat již jen o epizodu z dávné historie.

Muž na to nikdy nezapomene a jednou to připomene. A kdyby né, tak je to břídil.
Mužskou nevěru bych přešla, ale ta ženská musí být zamilovaná, aby tohle udělala. Teda podle mého názoru.

Myslím, že když je v manželství nevěra, asi tomu, který „zhřešil“ něco ve vztahu chybělo.
Nikoho neomlouvám, jen si myslím, že nic se neděje bez důvodu a část viny je ve většině případů na obou stranách. Byť třeba chtěla žena vypadnout ze stereotypu.
Po těchto malých informacích, kdy jemné sítě složitosti vztahů nepochopí nikdo, krom zainteresovaných, nelze objektivně poradit.