kde zakázat, aby při nedostatku RAM se používal HDD?

Někde v nastavení toho OS - nepoužívat stránkovací soubor. Napiš ta poslední dvě slova první věty do Google.

Práve som dorazil nádherný, rubínový, prírodný, nefiltrovaný, v sklenných fľašiach usadený tretí liter ríbezláku r.2014, ovládam šesť kodifikovaných jazykov + Esperanto, no zakázať TAM v swape (pagefile) sa mi nepodarilo.

Mohl by mi Prosím někdo popsat, jak to funguje? Kam se pak ta data co se do paměti nevejdou zapíší?

stránkový súbor (virtuálna pamäť) značí sofistikované tajomstvo z dielne vývojárov redmonských.

Osobne odporúčam z objekttívnych dôvodov povoliť určitý priestor swap (pagefile) v koreni C:\, situovaný na aktívnej a primárnej partícii hdd, aj v prípade fleš hdd (SSD).

OS Windows neustále pracuje s týmto úložiskom, dokonca aj v prípade "nekonečnej", *64GB RAM a viac..

Neni to nic z dielne redmonskych. Je to z 1956 z TU Berlin a neskor University Manchester.
MS vzivote vymyslel hovno a len vsetko zadarmo ukradol. Ale ked chces nieco od MS (patenty) pouzit ty tak calovat bitte.
P.S. a zakladny kamen k tejto technologii u x86 (paging) bol dany intelom, ne MS. Ti len implementovali danu vec podla datasheetu od intelu.

Predpokladam, ze kdyz se uz nemaji kam vejit, tak napise nejakou chybovou hlasku, ze system ma nedostatek RAM.

A proč by někdo chtěl docílit Chybové hlášky?
Za normálních okolností vyskočí u Windows Modrá smrt...

Do modre to uz davno nepadne, objevi se ruzne okna Out of memory, Insufficient memory a podobna hlaseni.
Pokud ma dostatek RAM, tak SWAP klidne muze zkusit vypnout. Pokud neco zacne hlasit chyby, tak ho zapnout muze vzdycky.

No, nevím co znamená "uz davno nepadne", nicméně sedmičky do modré ještě padají, pokud nemají stránkovací soubor a chtějí ho. Možná ne vždy, ale za určitých okolností ano.
Já jenom nechápu, proč by si někdo chtěl dobrovolně zhoršovat stabilitu počítače. Třeba k tomu má nějaký důvod a ten mě právě zajímá. :) Kdyby to bylo tak výhodnější, taky bych si swap klidně zrušil. :D

Netrep nezmysly. Sprava RAM je v kerneli a ten ju ma osetrenu spravne s hlaskou. Nepadne nic do BSOD ptz na to neni dovod.
(a swap mam vypnuty uz 10rokov a nemam ziadne BSOD)

resp. hlasku ma vypisat aplikacia potom jak alokacna funkcia vrati error, nemusi vypisat vobec nic moze skoncit. Kernel nevypisuje ziadnu hlasku (to by sa jeden mohol uklikat k smrti keby nejaka app volala malloc v slucke :D)

Jasně, když máš RAM dostatek, logicky to padat nebude i s vypnutým swapem, protože tu paměť nenaplníš.
Ovšem mám vyzkoušeno, že sedmičky s 1GB a vypnutým stránkováním padají do modré smrti. Úplně stejnou věc mi to dělá, když na ntb (512 RAM; win XP) vypnu stránkování a zapnu hru. Prostě to hapá.

Program ma (nebo ocekava, ze brzo bude mit) nejaka data, ktera si chce chvili podrzet. Pozada OS o prideleni pameti. Kdyz pamet dostane pridelenou, tak prima muze si do ni zapisovat po libosti. Kdyz ji pridelenou nedostane, tak je na nem, jak zareaguje.

1) muze proste zkolabovat (blbe napsany program)
2) muze zkusit psat do nejake nepridelene pameti a byt za ten pokus sestrelen OS (blbe napsany program)
3) muze ulozit co ma rozdelane, vypsat, ze nedostal pamet a ciste se ukoncit
4) muze usoudit, ze tu pamet ted nutne nepotrebuje (treba pro cache) a poradit si i tak. Pripadne uvolnit nejakou uz ne tak potrebnou pamet a pozadat znovu.

OS na zacatku vlastni vsechnu volnou pamet a prideluje ji na pozadani programum. Kdyz pamet zacne dochazet, muze vzit kus pridelene pameti a ulozit data z nej na disk (do swapu), tim ziska kus volne pameti. Jakmile vsak prislusny program chce neco delat s tou pameti, co je na disku, tak OS musi nekde najit kus volne pameti a zase tam ta data nahrat. To muze vyzadovat, aby nejdriv na disk ulozil jina data, aby tu volnou pamet ziskal.

Samozrejme prace s diskem je mnohem pomalejsi, nez prace s pameti, takze OS se snazi vyhnout situaci, kdy by musel program cekat, protoze OS shani nejakou pamet, a tak preventivne odklada kusy dlouho nepouzivanych dat na disk, aby mel porad nejakou volnou pamet pri ruce.

(Samozrejme tam jsou takove triky, ze ulozi data na disk, zaznamena si to a pokud je program potrebuje driv, nez tu pamet da nekomu jinemu, tak je nemusi nacitat, protoze jeste v te pameti jsou a tak podobne).

Dale taky OS muze sam pouzit kus pameti (buffery) k tomu, aby si pamatoval, co se cetlo z disku (protoze je sance, ze se to bude cist za chvili znovu), co se psalo na disk (protoze je sance, ze to za chvili nekdo bude cist) a pripadne i iniciativne cist z disku napred, (protoze kdyz prectu zacatek souboru, je znacna sance, ze budu chtit precist i ten zbytek). Timto zpusobem se velice zrychli prace s diskem, protoze ve chvili kdy prijde pozadavek na cteni tak uz data jsou v pameti a jen se prekopiruji. Kdyz OS zacne dochazet volna pamet, tak samozrejme tyto buffery zahodi a ziska tim rychle a snadno dalsi pamet pro pridelovani programum (za cenu zpomaleni prace s diskem)

Nicmene muze i tak nastat situace, ze dojde i misto na disku urcene pro tyto machinace (swap), potom proste program uz zadnou pamet nedostane a nastane situace popsana ze zacatku.

(tohle je velice zjednoduseny nahled na to, co se opravdu v pocitaci deje)

Swap se tedy chova jako rozsireni RAM v pocitaci, za cenu zpomaleni prace.

Jinak jsou duvody, proc swap nepovolovat - kuprikladu kdyz ten "disk" je SD karta a nechci ji nicit neustalym zapisovanim, kdyz nemam zadny "disk" a jedu jen prez sit, kdyz potrebuju zajistit, aby programy jely plynule a nebyly prerusovany swapovanim na pomaly disk (za cenu toho, ze jich spustim min a budu mit min mista na buffery, ale nekdy je pozadavek na plynulost dulezitejsi) - tech moznosti je spousta, ovsem vetsina zacatecniku se do situace, kdy je lepsi swap nemit bezne nedostane.