Co vše Vás napadne, když se řekne NÁVRAT K PŘÍRODĚ ?

Dnes mně návrat k přírodě připomněl rozhovor s ředitelkou lesní mateřské školy, který jsem vyslechla ráno ve Studiu 6.

Škola je určena dětem z velkých měst a je založena na myšlence „s dětmi venku a za každého počasí bez zdí a plotů.“ Příroda je každý den jiná, děti tak získávají nové informace přímo v ní a pobyt jim poskytne inspiraci a připraví je i pro život. Třeba si budou přírody i víc vážit …

Zatím měsíční pobyt stojí kolem 6.000 Kč. Probíhají jednání, aby tento typ byl zařazen do systému mateřských škol a náklady se snížily.

Poctivě – první to u mne evokovalo exoty, co se rozhodnou žít na samotě, porodit tam i děti, ty nedat očkovat, neposílat je do školy a pojmenovat je Měsíční Svit a Létající Bizon.

Jiné u mne vyvolává žití v souladu s přírodou – to vnímám jako snahu každého jedince o udržení vzduchu čistého k dýchání a řek bez odpadků, kde žijí ryby, ulic bez poházených odpadků a omezení obalových technik na míru, kterou Země unese.......a bylo by toho moc a je to běh na dlouhou trať a bojím se, že ho neudýcháme a po trase pojdeme…

Nemyslím si, že návrat k přírodě je možný. Mým cílem a snahou je, žít pokud možno v souladu s přírodou. Snažím se nepořizovat si průmyslové věci krátkodobé spotřeby a trvanlivosti, přemýšlím o tom kam a proč jet vozem, omezuji na co nejmenší možnou míru používání plastů, „recykluji“ šatstvo. Nakupuji a vařím sezóní potraviny z našich oblastí. Snažím se používat mozek a nepodléhat všeobecným zvyklostem. Nepotřebuji mít trávník jako na dvorcích ve Wimbledonu, dokonce mi nevadí a líbí se mi pampelišky, sedmikrásky a jiný plevel. Nejlepší herbicid a sekačka je ten „bio“- kůň, klokan, ovce atd. Nevadí mi dokonce ani spadané listí. Je toho hodně, čím může člověk trochu ulevit přírodě, nezanechat po sobě velký svinčík.

Utopicka myslenka, kterou predevsim pouzivaji ti, kteri ziji cely zivot ve meste a plne vyuzivaji vyhod nasi doby.

Podle mně návrát k přírodě nemusí nutně znamenat žití jako v době kamenné, jde o o určitý kompromis mezi vymoženostmi soudobého světa a přírodou.

Něco jak píše manon. První mě napadne chlupatá ženská s knírem, ve lněných hadrech bez antiperspirantu… To jen na tu první dobrou…:-)
Když zaženu to strašidlo, vybavím si hned žvanec – žádná náhražka, polotovar, ani umělá dochucovadla – ale poctivé a kvalitní jídlo. Také neničit přírodu, chovat se v ní slušně a s úctou, nezatěžovat ji svým haraburdím, nechat svého psa běhat nahatého a nekupovat mu tisíce oblečků, náušnic a galoší.
A ano, když se tak nad tím zamyslím, žiju v souladu s přírodou – ale na svou parádu a fintivost nerezignuji. Zpátky na stromy úplně ve všem? Tak to zase ne…:)

„Dítě, to nepřežiješ. Pokud chceš na stromy, jíst žížaly a bobule, tak odevzdej mobil a počítač.“
V súlade s prírodou sa dá žiť, nedrancovať plody Zeme, neznečisťovať nadmieru ovzdušie, vodu, zem. Pomáhať prírode s jej očisťovaním sa.
Ale vrátiť sa do domy kamennej… to si radšej pozriem (katastrofický) film o ťažkostiach takýchto navrátilcov