pomoc s výběrem kotle

Z těchto značek bych bral Buderus. Zauvažuj přihodit pár korun (cca 10kKč) na kondenzační Buderus, ušetří až 1/3 plynu. Plyn bude čím dál dražší, IMHO 10Kkč máš za rok-dva zpět na ušetřených nákladech za plyn.

Dobrý den, zatím tu čtu jen o plynových kotlích a jak to funguje s tuhým palivem. Máme Buderus s násypkou, dost drahý, ale asi špatného kotelníka-inženýra. Který si pořád mluví to svoje, ani nám neporadil /je mu totiž i špatně rozumnět/. Podle mě cítil jen ty peníze za kotel a práci, ale kvalita žádná. Může mi někdo odpovědět, kolik vlastně má být na kotli, protože když už jsme s ním nehnuli, tak manžel nasdtavil 55/70 a šlo to, i když dva poslední radiátory hřejí jen kdy chtějí, někdy jo, někdy ne. Včera jsme si ho pozvali na revizi a on to snížil na 46/70 a do rána je celý barák studený i roury. Co mám dělat, asi to dát k soudu, ale to mě moc nepomůže. Raději bych si přála odpověď na můj email, nestíhám vše sledovat, děkuji /kabatovaj@seznam.cz/. JK

Já mám zkušenost s Prothermem a jsem spokojený. Do kondenzačního bych nešel, 1/3 plynu neušetří ani náhodou. Úcinost klasických plynových kotlů je okolo 91%, kondenzační mají maximálně 95%, vše ostatní je reklama.
Jindra

Pánové,díky za odpověď.Ještě jestli se tu pohybuje někdo okolo servisu kotlu,jestli by mi mohl poradit.Potřebuji co nejdříve kotel koupit,začíná zima a nerad bych aby rodiče zbytečně nevyhodili peníze oknem.Předem dík za odpovědi

Já se pohybuji okolo servisu, již jsem radil

Chlape sorry,já to na dálku nepoznám.Kondenzační kotel bych rád koupil,ale není financ .Budu rád,když se vejdu do toho s obyč kotlem.Jinak prolétl jsem hodně prodejen a servisů a každý pohanil jinou značku.Proto člověk si není vůbec jistý co má vybrat.Např u Buderusů,když už jsem byl pro něj rozhodnutý,tak mi řekli,že to je dobrý kotel,ale náhrad díly hoodně drahé.U prothermu zase že odcházejí hodně zapal. hořáky a výměny vyjdou také draze a jediný kotel,který zatím nebyl pohaněn byl zatím Viessmann.Tak nevím,neraději bych zůstal u buderusu,můžeš mi ještě napsat nějaké klady a zápory těchto 3 značek.dík.

Klídek, nic se neděje .
Asi takhle. Každý má své mouchy. Chceš-li jistotu kvality, pak Junkers ale to je cenově zase podstatně výš. Záleží také na kusu, můžeš mít smůlu na vadný kus a pak mě budeš mlátit, co jsem ti poradil. My montujeme jako levnější variantu Buderusy, fakt minimum reklamací a poruch. Dražší děláme Junkersy. Nasmlouvaný technik dokonce nadává, že se jako servis Buderus neuživí, že tolik poruch není. Chce to (u každého kotle) nechat ho čistit každý rok (před topnou sezónou), seřídit a měl by každý z moderních kotlů fungovat dobře. I nejlevnější, těžce kritizovanou Destilu jsem viděl běžet 10 let bez poruchy.

Na kolik peněz tak vyjde jedno takový vyčištění kotle? A co s tím vlastně servisák udělá?

Asi na pětikilo plus mínus (bez dopravy). Servisák vypucuje jiskřiště, nastaví ho, zkontroluje a nastaví veškerá čidla, vypucuje spalovací komoru, udělá kompletní prohlídku jestli funguje vše jak má, případně provede drobné opravy (které se připlatí), vyznačí provedenou prohlídku do záručního listu - záruka platí jen při pravidelné roční prohlídce, bacha na to!

Netřeba čistit trubky v ohřívací části od vodního kamene? Máme u nás dost tvrdou vodu.

Pokud máte hodně tvrdou vodu pak měl být topný systém napuštěn už od začátku vodou změkčenou v nejhorším případě vodou měkkou z rybníka. Pokud už tam ta tvrdá voda je delší dobu je dobré použít nějaký přípravek na změkčení.(pozor na reklamu v TV - jsou jiné přímo k tomu určené).
Na kvalitu vody pozor, moderní kotle s deskovými výměníky jsou na to opravdu dost háklivé a člověk by se divil co se na stěnách dokáže z tak malého množství vysrážet.
Revizák určitě čistit trubky od vodního kamene nebude.

Jde mi spíš o tu část, co ohřívá TUV. Jeden můj kolega to nechává čistit každý dva roky, topenář mu sundá výparník (alespoň to tak říká), odnese si ho pryč a za pár hodin to přinese vyčištěný od vodního šutru. Prej ho to vyjde asi na 7 stovek.
Jinak v radiátorech by měla být napuštěna s vodou i nějaká sračka proti kameni.

Základ je vodu pokud možno neměnit. Za použití té sračky proti kameni se nic nevysráží a další kámen nemůže přibývat, nemaje z čeho. V systému není zas tolik vody, aby to nějak znehodnotilo přestup tepla přes výměníky (výparník) - když neměníš vodu každý rok. Je-li k dispozici pouze moc tvrdá voda, leje se do topení odstátá (aby vyprchaly sajrajty z exhalací) dešťová voda, při nedostatku té dešťové vody nelze pohrdnout ani výše zmíněným rybníkem. Doplňovat též dešťovou.

Výměník! To je to správný slovo, já tušil, že výparník není ono.

Bohužel, dopouštění vody do otopného systému je uděláno přes kohoutek přímo z vodovodu přes kotel. I když - při zemi jsou dva ventily k napojení hadic, takže asi tama se to napouští. No až budu mít doma servisáka, požádám ho, ať se mi na to mrkne. Budu dělat blbýho (za práci ho platím), ale budu mu pozorně koukat pod ruce, protože zas tak blbej nebudu

A co to čištění výměníku pro ohřev TUV?

<Edit:> To se tak dělá. Spodní kohouty jsou na vypouštění, každoročně by měl revizák odpusti humus, co se tam nachytá. Lze tím i napouštět, třeba nějakým externím čerpadlem, mohlo by vyhovět i nějaké to "na vrtačku". </edit>

Máš průtokový nebo nádrž na já nevím 75 litrů? Průtokový šnek se čistí blbě, ten se musí vyndat a vyžrat kyselinou mravenčí, bojlér má zespoda přírubu kterou se dá dovnitř. Já měl 120l bojlér kombinovaný (na elektriku a kotel), tou přírubou jsem tam strčil násadu od rejče a tím koncem do ruky (jako paličkou) jsem z toho vymlátil cca 8 kýblů sajrajtu. To bylo v dobách, kdy jsem používal studniční vodu, teď už máme vodovod na Káranskou vodu a už to tak nezarůstá.

Průtokáč (Baxi Main 24Fi).
Takže je to tak, jak mi popsal kolega - vyndat, vyžrat kyselinou, nandat.

Průtokáč ano. Vyndat, vyžrat, nandat, zaplatit, srpostě proklejt kotelní kámen, ten je prevít. Nebo do studny obrátit Tatru Calgonu .

Ještě se zeptám - jak často je potřeba ten šutr nechat čistit? Kolega to nechává po dvou letech. Vodu bude mít podobnou té mojí, bydlí jen 5km ode mě a oba jsme v oblasti vápencovýho podloží.

Těžko říct na dálku. Záleží na tvrdosti vody, kolik se čerpá teplé, jak teplota - čím vyšší, tím dřív se to zanese. Až viditelně poklesne teplota vody nebo průtok, bývá pozdě... Rozhodně se nic nezkazí, nechat to vyžírat každý rok.

Sice mimo téma hlavní otázky ... do topnýho systému bych nalil výhradně destilovanou vodu a ošetřil Topekorem. Tím snad nic nezkazím ...

To je ideální řešení.

No, nejsem si destilovanou vodou až tak jistý. Mechanici v práci dost často opravují poškozené potrubí rozvodu destilované vody (nekvalitní nerez). Na jisté negativní zkušenosti jsem narazil i v téhle diskuzi (prozatím nedočetl do konce, třeba můj názor níže někdo vyvrátí).
t.py

To je nějaká čerstvá destilka? Bude obsahovat hodně rozpuštěného vzduchu - v topení vzduch vyprchá a musí se proto dlouho odvzdušňovat. A není-li vzduch, nemůže být koroze - nemůže nic oxidovat.

Ten článek je na tuto hodinu pro mě moc dlouhý (byl jsem po delsí době na ) ale z praxe:
Problematika parních kotlů je o hodně jiná než u teplovodních, tam se za vyšších tlaků a teplot vytvářejí úplně jiné chemické reakce, pokud bude zájem dodám zítra, vlastně dnes.
Taktéž parní kondenzát není destilovaná voda ale voda o nízkém Ph (4-6)tudíž hodně agresivní takzvaně hladová. Upravená napájecí voda do takových kotlů je směsí parního kondenzátu a demineralizované surové vody (taková skoro destilka) upravená pomocí chemikálií(fosforečnan,louh) na hodnotu Ph 8,5 - 9,5 a ohřátá na teplotu 105°C (Při této teplotě je plně zbavená kyslíku).Pokud se této teploty nedá dosáhnout dávkuje se ještě siřičitan na chemické zbavení kyslíku. Poté se teprve vhání do parního kotle.

K nerezu - (není nerez jako nerez), běžný jak ho zná většina je potravinářský a z toho vám vydrží např. bojler 8 nebo taky jen půl roku, opět záleží na chem. složení vody. Pak jsou vysoce legované oceli s vysokým podílem chromu, molibdenu a titanu a opět záleží na chemickém složení kapaliny (něco chce to a něco zas ono).
Co se týká svařování nerezu - průvarů, ochrany sváru a ochrany kořene sváru a jeho pasivaci, to je kapitola na objemnější knihu, a je to pečlivě střežené know-how každé firmy co se tím zabývá.

Ke korozi - zas není jen jedna koroze, opět záleží na materiálu, měď v pohodě rozebere krystalická koroze, nerez důlková (kyslíková) krystalická, bakteriální a to už ani nemluvím o článkové, kladně a záporně nabyté částice různě spojených kovů a jejich slitin spolu s nějakou kapalinou to je opět na objemnou knihu.

Pro potřeby malých domácích kotelniček opravdu stačí měkká voda ještě lépe destilovaná nebo demineralizovaná přinejhorším z toho rybníka s přidáním nějakého toho inhibitoru (doměkčení m-alkalita p-alkalita, zvýšení Ph, chemické odstranění kyslíku)pokud ho výrobce kotle výslovně nezakáže.

Edit: Těť koukám taky jsem se té diskuse v tom odkazu kdysi aktivně účastnil mě to připadalo nějaké povědomé ale už je todávno.

Když jsem stavěl, šly řeči, že ideální je do okruhu nalít transformátorový olej. (...modla, něco jako spacáky z kajčího/rajčího peří. Nikdo je neviděl, ale všichni tvrdili, že právě ty jsou jednoznačně nejlepší...)

Zajímal by mě odborný názor na tuto tekutinu...

Transformátorový olej-to jsem neslyšel. Doporučoval bych někde sehnat starou raketu a vykuchat z ní hydrazin (N2H4) (nebo raději koupit ).
Proč?
Proto:

"...adsorpční inhibitory
- brzdí korozní reakce (anodickou i katodickou) adsorpcí na povrchu kovu. Jedná se obvykle o organické látky, které obsahují skupiny s dusíkem a sírou např. aminy, merkaptany. Jejich hlavní uplatnění je při moření kovů.

Někdy jsou mezi inhibitory řazeny také látky k odstranění nežádoucích příměsí z roztoku (tzv. destimulátory), nejčastěji kyslíku z vody (hydrazin). Látky k odstranění kyslíku jsou účinné jen tam, kde je redukce kyslíku řídící reakcí korozního děje. ..."
http://www.vscht.cz/met/stranky/vyuka/labcv/labor/k oroze_inhibitory/index.htm

a "...Hydrazine is used as rocket fuel and to prepare the gas precursors used in air bags." (Wikipedia)

Trafo olej, to se ti někdo chtěl pomstít. Znám jednoho troubu, co to do topení nalil. Blbec to nalil do vody. Olej se drží jak známo nahoře, voda dole. Půlka radiátorů ucpaná, furt ten hnus odpouští ale drží se toho hojnost v různých škvírách a nejde ven. Výsledek: V baráku veškeré obyvatelstvo těžce mrzne, ač se kotel vaří. Tímto činem silně utrpěla jeho popularita u členů rodiny.

Také jsem takový případ viděl, ale s naftou výsledek je stejný.

Já bych to tam nelil - i kdybych se k němu dostal

S tím mícháním, to je jasné, že se to pokazilo - ale co v případě, že by v okruhu byl pouze olej (či jiné exotické tekutiny)? Zajímá mě to čistě teoreticky...

Nalejt do prázdného systému... Ti nevím, co by olej udělal s oběhovým čerpadlem a různými čidly v kotlu, s ventily u radiátorů. Je to všechno stavěné na viskozitu vody. Hlavně když se zatopí blízko nuly, tak to bude husté až běda. Si myslí, že kdyby byl nějaký vhodný "olej do topení", tak ho prodávají v sudech a bude za rozumnou cenu k mání. Že tomu tak není, bude to asi blbost tam něco takového lejt.

Trafo olej,

To asi vzniklo systémem šuškandy a špatného pochopení-se v hospodě. Trafo olej se lil do otevřené vyrovnávačky, aby plaval nahoře na hladině a zamezil rozpouštění vzduchu v topné vodě.
Ale je to prasečina, neb mám takový nejasný dojem, že obsah polychlorovaných bifenylů(PCB)v trafooleji býval víc než značný a v porovnání s jinými oleji se tento dal označit jako pěkné svinstvo.

Zrovna já mám buderus a jen tuto topnou sezonu už vypověděl službu 3x - vždy oprava (jednou 7 tisíc), podruhé jen vyčištění (a to byl čistěný před sezonou při klasické prohlídce)... a teď už nejde 4 dny a stále se neví co to je... Takže za mě Buderus určitě ne... mimochodem už 2x měněna ta krabička na restart hořáku (ne levná záležitost)

A prosím tě,můžeš mi říct něco ke kotlům protherm a Viessmann.Jestli s nimi také děláte?Dík za odpověď.

Bohužel, Viessmann neděláme protože se nám nepodařilo vyjednat od dodavatele vhodný rabat. Takž nemám takový přehled o jeho slabinách. I přes to bych doporučil raději Buderus nebo ve vyšší cenové hladině Junkers.

Přiživím se...

Doma mám zatím 45kW ETI (18 let, nezmar), ale hledím i do budoucnosti (náhoda je sviňa ). Moc jsem se v tom "nehrabal", ale cosi vnitřně mě vábí ke kotlům Junkers. Předpokládám, že při koupi snad chybu neudělám...

Junkers je velmi dobrá volba. Doplnit PI regulací a ekvitermním řízením (termostat na zdi venku).

Jestli do toho můžu laicky kecnout ... když známý řešil otázku kotle pro nový domek, tvrdil, že Buderus je "Mercedes mezi kotly". Nejsem si však jistej, že to nebyla jen pí-ár odrhovačka ... zatím topí 3 roky a nestěžoval si.

Z mojí zkušenosti můžu říct, že mě nemile překvapila kvalita stacionárního Viadrusu pro RD. Když jsme ho stěhovali do sklepa, nebylo to pořádně za co chytit, tak se částečně odkrytoval abysme to vůbec při tý váze snesli po schodech a nepřejte si vidět tu rezavou litinu vevnitř.
Takže vybírat jedině podle doporučení mnoha servisáků, kteří to znají zevnitř ...

Jo, souhlas, Buderus je kvalita taky též bych se jí nebál, Junkers (samo, platí se hlavně ta cedulka Junkers) je o deset až dvacet litrů vejš a rozhodně není také špatnou volbou a řadil bych ho výš než Buderus. Litinový Viadrus je paráda na stěhování, upřímnou soustrast. Litina holt rezaví, ale tuším, že na ten výměník dávají 10 let záruku. A když jsme u té antikvality, co takhle Destila ?

K tomu Junkersu, tohle http://www.junkers.cz/novinky/efektivni-propojeni-k ondenzacni-techniky-vyjimecnou-cenu/ vypadá docela luxusně...

Zkuste posoudit poměr cena/výkon-přínos-bezproblémovost, eventuelně názory na tohle řešení.

Tak jsem tady znovu,tak nakonec to vypadá na kotel značky Vailant,ale jako druhý bych si vybral buderus,všude na něj jsou jen kladné ohodnocení.Ale proč jsem se ozval.Dnes jsem se setkal s jedním servismanem,tak jsme hodili řeč o kotlích,přitom jsem se ho jen tak mimochodem zeptal jestli můžu nový kotel připojit na stávající vložku(hliník.průměr 120mm)a bylo mi řečeno že ne, je už to velký průměr,že budu muset převložkovávat.Připojil by ho klidně,ale ten kotel by už nešlapal jak má,že by prý byla větší spotřeba,spaliny by se vraceli nazpátek atd.Co vy na to rádcové,má pravdu,nebo by chtěl na nás jen vydělat?Žádný jiný s kým jsem dříve o tom mluvil mi nic k tomu neřekl.Jinak to vyvložkování by stálo,prý v plastu(je to asi 10m) 6500kč.Předem dík za odpovědi.

Těžko na dálku říci, kdybys aspoň napsal jaký konkrétně Vailant. Že by kotel 24 kW nešlapal to pochybuju, určitě by chodil stejně dobře. Faktem však je, že hliníkový husí krk do komína je již zakázán slavnou EU a nový kotel se do toho nesmí připojit. Nyní může být jen nerez nebo ta skládačka z plastu. Nevím, kterej blbec to tak uzákonil. Neslyšel jsem, že by hliníkové vložkování samo způsobilo nějaký problém. Z tohoto důvodu doporučujeme zákazníkům "turbo" kotle.

Tomu pánovi bych nevěřil ani nos mezi očima. Tah komína je určen pouze jeho výškou a průřez komína to může ovlivnit pouze při malých průřezech. Hliníkové vložky se také stále používají, EU v tom nic nezmění, jenom kominické firmy vložkují nerezem, protože je dražší .
http://www.schiedel.cz/uploads/media/Absolut_diag_z aklad.pdf
Tady z tohoto je to snad jasné.
Jindra

Hliníkové vložkování samo o sobě by problém nedělalo,ale ten průměr 120 mm prý jo.Nyní prý se připojují kotle na vložky do max.průměru 90mm,jinak prý jsou problémy s odtahem splodin(prý se můžou vracet).A prý kdybych chtěl turbo a zapojit do komínu,tak to stejně musíme převložkovat.Kotel bohužel jinam dát nemůžeme,protože náklady připojení vody,otop. systému a dalších věcí nutných k provozu by dokonce převýšily náklady za vyvložkování.A jediný možný odvod spalin je právě komínem . Zítra se s ním sejdu a projednáme který kotel by pro nás byl nejlepší,ale s tím že se nejdříve zajede k nám podívat aby se nekoupilo něco co se tam nehodí.Ještě zkusím zavolat chlapa,který montuje jen buderusy,ať přijede a dá svůj návrh.

Ale prdlajs, když je větší díra tak se nic nevrací. Naopak, při menší díře je nebezpečí vracení větší. Menší díra = menší tah = menší kapacita. Sice 90 stačí, ale ať mi nikdo netvrdí, že 120 je horší. Chlap si chce "vydělat" novým vložkováním. Doporučuji když už, tak nechat vložky dělat od komeníka, ne od toho topenáře.

Co to ten chlap blábolí, turbo do komína nejde vyústit ani náhodou. Turbo má díru rovnou skrz zeď, jako WAWky. Vodorovná trubka skrz zeď může být dlouhá až 4 metry (někde i více, záleží na typu kotle v technické specifikaci to musí být uvedeno), jsou to vlastně dvě novodurové roury v sobě, vnitřní je vejfuk, vnější nácuc. Soutrubí lze připevnit objímkama ke zdi, může vést i za roh, jsou na to kolena, pětačtyřicítky i devadesátky. Doporučuji zavolat ještě někoho jiného, u turba ten borec vůbec neví která bije.

Teda to je zamotaný. Ať teda ziskuchtivý borec navhne kotel. Jak píše Rce, oslovit kominické firmy a požádat aby se mistři kominičtí stavili obhlídnout situaci a dali návrh řešení. Oslovil bych jich radějí víc, z víc hlav se člověk víc dozví. Pak mě ještě napadá, až bude jasno v kotli, nejlíp ve více alternativách od více výrobců, tak když už budete vědět od kominíků co a jak, tak zkusit napsat na technickou podporu výrobce kotle a ověřit si, že vše bude "kompatibilní" a nevyhodíte peníze komínem. Není možný aby každej kecal něco jinýho jak se mu to hodí ...

edit:
Nahlídnul jsem letmo do instalačního manuálu závěsného kotle Junkers (komínové provedení) a píše se v něm, cituji:
Před instalací přístroje a odtahu spalin zajistěte revize plynové přípojky a komínu.

Nabízí se tedy otázka - Kdy naposledy kominík ten komín viděl?

Doporučuji kotel Vaillant. 5 let bez jakékoli závady. Servis 1x za 2 roky cca 2500,-
/kotel 12 KW/ turbo/.

Tak já bych třeba doporučil tyhle plynové kotle.