Přidat otázku mezi oblíbenéZasílat nové odpovědi e-mailem zakládání zeleninových záhonů

Dobrý den,
jsem začínající zahrádkář a ráda bych si tento víkend založila zeleninové záhonky,na ploše cca 2X8 m2, kde je původně trávník, mám koupeno NPK i kravský hnůj. Poraďte prosím,jak na to...díky

A ještě jeden dotaz, koupila jsem malé stromečky černého rybízu a angreštu a malou růži,
mohu je už teď zasadit? Popř.jak přihnojit?

Předmět Autor Datum
Nejdřív budete asi muset zrušit ten trávník, že. ;-) Sejmout drn, přisypat zeminu (smíchanou s tím k…
Kurt 19.03.2011 13:07
Kurt
Růže mají mít očkování cca 2-5cm pod úrovní, jenže jak si zem sedá, těžko se to odhaduje. A při zasy…
kejki 19.03.2011 15:37
kejki
A ještě pokud jste na Vysočině, je brzo, připravte si třeba jámy, ale zem je ještě studená.
kejki 19.03.2011 15:38
kejki
Obvykle se záhony připravují před zimou.Tedy pokud je tam porost trávy,tak se hluboce zryje,porost s…
Jabraka 19.03.2011 16:49
Jabraka
Tedy chemiku, tvoje zelenina by asi testy na dusičnany neprošla :-D
kejki 19.03.2011 16:52
kejki
Pročpak?Na příklad superfosfát obsahuje 19 % fosforu jako P2O5.A cererit? - 8% jako fosforečnan amon… poslední
Jabraka 20.03.2011 08:10
Jabraka

Nejdřív budete asi muset zrušit ten trávník, že. ;-)
Sejmout drn, přisypat zeminu (smíchanou s tím kravským hnojem) a hurá na výsev či výsadbu. Kdybyste měla čas, vhodné by bylo počkat na vzejití plevelů a zbavit se jich, protože jinak s nimi budete bojovat v průběhu sezony - ale to za víkend (jak požadujete) zvládnout nejde.

edit: ještě k tomu rybízu a angreštu - hodit na den kořeny do vody, pomůže mu to. Zatím vykopat jámu (podle velikosti balu + něco navíc - obvykle je to tak kbelík zeminy). Zalít vodou, přidat lopatku kravského hnoje a jít spát. Druhý den znova jámu zalít vodou, pokud je vidět na dno, přidat hnůj, jinak vysadit (ideálně o trochu hlouběji, než byl ve školce). Nadzemní výhony lze zkrátit.
Růže jsem nesázel, ale bude to zřejmě obdobné. :-)

Růže mají mít očkování cca 2-5cm pod úrovní, jenže jak si zem sedá, těžko se to odhaduje. A při zasypávání rozprostřít kořeny, prosypat zemí a pak na konci přišlápnout, aby si zem sedla. pokud jsou to prostokořenné (bez květináče nebo zeminy na kořenech) zakraťte výhony, stejně by uschly a jen by se rostlina vysilovala.

Obvykle se záhony připravují před zimou.Tedy pokud je tam porost trávy,tak se hluboce zryje,porost se obrátí dospodu.Na jaře se povrch jen srovná a můžou se sázet sazeničky.Ovšem mělo by se postupovat systematicky,protože každý druh zeleniny má jiné nároky na výživu.Pokud nemáme připravenou značnou zásobu vyzrálého kompostu,musíme pozemek prohnojit a sázet postupně.
Já používám čtyřletý systém výsadby.První rok na podzim zareju na čtvrtinu pozemku hnůj. Na jaře vysadím brambory.Na druhou čtvrtinu,zpracovanou,jak jsem prve uvedl,vysadím cibuli a česnek.Doplňuji hnojením zálivkou Cereritem během vegetace.
Ostatní druhy zeleniny nebudou v této půdě prospívat.Kořenovou zeleninu mohu set do hluboké půdy propustné,aspoň dva roky zpracovávané a hnojené nejlépe po těch bramborách.Rajčata a okurky pěstuji tak,že vyreju aspoň tři rýče půdy a nahradím kompostem.Pak do tohoto "hnízda" sázím sazeničky.Při zálivce přihnojuji vydatně NPK,nebo cereritem.Okurky jen do N.V. 350 m/nm.Také bohatě humozní půdu a dávám k nim vertikální plůtek a vyvazuji do výšky.
Abych dokončil myšlenku,po bramborech sázím košťáloviny a červenou řepu a vše náročné na dusík.Další rok pak kořenovou zeleninu.Celer potřebuje zasázet do starého hnoje,zálivka pak rozloženým slepičincem.Čtvrtý rok cibuli a česnek.Na podzim pak zareju hnůj pro další brambory.
Pokud si tohle nemůžeš dovolit,ku tu zeleninu raději v Kauflandu.
JABRAKA

Pročpak?Na příklad superfosfát obsahuje 19 % fosforu jako P2O5.A cererit? - 8% jako fosforečnan amonný,13% jako oxid.11 % draselných solí.+2% Mg solí.
Takže nejvíc dusíku se v mém případě uvolňuje z chlévské mrvy.
JABRAKA
Je potřeba si uvědomit,a to říkám všeobecně pro všechny,že pohled na strojená hnojiva je silně zkreslený,díky medializaci minulých zelených vládců.
Naše republika má díky své poloze a tisícileté zemědělské produkci ve složení biogenních prvků značně ochuzenou půdu.Biogenní prvky - draslík,fosfor,a řada mikroprvků se nenahrazují.Zemědělci vždy doplňovali jen dusík formou hnoje.
Takže používání minerálních hnojiv je skutečně nutnost.Neznamená to žádné nebezpečí pro potraviny,protože tato hnojiva jsou také přírodní materiály,těžené nerosty,které se někde v přírodě nacházejí.Průmyslově se upravují,aby složení bylo komplexní.Také forma - upravení rozpustnosti je důležitá.Samozřejmě se musí s nimi správně zacházet a nepřehánět dávkování.
JB

Zpět do poradny Odpovědět na původní otázku Nahoru