Cítili jste se někdy nedoceněni?

Určitě ten pocit zažil každý z nás. Někdo to přizná, jiný ne.

Samozřejmě . Každý den. Nikdo mně dostatečně nedoceňuje.

No mockrát,zejména teď v nové práci při zaškolování.Ale já to v sobě dusím místo abych kradl nebo vraždil z nedocenění.Pokud bych byl opravdu nedoceněn snažil bych se to napravit spíše dobrem než lidským zlem².

Upravil/a: jirka F

Je to hodně dávno… Na SŠ byl externí vyučující, ať děláš, co děláš, lépe jak za 3 nedostaneš (ztráta času učením :D).
Pak už ne.
Co dělám, dělám protože chci. Co „musím“ dělat dělám ráda, s chutí.
Vděk nečekám … Nač si komplikovat dobrovolně život? :)
Pracovní ohodnocení je předem jasné/dané. Co kdo bere mne nezajímá.
Mám se, jak si zasloužím (na co stačím) 🙂