„Udělat věc, které se bojíme, je první krok k úspěchu“. Co pomůže? Dělat věci správně, nebo dělat správné věci?

Odpoveď byla označena jako užitečná

Pokud se něčeho bojíme, je potřeba vědět proč. Strach je velmi důležitý ke správnému konání, nebojí se jen blázni a psychopati.
Pokud se něčeho bojím, potřebuji vědět co je příčinou mého strachu, protože ta obava může mít svoje opodstatnění. Naučit se rozumět svému strachu je první krok na cestě k úspěchu. Gándhí si to IMHO trochu zjednodušil ;)

„Dělat věci správně“ je velmi relativní. Být prospěšný sobě? Ostatním? Být sobě prospěšný tak, abych ostatním neublížil? Chci být prospěšný okolí? Proč? Dělá mi to dobře? Takže komu vlastně pomáhám? Není mírné ublížení žádoucí pro zdravý vývoj komunity, nebo jednotlivce?

Dělat správné věci je samozřejmě správná věc. Znamená to úspěch v komunitě, oblíbenost, respekt, úctu. Potažmo větší šanci lépe uspět u opačného pohlaví. Ale kdo určí co je správné?

Upravil/a: still

Určitě. I věc které se bojíme je většinou třeba udělat. Na takovou věc je dobré však vše zvážit a promyslet všechna rizika i případné výhody. Je to opravdu cesta k úspěchu a určitě to alespoň za pokus /možná i více pokusů / stojí. Pomůže to, že si uvědomíme že je třeba hledat nové cesty a nová řešení vždy a za každou cenu, aby jsme neustrnuli.
Nejlépe dělat správné věci a dělat je správně. Pravdou sice je , že kdo nic nedělá nic nepokazí, ale také nemůže nic získat. V každém případě tedy dělat, ale nutno počítat i s tím, že chybami se člověk učí a že vše nemusí vždy na první pokus vyjít tak, aby byl výsledek stoprocentní.
Pokus se pokusíme, tak určitě bude i ten úsměv na tváři, zvláště když se vše vydaří podle představ. Jistě většina z nás už někdy zažila pocit dobře vykonané práce

Nejprve je třeba nějak objektivně zjistit že to co chceme udělat je správné.
Ale jak ? Vždy je to „sázka do loterie“.
Jakmile ale dojdu k přesvědčení, že to správné je, neměl by být problém „to“ udělat. Bohužel život nás nutí dělat i činy, které správné nejsou. Každý z nás něco „nesprávného“ udělal.

Podle mého názoru je dělat věci správně prvořadé. Jestli se svého budoucího činu bojíme, pak si nejsme jisti správností svého počínání a nemáme dostatečné sebevědomí nebo znalosti, aby to dopadlo dobře. S vědomím že děláme správnou věc to je velmi relativní. Cesta do pekel je dlážděná dobrými úmysly.