Dala by se z pouště vytvořit zemědělská krajina způsobem následujícím?

Myslím, že tvoje úvaha je vcelku realistická a já bych ji doplnil o jednu velkou zásobárnu energie a pak už by to mohlo mít snad i blízko k realizaci nebo co nám tam ještě chybí?:)

Již delší dobu se uvažuje o stavbě obřích solárních elektráren v pouštích. Příkladem může být obří projekt Evropské unie DESERTEC – stavba obřích solárních elektráren na Sahaře.

Solární elektrárny však na poušti sužuje jeden problém – všudypřítomný prach. Solární panely jsou zanášeny den za dnem jemným pískem a ztrácejí ze své účinnosti. Ruční čištění stovek nebo dokonce tisíců panelů pak připomíná sisyfovskou práci.

Avšak problém je, zdá se, vyřešen. Izraelská pouštní solární elektrárna Ketura Sun využívá automatické roboty k čištění svých solárních panelů.

Ketura Sun se rozkládá na ploše 8 hektarů a ročně vyprodukuje 9 GWh elektrické energie. Jde tedy o poměrně malou solární elektrárnu. O vlastnictví elektrárny se dělí Siemens AG a izraelská společnost Arava Power.

Elektrárna Kentura Sun musela být čištěna ručně devětkrát do roka. Pokles účinnosti nebyl jen tak postupný během měsíců, ale také během samotného čištění, které trvalo pět dní. Nezřídka se také stávalo, že pracovníci poškodili citlivé a křehké vybavení solární elektrárny.

V současné době se však o čištění stará stovka čisticích robotů Ecoppia E4 od firmy Ecoppia. Základem je kolejnice umístěná na horním a dolním konci řady solárních panelů. Po kolejnicí jezdí „žebřík“ po kterém se pak posouvá čisticí robot.

Robot Ecoppia E4 je vybaven rotačním kartáčem z měkkého vlákna a vzduchovou tryskou. Čištění probíhá každou noc a bez vody. Podle údajů firmy Ecoppia dokáží roboti odstranit až 99 % prachu ze solárních panelů.

PS: V odkazu je vidět i video na Youtube kde je vidět čištění panelů robotem a je to dost zajímavé.

Zdroj: http://www.eko­bydleni.eu/so­larni-elektrarny/roboti-cisti-solarni-panely

Čiastočne tak robí Saudská Arábia a Izrael (kibuc). Takúto činnosť si môžu dovoliť len skutočne bohaté krajiny.

Dodatok:
naozaj to je ako tvrdí Kepler mimoriadne drahé, ale videla som tie „oázy hojnosti“ na ropu bohatej arabskej zeme a okolo široko ďaleko nehostinné sucho.

Upravil/a: led

To by teoreticky mohlo fungovat, ale ekonomicky rozhodně ne. Například Saúdská Arábie: nemá ani jediný stálý vodní tok, či sladké jezero, natož nějaké bahno. Zavlažovat by bylo tak nesmírně drahé, že by se to zkrátka nevyplatilo. I benzín je tam levnější než pitná i užitková sladká voda. Tak si ty potraviny radši dovezou ze světa za pár šupů a mají pokoj.

Existuje jistá země, kde i v poušti pěstují tropické ovoce a vodní melouny. Nelžu, viděla jsem to na vlastní oči a nejen já. Dokonce tam ani nemusí vozit říční či jezerní bahno – oni tam ani moc řek a jezer nemají, musejí si vystačit s jednou větší řekou, jedním celkem velkým jezerem, pár potůčky, mořem a ohromným nedostatkem vody.
Ta země dokázala, že to jde, funguje jim to tam takhle už pěkných pár desítek let.

Jenže se obávám, že neznám arabskou zemi, která by chtěla zrovna tu výše zmíněnou v něčem napodobovat. Ale … zkuste jim to navrhnout.

Dnes už celkem neni problém zúrodnit poušť, jediným problémem je cena. Nejen samotného zúrodnění, ale i nadále udržovat zavlažovací systém. V současné době by šel hladomor řešit i levnějšími způsoby. To by však musela být politická vůle a zisky by se začaly tvořit za hodně dlouhou dobu.