„Dobra je mnohem víc. Jenže dobro je potichu a zlo je nahlas“. Květa Fialová.
–
Je zřejmě pravda, že na dobré skutky se častěji zapomíná, většina se jimi nechlubí, protože nikomu neublíží, často se považují za samozřejmost.

Zatímco zlo je víc vidět, má také mnohem víc posluchačů nebo diváků, takže když člověk spadne na dno, mnohým dalším to vyhovuje. Bohužel, je to často doprovázené závistí a nenávistí – to jsou mnohem „movitější sponzoři“.

Někdy je těžké rozlišit, zda nabídnutá rada či pomoc pomohou vyřešit jinému daný problém, přinesou užitek, tedy dobro. Je to čistě individuální, každý člověk je jiný, jinak třeba chápe nabídnutou pomoc. Záleží rovněž na tom, zda je zištná, nebo nezištná.

I dobrá myšlenka se dá zneužít – ukázala historie. Při volbě mezi dobrem/zlem je třeba brát v úvahu i tzv. medvědí službu.

Denně se rozhodujeme, vycházíme ze svého vnitřního pocitu, který nás vede k tomu, že uvažujeme (či spíše měli bychom), zda naše jednání je dobré nejen pro nás, ale i pro někoho dalšího. Pokud se nepovede, tak je třeba vzít si poučení pro příště. Vše souvisí s naším svědomím a morálkou.

Bohužel slušnost je často výhodná pro ostatní, nikoliv pro toho, kdo se slušně chová – i zde je protiklad dobra a zla, jenže dobro se oplácí zlem …Źe by se dotyční řídili starým moudrem, že každý dobrý skutek, v tomto případě slušnost, maji být po zásluze potrestané?
-----.
Dát opsat kamarádovi úkol? To není dobrá služba, momentálně mu pomůže, ale vede k dalšímu podvádění.

Euthanasie – těžké rozhodnutí – dá se zneužít, někdo jiný rozhoduje o životě druhého …dobro x zlu.

Sophiina volba opravdu byla velmi těžká, protože matka mohla zachránit jen jedno dítě .. pocit krajního zoufalství – musela si vybrat sama… bylo to dobro, nebo zlo?

Co je vězení? Zlo, nebo dobro? Nebo něco, co je mezi zlem a dobrem? Čeká vězně po propuštění dobro?
–
Všechno není jen volba mezi černou a bílou, tedy mezi dobrem a zlem, andělem a démonem … Někdy je hranice velmi tenká jako led, na nějž občas každý vstoupí, i když neví, zda vydrží.

Upravil/a: annas

Někdy napoví intuice, jindy se řídím svými zásadami bez ohledu na reakce okolí.
Mezi dobrem a zlem je příliš tenká hranice, oba výrazy nelze přesně definovat a proto je každý posuzuje ze svého hlediska. Co je pro jednoho dobro, jiný považuje za zlo.
Přílišná dobrotivost může přejít až do otroctví, zlo do nenávisti.

Možná se najdou výjimky, ale žádný člověk asi není dobrý nebo zlý do krajnosti. Zlo (např. oprávněná kritika) napáchá někdy méně škody než okázalá dobrota, za kterou se může skrývat podlost, bezohlednost a vypočítavost.…

V případě eutanazie je možnost zneužití, je to velice citlivé a ožehavé téma.
Naučit se na písemku patří mezi základní povinnosti žáka či studenta a považuji za správné, když umí přiznat, že úkol nezvládl.

Záleží na úhlu pohledu. Z jednoho pohledu se jedná o dobro, z druhého o zlo.

To nedokáže nikdo zodpovědně říct a předem určit. I dobro může způsobit zlo.

Podľa znenia otázky, bez doplnenia, nikto nedokáže „úplně ve všech případech a v každé situaci rozlišit, jestli jeho skutek způsobí dobro, nebo zlo“. Najprv treba v danej situácii rozlíšiť pojem zlo a dobro.
Ak v danej situácii poruším napríklad zaužívané alebo predpísané pravidlá, aby som zabránila väčšiemu nešťastiu, vedome konám „zlo – porušujem pravidlá“, aby som pomohla dobru.
Iný príklad, pri hasení požiaru viem, že spôsobím zlo zničením a znehodnotením majetku vodou, či práškovým hasiacim prístrojom (zapečie elektroniku) ale konečným výsledkom je zabránenie väčším škodám.
Odmietnem splniť chybný príkaz nadriadeného, napriek tomu, že on si chybu neuvedomuje, čim zabránim prípadnej následnej škode.
„S hlediska vyššího principu mravního… vám mohu říci jenom jedno: vražda na tyranu není zločinem! (Jan Drda – Vyšší princip)“, ale z pohľadu vtedajšej vládnej moci to bol zločin vraždy. Tu vidíte dvojité chápanie toho istého činu.

V každej situácii musí človek byť schopný rozlíšiť, či „zlo“ ním spôsobené je oprávnené, alebo nie.

…o tejto téme by sa mohlo veľa písať, diskutovať…