Jak „šetrně“ sdělit tatínkovi po telefonu, že na vysvědčení nejsou úplně samé jednušky?

Použil bych osvědčenou klasiku. " Tati, je to dobré, nepropadl jsem"

Odpoveď byla označena jako užitečná

Řekl bych, že na to šla dobře. Vypíchla to „důležité“ – tedy jedničky. No a k tomu nějaká ta dvojka.
Opačně by to asi vypadalo hůře – Hele tati, mám tři dvojky a pak samé jedničky…

Než ti řeknu znánky taťko, rozmysli si jako dobře život – skutečně bys chtěl mít doma něco jako 100% šprtku? Moc dobře vím, že ne, takže tě letos nezklamu! ;)

Tati, to mé působení… no víš, tá jednoaktovka od starýho Ámose Škola hrou, no všichni tleskali a řvali… a víš jak to bývá, těch pár těch kritiků, no jó zase tam mudrovali, ale na repríze jim to ukážem.
…Jo, na repríze, já ti to neřekla? nestačilo jim jednou, chtějí reprízu…
(z telefonátu dcery divadelního umělce… )
jo, marci1, když už je v otázce to dívčí foto…

Upravil/a: led

Nechápu proč jsou známky na vysvědčení překvapení pro rodiče, vždyť by snad měli vědět jak na tom jejich děti jsou.

Tati, můžeš mi gratulovat,
mám vyznamenání…

Začal bych asi takto: „Tati, katastrofa! Nebudeš se zlobit?“ Chvilku bych napínal a pak bych tragickým hlasem sdělil tu strašnou pravdu.

Tati,lepší pár dvojek jak jedna čtyřka…

Každý rodič by se mně podívat především na sebe. Pokud jsem sám debil, tak nebudu požadovat po svých dětech excelentní výsledky. A pokud jsem inteligent, tak nad nějakými nedostatky blahosklonně mávnu rukou........­......Protože život není o známkách..

Upravil/a: meereg