Jak byli trestáni Svědové Jehovovi, kteří odmítali někdejší povinnou vojenskou službu?

Nevím to naprosto jistě, ale mám za to, že odmítání nebo vyhýbání se vojenské službě byl trestný čin, téměř rovný vlastizradě. Tedy aspoň v 50. letech, odměnou byly posádky PTP se zbraní lopata a krumpáč nebo rovnou uranové a jiné doly. Jak to bylo později v 60. letech a dál nevím, trestným činem to ale zůstávalo.

Upravil/a: Kepler

Protože se ptáte se pouze na ženy, je odpověď snadná:
Svědkyně Jehovovy samozřejmě nijak trestány nebyly,
protože vojenská služba byla povinná pouze pro muže.

Šli do vězení.

Zdroj: https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/Odp%C3%ADr%C3%A1n%C3­%AD_vojensk%C3%A9_slu­%C5%BEby

… tak von už byl průšvih se hlásit k jiný, než povolený (a někdy i k tý povolený) církvi …
… jak? … v tomhle byli komunisti spravedliví, tak jako trestali všechny, co se vyhýbali vojenský službě, většinou dostal dva roky, a tu vojnu si stejně odsloužil (pár jsem jich na vojně potkal, proto mluvím s určitostí o té sazbě) …

Je třeba si uvědomit, že tento náboženský směr nebyl státem uznáván, byl nelegální a trpěna….
Přestože bylo proti jejich přesvědčení účastnit se politického života: „…byla však státem trpěna výměnou za spolupráci s komunistickým režimem, kterou navázali od roku 1960. V červnu tohoto roku se již 95 % svědků Jehovových účastnilo voleb…“
V 50. a počátkem 60. let šel na vojnu každý. I kdyby tam měl počítat naftalinové kuličky. S platfusem mohl pracovat ve skladu, v kuchyni, ve správě budov apod. Armáda měla i ševce, krejčí apod. Pro každého se něco našlo. Mol se tedy vyhnout, omezit držení zbraně v ruce, podobně, jako baptisté.
Další možností byla služba v PTP (viz. Kepler). Státní podniky, kde se dala získat výjimka (hlubinné doly, uranové, stavba železnic aj.) a vyhnout se tak ZVS.
Vyhnout se ZVS dalo získáním modré knížky (často se dařilo i neoprávněně).
Za odmítání ZVS bylo též vězení.
Mnoho jich i přes svou víru na vojnu šlo…..
Později, tedy teoreticky vězení nebo modrá knížka.