 | | Která cesta vede k nalezení lepších politických rozhodnutí?Necháme-li rozhodování na široké veřejnosti prostřednictvím referend, hrozí, že během kampaně ji může zmanipulovat nějaká vlivová skupina, např. Rusové, že její informovanost důležitá k rozhodnutí je nedostatečná (což nemusí být chyba veřejnosti), že převládnou emoce a předsudky nad racionání úvahou.Pokud se ponechává rozhodnutí na volených elitách, můžou upředňostňovat vlastní zájmy před zájmy veřejnosti. Ze strany vlivových skupin nepřichází jen manipulace elit, ale rovnou jejich korupce. Elity pak tvoří víceméně uzavřenou společenskou menšinu, která je postupně odtržena od životů obyčejných lidí, nerozumí jim a neposlouchá je.Pokud jde o kritérium správnosti rozhodnutí, tak to by se dalo definovat tak, že správné rozhodnutí povede k tomu, že v budoucnu jeho dopady budou převážně pozitivní, resp. budou většinově kladně přijímány. Což ovšem u většiny rozhodnutí nedokáže nikdo spolehlivě předpovědět. Otázka tedy je, jakým způsobem má rozhodování probíhat, aby bylo co nejvíc kladných dopadů.Ta diktatura je tam jenom pro pořádek, kdyby náhodou někomu tato možnost chyběla. Její nevýhody jsou snad všeobecně známé. Za prvé, diktátor zcela ignoruje zájmy některých částí společnosti, což ani jedna výše metoda nedělá. Z druhé, aby byla diktatura udržitelná, musí si dříve nebo později (spíš dříve) vybudovat obranný aparát, který likviduje opozici. Přičemž opozice v diktatuře nutně vzniká už kvůli tomu, že některé zájmy jsou ignorovány. Ani jeden z prvních dvou systémů opozici likvidov
Další informace
|
Ostatní