Co je to pověst? - poradna, odpovědi na dotazNa této stránce naleznete veškeré odpovědi na dotaz na téma: Co je to pověst?. Hledáme pro vás ve více než 500 000 odpovědích. Dále zde naleznete další zajímavá související témata.Další informace |
Kdo si myslí že máme špatnou pověst ve světě a proč?Další informace |
Znacka Ryobi - povest a spolehlivost?Další informace |
Jaká je doporučená denní dávka lentilek? Je také pravdivá pověst o smějící se lentilce?Je to stanoveno na kusy? Třeba 259?A co u cukrovkářů? Třeba 6-7? :)Obrázek: a href"https:/ixabay.com/cs/talismanem-vesel%C3%BD-obli%C4%8Dej-lentilky-1418125/" rel"nofollow" https:/ixabay.com/ hellip /aDalší informace |
Proč mají policisté pověst hlupáků?Protože na každém, kdo pracuje v jejich dresu, je každá hloupost strašně vidět. U hlupáka, který zametá cesty, si hlouposti nidko nevšimne. Čili procento hlupáků u policie bude zhruba odpovídat procentu hlupáků v jiných profesích...Další informace |
Jak se jmenuje báje nebo pověst o tom jak byl člověk rozdělen na dvě části a jedna hledá druhou?Nevíte jak se jmenuje báje nebo pověst o tom jak člověk byl rozdělen na dvě části.A od té doby hledají jeden druhého.V to m příběhu jde o to že muž hledá svojí druhou polovičku což je žena a naopak.Myslím že jde o řeckou báji.Další informace |
Existovala tvrz Krvomlýn, bylo to asi okolo 15. století? Četla jsem o tom, ale nevím, zda to je pověst či historie? DíkKrvomlýnV romanticky divoké a přesto malebné krajině mezi Mělníkem a Kokořínem se táhne úzký skalní hřbet, končící náhle vysokou sráznou stěnou spadající k Harasovské tůni na dně Kroužeckého dolu. Zde, jihovýchodně od vesnice Bosyně, jsou zbytky bývalé tvrze, obehnané několika příkopy a valy, dnes už sotva znatelnými. Uprostřed skalní stěny jsou dvě místnosti vytesané v pískovci, přístupné z tvrze po kamenných stupních. K nim přiléhá začouzená jeskyně, sloužící dříve jako chodba. Odtud se dá po sedmi schodech sestoupit do prostorného sklepa, ale jen tehdy, není-li tůň zcela naplněna vodou. Jinak je sklep zatopený.Místo nahoře, u bývalé tvrze, zarostlé lesem, působí velmi smutně. Ještě chmurnější pocit však na člověka padne uvnitř skalních komnat. Náhodný kolemjdoucí se tu raději ani nezastaví a matky v okolních vesnicích hrozí dětem: Nezlobte, nebo si pro vás přijde krvomlýnská panna! Pokačování v odkazeDalší informace |
Jak zní Maďarská pověst o havranovi se zlatým prstenem v zobáku?Pověst a znak je neodmyslitelně spjata s osobou u Maďarů nejoblíbenějšího krále Matyáše Korvína.Jeho přídomen Korvín je z latinského corvinus -havran.Erbovní znak s havranem užívali už jeho předkové(bez prstenu)kteří o sobě tvrdili že jsou potomky slavného antického Římana který si coby vojevůdce v Punských válkách získal přídomek Havran(což je samostatný příběh sám o sobě a na rozdíl od pověsti kterou tu uvedu nejspíš pravdivý)Pověst pravý že když si Matyáš jednou sundal prsten přiletěl havran,vzal jej do zobáku a uletěl s ním.Matyáš ho však pronásledoval a nakonec úspěšně sestřelil lukem z oblohy a prsten tak získal zpět.Na památku této epizodky užíval od té doby erbu Havrana s prstenem v zobáku.P.S:Existují i jiné verze této pověsti i zcela jiného obsahu ale tato je nejslavnější a obecně nejpřijímanější.P.S.č.2:Matyáš Korvín výrazně zasáhl i do Českých dějin a to bohužel spíše negativně.Vedl válku(zabalenou jako křižácké tažení proti kacířům)proti Jiřímu z Poděbrad a i když ho nakonec Jiří de facto porazil mělo to neblahý efekt na jeho zhoršující se zdraví a ve výsledku zapříčinilo nemožnost pokračování domácí linie vladařů jako vskutku Českých králů.Další informace |
Pověst - mýtusProč se českým pověstem neříká mýty?Další informace |
Neznáte někdo pověst z Michle, či jejího okolí?Dobrý den. Neznáte někdo pověst z Michle, či jejího okolí?Doplňuji:Není to do žádné soutěže. :)Další informace |
Nevíte, jaká se váže pověst k zázračnému rohu nosorožce, který vlastnil císař Rudolf II.?Nejzajímavější v císařských sbírkách je nádoba řezaná z rohu nosorožce, na jejíž víko je navíc použito dvou klů mrože. Horní část nádoby má tvar podivného monstra s dvěma hlavami a obrovskými rohy. Autorem díla je pravděpodobně Anton Schweinberger, který pocházel z Augsburku a na císařském dvoře v Praze byl zaměstnán od května 1587. K nádobě se váže pověst, že když ji císař uviděl, okamžitě zatoužil, aby z ní mohl pojídat sladkou kaši… Přikázal, aby mu chutnou krmi do nádoby připravili. Do nádoby se však nedařilo kaši nalít – začala tancovat po kuchyni, syčela a štěkala, až po chvilce vyskočila z okna a přistála v císařské zahradě. Císař zděšen tímto úkazem, přikázal nádobu umístit hluboko ve sklepeních Pražského hradu.Dalším podivným předmětem je nádoba taktéž z rohu nosorožce od Nikolause Pfaffa. Na přední části je opět hlava monstra. Měkce plynoucí opracování materiálu vzbuzuje dojem modelování pomocí vosku a je důkazem neobyčejné virtuozity zlatníka, který takto dovedl pracovat s hmotou. I k této nádobě se váže pověra. Kdo prý se jen jedinkrát za úplňku z nádoby napije červeného vína, už nikdy v noci oka nezamhouří. Těžko soudit, kde se ta báchorka vzala. Je sice známo, že Rudolf II. trpěl nespavostí, ale stěží za to může tato podivná nádoba…Další informace |