Jak vzniklo úsloví dračí setba a jaký má význam? - poradna, odpovědi na dotaz

Na této stránce naleznete veškeré odpovědi na dotaz na téma: Jak vzniklo úsloví dračí setba a jaký má význam?. Hledáme pro vás ve více než 500 000 odpovědích. Dále zde naleznete další zajímavá související témata.

Další informace

Další témata a dotazy - Jak vzniklo úsloví dračí setba a jaký má význam?
Má v současnosti stále platnost staré úsloví, že hladovému netřeba dát rybu, lépe je dát mu sítě a naučit ho rybařit?

Další informace

jaky je spravny vyznam slova prumer,a jak se vypocitava,muj penis meri15cm a sirka5cm je to prumer?staci to na uspokojen

Další informace
Kde a proč vzniklo úsloví - káča hloupá?
Proč zrovna káča, proč ne něco jiného? Kde a proč to vzniklo?

Další informace

Jak vzniklo rčení Máš řečí jak holič v sobotu?

Souvisí s tím, že muži na vesnici, nevím, jak to bylo ve městech, se neholili pravidelně a zpravidla ani doma. Navštěvovali holiče ve středu nebo v sobotu, případně v oba dny.Samozřejmě se v provozovně sešli muži, povídalo se, holič reagoval, měl hlavní slovo. Někdo si uvědomil, že holič je ukecaný a už slova byla na světě a rozšířila se pro ukecaného člověka, který často plácá bez ladu a skladu. Zkrátka chlapské řeči. ..Pamatuji si z dětství na dědu, který se doma sám neholil. Začal až mnohem později.

Další informace

Jak vzniklo přísloví sladký jak cecek?

Sladký jako cecek – rčení, které se hojně používá v situaci, je-li něco opravdu sladké, až přeslazené. Dá se říct, že když je dítě kojené, tak první období je pro dítě ve znamení sladké chuti.Rčení zřejmě vzniklo jako pojem sladkosti a mateřského symbolu ňader..Cecek je lidové pojmenování pro struk. Opakování souhlásek - zvukomalebné. Původ z cecat sát, podobně cucat, cumlat - také mazlit se.Významy se posunuly a některé se staly i expresívními. Např. nacucat se - hanlivě pro pití alkoholu. Stejně ironicky sladký jako cecek přeslazené.Místy se užívá pojem kozí cecky, cecavky, druh sliv - přenesení významu na slívy, které jsou zřejmě sladké. Je to zřejmě krajové pojmenování, u nás se neužívá, takže neznám.Původ slova cecek ze Machkova Etymologického slovníku.

Další informace

Jak vzniklo přirovnání ,,klepe se jak drahej pes'? :)

Jak a kdy vzniklo toto přirovnání se nedovíme. Osobně nepoužívám, ale procházela jsem net, najdou se různé varianty užití - třeba u pístu auta aj.Zřejmě na základě podobnosti.Šlechtěný pes s rodokmenem stojí hodně peněz. Nejčrastější příčinou je to, že malá a krátkosrstá či hladkosrstá plemena nejsou vyšlechtěna pro dlouhý pobyt v mrazu Chovají se zpravidla ve městech a v bytě.Jsou zimomřiví, je jim často chladno i v bytě, takže když jdou ven, nosí zimní obleček.Mohou být pro chvění psa i jiné důvody, ty je třeba zjistit, příopadně vyhledat veterináře. - Občejný pes, tzv. podvraťák je mnohem odolnější, spíš se chová na venkově, žije na dvoře v boudě, takže nepodléhá tolik výkyvům teplot.

Další informace

Hovorově se používá slovo onehdá. Jak vzniklo? A kdy to přesně je ?

Etymologický slovník uvádí, že první část složeného slova one - nelze doložit.Ale u příslovce ondy onehdy (kdy) uvádí význam nedávno, jednou.U všech slov není možné původ zjistit.Doplňuji:Ještě odpověď na další část otázky. Zminíila jsem se, že původ části slova nelze doložit stejně tak, jako se nedá zjistit, v kterém období slovo vzniklo - zda v pračeštině nebo až ve staročeštině.

Další informace

Jaký je význam slova pešek? Jak vzniklo pojmenování této hry?

Chodí pešek okolo, nedívej se na něho. Kdo se na něj koukne, toho pešek bouchne.Je tato hra vůbec ještě známá?

Další informace

Máte občas něco za lubem? Jak vzniklo toto úsloví? Co je lub?

No ještě abych neměl.slovo /“lub“/ může označovat obvodový dřevěný kruh u síta, také obednění mlecích kamenu (kdysi ve mlýně)./“Míti něco za lubem“/ znamená „mít něco schovaného pro sebe“ (mlynářovi zbylo vždy za lubem trochu mouky, i když mlečovi odevzdal zdánlivě všechnu), nyní přeneseně i „mít kromě obvyklého jednání ještě jiný, tajný úmysl“.Původně praslovanské slovo /“lubь“/ označovalo patrně podkorní vrstvu dřeva, pak lýko (význam „lýko“ má v některých pozdějších slovanských jazycích, má jej i latinské slovo /“liber“/ - zřejmě příbuzné – potom používané na označení knihy: dříve se psalo na onu vnitřní část korovou). /“Lubь“/ bylo přenášeno i dále: na korkovitou kůru břízy a jilmu, pak na kůru vůbec. Z nich se dělaly nádobky na jahody apod., mírky na obílí, někde snad i luby na síta (srov. moravsky /“lubovica“/ - „míra na obílí“, hanácky /“lóbek“/ - „nádoba na mouku nebo otruby“)./“Lub“/ jakožto mlýnský termín není původní: domácí ruční žernov býval zasazen v kadlubu vydlabaném v jednom kusu dřeva, mlýnský žernov byl obedněn dlužemi jako díž – zde staré /“kadlub“/ bylo vytlačeno rýmovým slovem /“lub“/.Zdroj:Machek, V.: Etymologický slovník jazyka českého. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1997 a href"http://www.ptejteseknihovny.cz/uloziste/aba001/2007-2009/etymologicky-puvod-slova-lub" rel"nofollow" http://www.ptejteseknihovny.cz / hellip /a

Další informace

Jaký má původ a význam úsloví Máš máslo na hlavě?

V 15. století se ve francouzských městech stalo zvykem, že trhovkyně, které šidily máslo, byly postaveny na pranýř a musely stát s hroudou másla na hlavě tak dlouho, až se máslo na slunci rozteklo. Mít máslo na hlavě znamenalo nepoctivost a veřejnou ostudu.Němci říkali: Máš-li máslo na hlavě, nechoď na slunce!

Další informace