Jak vzniklo úsloví dračí setba a jaký má význam? - poradna, odpovědi na dotazNa této stránce naleznete veškeré odpovědi na dotaz na téma: Jak vzniklo úsloví dračí setba a jaký má význam?. Hledáme pro vás ve více než 500 000 odpovědích. Dále zde naleznete další zajímavá související témata.Další informace |
Má v současnosti stále platnost staré úsloví, že hladovému netřeba dát rybu, lépe je dát mu sítě a naučit ho rybařit?Další informace |
jaky je spravny vyznam slova prumer,a jak se vypocitava,muj penis meri15cm a sirka5cm je to prumer?staci to na uspokojenDalší informace |
Kde a proč vzniklo úsloví - káča hloupá?Proč zrovna káča, proč ne něco jiného? Kde a proč to vzniklo?Další informace |
Jak vzniklo rčení Máš řečí jak holič v sobotu?Souvisí s tím, že muži na vesnici, nevím, jak to bylo ve městech, se neholili pravidelně a zpravidla ani doma. Navštěvovali holiče ve středu nebo v sobotu, případně v oba dny.Samozřejmě se v provozovně sešli muži, povídalo se, holič reagoval, měl hlavní slovo. Někdo si uvědomil, že holič je ukecaný a už slova byla na světě a rozšířila se pro ukecaného člověka, který často plácá bez ladu a skladu. Zkrátka chlapské řeči. ..Pamatuji si z dětství na dědu, který se doma sám neholil. Začal až mnohem později.Další informace |
Jak vzniklo přísloví sladký jak cecek?Sladký jako cecek – rčení, které se hojně používá v situaci, je-li něco opravdu sladké, až přeslazené. Dá se říct, že když je dítě kojené, tak první období je pro dítě ve znamení sladké chuti.Rčení zřejmě vzniklo jako pojem sladkosti a mateřského symbolu ňader..Cecek je lidové pojmenování pro struk. Opakování souhlásek - zvukomalebné. Původ z cecat sát, podobně cucat, cumlat - také mazlit se.Významy se posunuly a některé se staly i expresívními. Např. nacucat se - hanlivě pro pití alkoholu. Stejně ironicky sladký jako cecek přeslazené.Místy se užívá pojem kozí cecky, cecavky, druh sliv - přenesení významu na slívy, které jsou zřejmě sladké. Je to zřejmě krajové pojmenování, u nás se neužívá, takže neznám.Původ slova cecek ze Machkova Etymologického slovníku.Další informace |
Jak vzniklo přirovnání ,,klepe se jak drahej pes'? :)Jak a kdy vzniklo toto přirovnání se nedovíme. Osobně nepoužívám, ale procházela jsem net, najdou se různé varianty užití - třeba u pístu auta aj.Zřejmě na základě podobnosti.Šlechtěný pes s rodokmenem stojí hodně peněz. Nejčrastější příčinou je to, že malá a krátkosrstá či hladkosrstá plemena nejsou vyšlechtěna pro dlouhý pobyt v mrazu Chovají se zpravidla ve městech a v bytě.Jsou zimomřiví, je jim často chladno i v bytě, takže když jdou ven, nosí zimní obleček.Mohou být pro chvění psa i jiné důvody, ty je třeba zjistit, příopadně vyhledat veterináře. - Občejný pes, tzv. podvraťák je mnohem odolnější, spíš se chová na venkově, žije na dvoře v boudě, takže nepodléhá tolik výkyvům teplot.Další informace |
Hovorově se používá slovo onehdá. Jak vzniklo? A kdy to přesně je ?Etymologický slovník uvádí, že první část složeného slova one - nelze doložit.Ale u příslovce ondy onehdy (kdy) uvádí význam nedávno, jednou.U všech slov není možné původ zjistit.Doplňuji:Ještě odpověď na další část otázky. Zminíila jsem se, že původ části slova nelze doložit stejně tak, jako se nedá zjistit, v kterém období slovo vzniklo - zda v pračeštině nebo až ve staročeštině.Další informace |
Jaký je význam slova pešek? Jak vzniklo pojmenování této hry?Chodí pešek okolo, nedívej se na něho. Kdo se na něj koukne, toho pešek bouchne.Je tato hra vůbec ještě známá?Další informace |
Máte občas něco za lubem? Jak vzniklo toto úsloví? Co je lub?No ještě abych neměl.slovo /“lub“/ může označovat obvodový dřevěný kruh u síta, také obednění mlecích kamenu (kdysi ve mlýně)./“Míti něco za lubem“/ znamená „mít něco schovaného pro sebe“ (mlynářovi zbylo vždy za lubem trochu mouky, i když mlečovi odevzdal zdánlivě všechnu), nyní přeneseně i „mít kromě obvyklého jednání ještě jiný, tajný úmysl“.Původně praslovanské slovo /“lubь“/ označovalo patrně podkorní vrstvu dřeva, pak lýko (význam „lýko“ má v některých pozdějších slovanských jazycích, má jej i latinské slovo /“liber“/ - zřejmě příbuzné – potom používané na označení knihy: dříve se psalo na onu vnitřní část korovou). /“Lubь“/ bylo přenášeno i dále: na korkovitou kůru břízy a jilmu, pak na kůru vůbec. Z nich se dělaly nádobky na jahody apod., mírky na obílí, někde snad i luby na síta (srov. moravsky /“lubovica“/ - „míra na obílí“, hanácky /“lóbek“/ - „nádoba na mouku nebo otruby“)./“Lub“/ jakožto mlýnský termín není původní: domácí ruční žernov býval zasazen v kadlubu vydlabaném v jednom kusu dřeva, mlýnský žernov byl obedněn dlužemi jako díž – zde staré /“kadlub“/ bylo vytlačeno rýmovým slovem /“lub“/.Zdroj:Machek, V.: Etymologický slovník jazyka českého. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1997 a href"http://www.ptejteseknihovny.cz/uloziste/aba001/2007-2009/etymologicky-puvod-slova-lub" rel"nofollow" http://www.ptejteseknihovny.cz / hellip /aDalší informace |
Jaký má původ a význam úsloví Máš máslo na hlavě?V 15. století se ve francouzských městech stalo zvykem, že trhovkyně, které šidily máslo, byly postaveny na pranýř a musely stát s hroudou másla na hlavě tak dlouho, až se máslo na slunci rozteklo. Mít máslo na hlavě znamenalo nepoctivost a veřejnou ostudu.Němci říkali: Máš-li máslo na hlavě, nechoď na slunce!Další informace |