-
Kde se vzalo hovorové označení pro burana a hospodského povaleče řepák? - poradna, odpovědi na dotaz
Na této stránce naleznete veškeré odpovědi na dotaz na téma: Kde se vzalo hovorové označení pro burana a hospodského povaleče řepák?. Hledáme pro vás ve více než 500 000 odpovědích. Dále zde naleznete další zajímavá související témata.
Další informace Další témata a dotazy - Kde se vzalo hovorové označení pro burana a hospodského povaleče řepák?
Kde se vzalo jméno Píďa?
Další informace
Kde se vzalo to záhadné jedno procento u této otázky?
Další informaceVýkaz o provozu vozidla hovorově
Další informaceCo je nadřazený označení pro města a vesnice? Obec to neni, že?
Další informaceAke je modelové označení obou bílých herních sluchátek Sennheise
Další informaceJe označení nová krev totéž, co mladé maso, nebo se liší?
nová krev jsou ti, co nově někam přicházejí (podle všeho jak mi bylo vysvětleno jsou mladí), mladé maso jsou jednoznačně mladí, nemůže být tedy nová krev označením i možná starých?
Další informaceZ čeho vzniklo označení kocanda pro hospdu?
etymologických teorií o vzniku tohoto slova je minimálně sedm - od odvození od slova kotec (farmářská bouda) až po zkomolení německého ganz am Ende ( úplně na konci . Podrobněji si lze tyto teprie přečíst zde: a href"http://cs.wiktionary.org/wiki/kocanda" rel"nofollow" http://cs.wiktionary.org/ hellip /a Doplňuji:*teorie
Další informaceNevíte, kde se vzalo úsloví prší psi a kočky a jak se dá vysvětlit?
U nás je známější varianta leje jako z konve ?
Další informaceKde se vzalo v naší mateřštině ů? Je ještě v nějakém jazyce použito diakritické znaménko v podobě kroužku?
„Kroužek je diakritické znaménko, které používá především čeština ve spojení s písmenem U pro označení délky: ů a severské jazyky (švédština, finština, dánština, norština) nad písmenem A: Å což značí výslovnost blízkou zavřenému [o].“ a href"https://cs.wikipedia.org/wiki/Krou%C5%BEek_(diakritika)" rel"nofollow" https://cs.wikipedia.org/ hellip /a V češtině máme dvě dlouhá u – s čárkou a kroužkem. Ú zůstalo ve slovech přejatých – túra, kúra atd, někdy s významem“cizosti“. Často se používá i v nářečí - štrúdl, nebo trúba. . Kroužkované u pak v českých slovech uprostřed nebo na jejich konci – kůra, dům, domů, košů atd.Původně ů v češtině neexistovalo – předcházelo mu ó – dóm, kóň, bóh a hradóv,. Toto ó se vyslovovalo se zaokrouhlenými rty – jako /uo/ – duom, buoh, hraduov.Jako to bylo dál? Asi v 16. století se slova s „uo“ začala vyslovovat a psát jako /ú/. Jak to často bývá, objevili se jedinci, kterým se tato změna nelíbila.Tentokrát to byli písaři, kteří místo čárky nad u začali psát malý kroužek - takže původní o zmenšili a přesunuli nad u.. Tento vzdor písařů zplsobil, že malinkaté o nad u jako pozůstatek uo je dnešní ů.Potvrdilo se, že každé zlo je občas k něčemu dobré. Od té doby rozlišujeme pravopis slov domácích a přejatých., pokud jde o dlouhá u.Vl. vědomosti z vývoje jazyka.
Další informaceOdkud se vzalo -II- pro znázornění opakující se stejné části?
Starý název pro stejnítko - kuří noha . Takže kdo tento symbol pro opakování vymyslel, se nedovíme.Spíš jen z pohledu jazyka, i když grafická podoba je jistým způsobem daná..Český název kuří noha pro stejnítko vzhledově připomíná plevel kuří nohu - ježatku. Také se stále opakuje , tedy roste ...Stejnítko pak ze slova stejný se objevilo v 17. století, Užívalo se v matematice Vznik zrácením ze jednostejný (stč. jednostajný),vlastně‘ stojící jako jeden.Od tohoto základu vzniklo zdrobnělé slovo stejnítko pro označení vztahu, účelu - k čemu co je daná věc - k jakému početnímu způsobu se poukazuje.Tento novotvar se objevil později i při jiném opakování, zatímco pod opakování číslic se stejnítko nedá použít.Něco podle z Rejzkova Etymologického slovníku, něco z plůvodu terminologie atd.
Další informace
Dovolí mi admin jednu hezkou vzpomínku?
Dovoz PROTEINU
Ostatní