odkud pochází výraz hank, označení pro kopec? - poradna, odpovědi na dotaz

Na této stránce naleznete veškeré odpovědi na dotaz na téma: odkud pochází výraz hank, označení pro kopec?. Hledáme pro vás ve více než 500 000 odpovědích. Dále zde naleznete další zajímavá související témata.

Další informace

Další témata a dotazy - odkud pochází výraz hank, označení pro kopec?
Odkud pochází kiwi?

Další informace
Jaký je anglický výraz pro soutěže jedlíků?
Má pro tento typ soutěží angličtina nějaký speciální výraz nebo se to překládá doslovně (jedlík-eater)?

Další informace
Co přesně znamená označení CAPRI u obuvi? Je to označení pro obuv na léto?
Doplňuji:Výrobce je NIKE, je to označení druhu obuvi, ale jakého?

Další informace

odkud pochází příjmení GOLD

Gold, Golda - jedna možnost - z německého obecného jména gold zlato.Další varianta - podle bydliště - z místního jména Goldbach Zlatý potok nebo Goldberger - Zlatý kopec, Goldstein - Zlatý kámen, Goldhammer - Zlatý mlýn atd.D. Moldanová Naše příjmení

Další informace

Kdo začal jako první nosit kravaty a odkud pochází toto pojmenování?

Doplňuji:Quentosi, děkuji. Vložila jsem dotaz do modré lišty, ale otázka se neobjevila, proto jsem ji vložila.

Další informace

Ve Win chybí písmeno Q pro označení disku

Další informace

odkud asi pochazi jmeno Pytolaj ?

Mohlo by to být takto. Žádný slovník původ význam jako celek neuvádí.Pyt- je praslovanský kmen, staročeské sloveso pytati, stejně je v jiných slovanských jazycích pitati ptáti se, žádati, vyptávati se. Ve slovenštině rovněž pytať prosit, žádat.Lá - praslovanský kmen, stsl.. lajati, česky lát, rusky lajat atd. - rovněž slovanský výraz. plísniti, nadávati.Zkuste si spojit oba významy dohromady: žadatel, tazatel (podle zakončení o by mohlo jí o slovenské podstatné jméno) plísní, laje, nadává....Etymologický slovníík, staročeský slovník, vl. v.

Další informace

Proč se nyní už skoro nepoužívá označení drvoštěp pro dřevorubce?

Jak jste správně sám uvedl, že se slovo drvoštěp nepoužívá.Znamená to, že je zastaralé a bylo nahrazené dřevorubcem. Obě slova existovala i ve staročeštině, lišila se významem.Drvoštěp byl ten, kdo jen štípal dřevo (drvo), jak je možné poznat z pojmenování. Třeba ručně bušil do pařezů.Dřevorubec - rube dřevo - lesní dělník pracující při kácení lesních strom. Rubat kácet, sekat rubat dříví v lese.Takže podle významu a náplně se používá dřevorubec. Ten musí během kácení vykonat mnoho jednotlivých pracovních úkonů náročných na samostatné rozhodování (určení směru pádu, úprava pracoviště a určení únikové trasy, úprava spodní části stromu, zářez, provedení hlavního řezu s ponecháním nedořezu, který zajišťuje určený směr pádu atd.) a href"https://cs.wikipedia.org/wiki/K%C3%A1cen%C3%AD" rel"nofollow" https://cs.wikipedia.org/ hellip /a Takže má práce víc, než míval drvoštěp. Jsou to synonyma, ale je známé, slova podobného, ne vždy stejného významu.

Další informace

Pokud je semetrika označení pro panovačnou a večně nespokojenou ženu, tak jaké je označení pro muže? Semetrik?

Nikdo není dokonalý. :)Výraz semetrik jsem ještě neslyšel, takže pokud neexistuje, tak jaké jsou proto alternativy?

Další informace

Odkuď pochází příjmení Korynta ?

D. Moldanová v knize Naše příjmení je neuvádí. Kramerius ve slovníku pak zmiňuje příjmení - Korenda - Korynta - Korenda..1. Náleží ke kořeniti se (v něčem, např. rýpati se v jídle jako prasata v korytě)2. kořenit se - usadit se někde,, založit kořeny., původné venkový člověk, který přišel do města za dobrodružstvím.Takže toto příjmení prošlo hláskovými změnami na Koryndu, Koryndu, Korednu atd. .Těžko říct - zda šlo o tzv. krajánka nebo někoho jiného, který se rýpal v jídle.Takže nevím. Obce Korytná, Korytné vzniklo od koryta, v němž se krmil dobytek.U původu příjmení Korynta z koryta by došlo k přesmyku hlásek.Nevím, ale nejstarší verze je taková, jak jsem uvedla.Doplňuji:Korenda - Korynta - Korenta.... na Koryndu, Koryntu, Korentu atd. .víc diskuse

Další informace

Kde všude můžeme kibicovat? Jaký mělo slovo původní význam a odkud pochází?

Zbývá mi už jenom odpovědět na co se Annas ptala a to - Jaký mělo slovo původní význam a odkud pochází?....Švejk si při hře v karty ve vojenském vlaku vzpomněl na nápis v jedné hospodě, který zněl: Kibic drž tlamajznu, než tě přes ní šmajznu, a tím cizímu slovu kibic zajistil v češtině trvalé místo....Kibic je slovo přejaté z němčiny a je vlastně der Kiebitz a ten zas že je prostě pták čejka.Proč se kibic jmenuje podle čejky?Jak se na věc dnes dívají etymologové, tedy odborníci přes původ slov? Ti soudí, že tu nejde o čejčí a kibicovu zvědavost, eventuálně natahování krku, ale o křik. Pojmenování kibice slovem označujícím čejku prý vzniklo, cituji, nejspíš proto, že kibicové dávají výstražná znamení, jako čejka vyráží varovný křik: kibíč .

Další informace

Kde se vzalo označení pro cikány moroši?

Není to nějaké nářečí?Doplňuji:Jugar: Ne, to jsem nikdy neslyšel.

Další informace

Jaké je české označení pro gril?

Gril je třeba zařízení s roštem. Takže jednoduše rošt, rožeň, mřížka apod. -Ještě jsem se podívala na původ slova do Rejzkova slovníku.gril ‘rožeň’, grilovat, grilovaný. Z angl. grill z francouzského grille a to z latinského crātīculum, crātīcula, což je zdrobnělina ke crātis ‘pletivo, mřížoví’.

Další informace

Jak vzniklo a odkud pochází přísloví fouká mu pod tašky?Děkuji.

Neznám v tomto spojení. Našla jsem, že patří do slovníku mládeže ve významu, jiný, ujetý, bláznivý, předvádí se, až hloupý. . .Proti minulosti se význam posunul.Foukat (si) už ve staročeštině - býti pyšný, nadutý, nafukovati se, hráti si na pána. -Fouká pod tašky je metafora na člověka bláznivého na rozdíl od skutečného foukání pod tašky na střeše, což je realita. Řekla bych, že šel někdo s taškou, nesl ji prázdnou, takže když zafoukl vítr, dostal se i pod tašku, pohyboval jí,, mohla třeba spadnout, uletěl, takže ji dotyčný honil, utíkal za ní. Choval se legračně, bláznivě.Taška prázdná stejně jako hlava, člověk se chová bláznivě, je směšný, když honí tašku.Doplňuji:Ještě shrnutí:Když se dostane vítr pod tašky na střeše, může některou shodit, posunout, takže při dešti zateče do domu a vznikne škoda. Něco nahoře chybí ... .Když fouká vítr pod tašku, kterou někdo nese, hlavu mu vítr sice nezničí, snad jen rozcuchá, ale způsob jiné problémy. Např. škodu - odnese dotyčnému přijde o tašku, někdy i s penězi v ní uloženým. Když se za taškou honí, připadá ostatním směšně..Jedna možnost. Vítr je taškář, který krade, ale i odnáší tašky....Z toho plyne, že si dotyčný měl uvědomit, co vítr s lehkou taškou způsobí, způsobí, nepřemýšlel, tudíž mu něco chybělo v hlavě a vznikla škoda stejně jako na opravdové střeše.

Další informace

Co znamená bobřík mlčení a odkud tento výraz pochází?

Děkuji za odpovědi

Další informace

Odkud pochází voda z kohoutků? Ona je z řeky, vyfiltruje se, ochloruje se?

Záleží na lokalitě, kde se onen kohoutek nachází. Někde je z řeky, někde z čisté přehrady a někde z hloubkových vrtů. Ta říční je samozřejmě nejhorší, poněvadž už prošla několikrát přes domácnosti včetně záchodů. V Německu si pochutnávají na vodě z Labe a vůbec jim to nevadí. Asi jsou splachovací...

Další informace

Existuje kopec Nui Pek ze hry Vietcong?

Další informace

odkud pochází výraz hank, označení pro kopec?

Neznám kontext, ale našla jsem na netu, že zná hank (hang) kopec . Takže to vypadá, že je to vysoký kopec. Nebo že je někdo zavěšený na vrchu ... nevím.Jinak výraz hang uvedl do češtiny slovo již J. Dobrovský - jako hang (nejvyšší, umístěné někde vysoko, ve výšce, zavěšené) z německého hängen (viset). Slovo se objevuje i v různých variantáchČesko-německý slovník.Doplňuji:Jinak výraz Hank, Hang (13. st.) pochází pravděpodobně od skandinávského zdroje, z norštiny vztahující se k zavěšení , má spád.Uvedla jsem původní význam, který se objevil v 19. století v češtině. Do češtiny se dostal z němčiny ve významu, jak jej převzal Dobrovský. Došlo k jazykové úpravě a později rozšíření významů. Proto vkládám ještě odkaz na další významy slova.. a href"https://translate.google.cz/?sourceosdd de/cs/Hang" rel"nofollow" https://translate.google.cz/ hellip /a Jinak diskuse

Další informace

Je správně výraz osprchovat se, nebo lze použít i vysprchovat se? Jaký výraz používáte Vy? :-)

Oba výrazy jsou správné, i když je mezi nimi menší významový rozdíl - běžné osprchování x důkladné vysprchování. Frekventovanější je v běžném hovoru výraz osprchovat se, je totiž uvedený v Českém národní korpusu častěji.Osobně používám - jdu sil dát sprchu, jsem tedy vysprchovaná, při vstupu do bazénu nebo odchodu z něj se osprchuji... zřejmě bude i oblastní rozdíl mezi předponou vy- a o- .

Další informace