-
Proč lidi používaj - slovo uvidíme? - poradna, odpovědi na dotaz
Na této stránce naleznete veškeré odpovědi na dotaz na téma: Proč lidi používaj - slovo uvidíme?. Hledáme pro vás ve více než 500 000 odpovědích. Dále zde naleznete další zajímavá související témata.
Další informace Další témata a dotazy - Proč lidi používaj - slovo uvidíme?
Zajímá mě, jaké (které) slovo slovo může viset jen tak na rameni, jaké (které) slovo je dobré mít v autě atd.?
Další informace
Asi jsem zaspal nový trend, ale jak a proč lidí honí ty Pokemóny? Má to nějaký vyšší smysl jako věřit v Boha?
Další informaceKolik lidí už zdolalo Mt. Everest a kolik lidí na něm zahynulo? A z těch co zahynuli, kolik dosálhlo vrcholu?
Další informaceJak vzniklo slovo flaksa? Proč se tak říká tlustému masu?
Flaksa není tlusté maso , ale tuhé maso - podle die Flechse šlacha.Pokud se tak někde označuje tučné maso, jde o zkomoleninu významu.
Další informaceSlovo HŘIVNA mě už dlouho ničí,tuším,ale asi jen vzdáleně. Co to znamená? (Ivan Vyskočil to slovo používal v povídkách.)
I když jsem Vyskočilovy povídky četla, nevzpomenu už na význam použitého slova.Jinak hřivna byla jednotka váhy, početní jednotka a od dob Velké Moravy také platidlo. Hřivny byly kusy vzácného kovu, často stříbra. A to nejen u našich předků, také staří Rusové měli své grivny, početní a od 12. století měnové jednotky vyjadřující určité množství stříbra. Hřivna se pak málem stala součástí československé soustavy platidel. Už na to byl roku 1929 zákon, že bude zavedena stokorunová zlatá mince jménem hřivna, ale kvůli hospodářské krizi k tomu nedošlo.Dodejme, že hrivna je název současné ukrajinské měny a vraťme se k hřivnám starým. Důležité je, že původně měly tvar náhrdelníku. Odtud je totiž jejich pojmenování. Praslovanské grivna znamenalo náhrdelník a bylo odvozené od griva, což původně bylo pojmenování krku a šíje, které vzniklo z indoevropského ger-, pojídat, polykat. Později se griva říkalo dlouhé srsti na krku a odtud je naše dnešní slovo hříva, pojmenování srsti na těle koní, lvů a jiných živočichů. Slovo hřivna je tedy velmi blízce příbuzné s podobným výrazem hříva.Podle stránky Český rozhlas.Stejná informace, Panenka byla trochu rychlejší.Doplňuji:V první větě jsem se vyjádřila nepřesně. Vím, co je hřivna, ale nevím, který význam vyplývá z Vyskočilova kontextu.
Další informaceProc se dnes spousta lidi chce naucit hrat na hudebni nastroj bez znalosti not a hudebni teorie?
Proc je zrovna toto prijmano mladymi lidmi prevazne vnimano tak negativne ? Vychazim z toho, co ctu na internetovych forech atd. Myslite si, ze je v dohlednu doba, kdy budou soukromi ucitele obchazet domacnosti a ucit deti psat bez zbytecne znalosti cteni, narozdil od zlych ucitelu v zs chapnych jako neumeteli vyucujici zbytecnosti, aby to nahodou kakánka neodradilo pro svoji prilisnou slozitost mluvit? Netyka se to jen toto, proste mi pripada, ze se dneska vsechno zjednodusuje uplne nesmyslne. Co myslite?
Další informaceProč je slovo prdel sprosté a prdelačka ne?
Jen doplním, že slovem prdel se ve staročeštině běžně označovala zadnice, řiť, zvl. řitní otvor. Jenže časem se význam slova posunul a dnes zní jako slovo vulgární, a to i v přeneseném významu.Pojmenování polévky prdelačka je nářeční či slovo obecné, takže se užívá v původním významu. Nemá ráz hanlivý.
Další informaceProč má tolik pohoří ve svém názvu slovo les?
Proč? Pojmenování souvisí s minulostí, a pojmenování vznikla podle toho, jak oblast vypadala. Podívejte se na původ slova les. Snad se dá zjistit přesněji, když uvedete, o které pohoří či les vám jde.Něco najdete v odkazu.,Např. Šumava Tajemná Šumava se v dávných časech nazývala keltským jménem Gabréta. Tak o ní píše dokonce už Ptolemaios ve svých zeměpisných spisech pocházejících z 2. stol. n. l. Bavoři ji později začali říkat „Nordwald“ (Severní les) a Češi prostě jenom „Les“ nebo „Hvozd“. Současné jméno pochází až z 16. století a znamená v podstatě „hustý hvozd“. V sousedství Šumavy se nalézá Český les, který tak nazývali už staří Bavoři (Böhmerwald). Česká strana se jednu dobu uchylovala k názvu Bavorský les či Bavorské hory. Ale už od 13. století jsme se i my shodli na tom, že „les“ leží v Českém království, takže bude zkrátka „Český“ už napořád. a href"http:/rocproto.cz/historie/jazykove-toulky-po-horach-aneb-jak-vznikly-nazvy-ceskych-hor/" rel"nofollow" http:/rocproto.cz/ hellip /a Proč s oblast pojmenovala les?:les, lesík, lesní, atd. . Psl. *lěsъ nemá jednoznačný výklad. Nejčastěji bývá spojováno se stangl.lǣs ‘pastvina,louka’,stsas. laes ‘údolí’.Obě možné rekonstrukce - ie. *lēs- i *lois- ) - však narážejí na fonetické potíže - první ohledně přízvuku,druhá ohledně zachování s po i . Jiné výklady však nejsou přesvědčivější.Má vztah i ke slovu líska - vysoký keř dávající oříšky’, lískový, lískovka. Stč. léska, Psl. *lěska nemá jednoznačný výklad. Často se spojuje
Další informaceJak souvisí slovo kocovina s kočičinou? Co dříve slovo znamenalo?
Slovo kocovina původně znamenalo výtržnost a vzniklo obměnou slova kočičina, kterým se označovaly výtržnosti proti mladoboleslavskému hejtmanovi Kotzovi v roce 1848. Ve druhé polovině 19. století začalo slovo kocovina pod vlivem německého výrazu Kater, které označuje kocoura i stav po alkoholovém opojení, nabývat dnešního významu. Dříve se také říkalo Katzenjammer (kočičí nářek).[5] Z němčiny čerpala obdobným způsobem také polština: kac, kacenjamer, kociokwik (česky kočičí kvik).
Další informaceProč se někdy stane, že slovo nebo větu slyšíme i naprosto jinak, než nám někdo říká?
A stejně tak při čtení, kdy nějaké slovo přečteme jinak než je napsané. Může za to jen obyčejná nepozornost nebo je v tom i něco navíc? Děkuji.
Další informace
Nemůžu se lognout na seznam
Nemůžu se nadechnout zhluboka
Ostatní