• Proč se výška letadla nad zemí měří ve stopách a ne v metrech? - poradna, odpovědi na dotaz

    Na této stránce naleznete veškeré odpovědi na dotaz na téma: Proč se výška letadla nad zemí měří ve stopách a ne v metrech?. Hledáme pro vás ve více než 500 000 odpovědích. Dále zde naleznete další zajímavá související témata.

    Další informace

  • Další témata a dotazy - Proč se výška letadla nad zemí měří ve stopách a ne v metrech?

  • Proč jsou občané kapitalistických zemí jako USA tak bohatí a občané socialistických zemí jako Rusko mnohokrát chudší?



    Další informace


    Jak se měří délka nohou, když se rozhoduje o nejdelších nohách světa? Odkud až kam - od pasu po patu?



    Další informace


  • Proč letadla najednou létají tak nízko? Jsou to letadla nákladní, dopravní i vojenská?



    Další informace


    Proč Česko nevlastní obří dopravní letadla jako A380, 747, 777 atd.?



    Další informace


    Proč létají dopravní letadla 10 km nad zemí?



    Další informace


  • V jakých jednotkách měří digitální jednotky na radiátorech a kolik jedna jednotka stojí v Praze?



    Další informace


    Jak se měří okapy.Celý půlměsíc nebo jen od ohybu k ohybu ze zhora?Nebo úplně jinak?poradte



    Další informace


  • Jak se měří průměr pánve na vaření? Vrch nebo spodek pánve?Děkuji.

    Průměrem pánve se rozumí horní průměr.

    Další informace


  • Proč se při zřícení (umístění bomby) ruského letadla žádné město ani na facebooku nikdo nezahalil do ruské vlajky?

    Při útoku v Paříži se zvedla vlna solidarity s Francií a při zřícení letadla NIC.Tam ale zahynulo více lidí než v Paříži.Proč tedy před pár dny NIKDO nenasvítil budovy v barvě ruské vlajky?I na facebooku se žádný profil nehalil do ruské vlajky.

    Další informace


    Od kud je monolit na III. nádvoří Pražského hradu? Kolik váží a měří a k jaké příležitosti vznikl?

    Obelisk, žulový monolit na III. nádvoří, byl postaven v r. 1928 u příležitosti 10. výročí založení republiky podle návrhu Josipa Plečnika, jeho historie však nebyla jednoduchá. Plečnik chtěl umístit štíhlý sloup s věčným světlem na novém širokém schodišti do Rajské zahrady a na vrchu měla být Štursova socha českého lva nad slovenským křížem. Tahanice kvůli slovenským protestům přiměly Plečnika změnit záměr a vybudovat žulový monolit bez sochy. Drahý projekt a transport z Mrákotína u Telče nikdo nechtěl financovat, až jej na své náklady nechal provést prezident Masaryk. Štíhlý monolit (18,2 m, 120 tun) se však při transportu 8. září 1923 zlomil (přetrhlo se ocelové oko kladky při tažení do prvního strmějšího kopce nad Mrákotínem) a byl tesán jiný. Ten však se ukázal být z nekvalitního kamene a tak v r. 1925 byl připraven další monolit, tomu se však odlomila třímetrová špice (z celkových 20 metrů) již v lomu, nicméně byl na Hrad převezen. Na schodiště se nový masivnější obelisk Plečnikovi nehodil, proto byl umístěn na III. nádvoří na betonový zvonovitý základ. V r. 1996 byl vršek osazen ocelovým pozlaceným jehlanem.

    Další informace