Co znamená vykousnout a odkud se to vzalo? - poradna, odpovědi na dotaz

Na této stránce naleznete veškeré odpovědi na dotaz na téma: Co znamená vykousnout a odkud se to vzalo?. Hledáme pro vás ve více než 500 000 odpovědích. Dále zde naleznete další zajímavá související témata.

Další informace

Další témata a dotazy - Co znamená vykousnout a odkud se to vzalo?
Omlouvá se za odkaz YETTI.Nevím kde se to tam vzalo?

Další informace


Nevíte, odkud je hláška

Další informace


Konopná mast - jakou, odkud?

Další informace


Kde se vzalo jméno Píďa?

Další informace


Kde najit interaktivni mapu sveta, kde jsou letiste a odkud kam se da doletet - trasy? Nemate nekdo tip?

Další informace
Odkud a proč utíkají uprchlíci, o kterých se teď mluví?

Další informace

Proč se říká o tvrdém alkoholu, že píše? Kde se to vzalo? Dík.

Ke všem tvrzením se nedá doložit, kdy vznikla. Najednou se objevila a jsou.Určitě jde o přenesený význam slovesa psát - když někdo píše, zanechává stopu.Dá-li si někdo tvrdý alkohol (většinou slýchávám při ochutnávání slivovice), zanechá alkohol stopu, tedy se chuť zapáíše třeba na jazyk, do chuťových pohárků. Je to ocenění stejně jako u písma. To bylo důležité třeba při zápisu do kronik a matrik.

Další informace

Setkáváte se někde s brajglem? Kde se u nás toto pojmenování vzalo, jaký je jeho původ a význam?

brajgl-to se rovná hroznému nepořádku,bordelu.Doplňuji:Slovo brajgl , které se používá jako hovorové slovo pro velký nepořádek, výtržnost, hlasitou zábavu, rvačku či rámus, pravděpodobně vzniklo odvozením od jména holandského renesančního malíře Brueghela (psaného též Breugel), údajně podle jeho monumentálních venkovských scén bez ústředního motivu na jeho obrazech. (Slovník nespisovné češtiny : argot, slangy a obecná mluva od nejstarších dob po současnost : historie a původ slov. 2., rozš. vyd. Praha a href"http://www.ptejteseknihovny.cz/uloziste/aba001/2007-2009/etymologie-mit-kliku-brajgl-nechat-na-pospas" rel"nofollow" http://www.ptejteseknihovny.cz / hellip /a

Další informace

Odkud a kdy přišli předkové do naší vlasti? Existoval vůbec Krok?

Četla jsem v časopise titulek, že v pověstech A. Jiráska často zapracovala fantazie.Historie se stále přehodnocuje. Co jsem se učili, není většinou pravda.Nevíte o zdroji?

Další informace

Odkud (z kterého města) pochází hrdina Theseus?

Theseus pocházel z Troizény.

Další informace

Nevíte, odkud se vzal rytíř či princ, kteří přijedou pro dívku na bílém koni?

Má toto tvrzení reálný základ nebo jde o mýtus?

Další informace

Nevíte, odkud se k nám dostal pokřik Hip, hip, hurá? Dá se nějak přeložit do češtiny?

Nejsem při vyhledávání úspěšná.

Další informace

Nevíte, co znamená a odkud pochází úsloví Bozkať Čehůnům riť?

Slyšela jsem kdysi dávno, ale nevím, v jakém významu se použilo.

Další informace

Kde se vzalo říkat v reklamách, že nějaká kniha se dá sehnat u dobrých knihkupců?

Takové trochu zvláštní spojení ve smyslu, že se neříká, že třeba auto se dá sehnat u dobrých autoprodejců.

Další informace

Kde se vzalo v naší mateřštině ů? Je ještě v nějakém jazyce použito diakritické znaménko v podobě kroužku?

„Kroužek je diakritické znaménko, které používá především čeština ve spojení s písmenem U pro označení délky: ů a severské jazyky (švédština, finština, dánština, norština) nad písmenem A: Å což značí výslovnost blízkou zavřenému [o].“ a href"https://cs.wikipedia.org/wiki/Krou%C5%BEek_(diakritika)" rel"nofollow" https://cs.wikipedia.org/ hellip /a V češtině máme dvě dlouhá u – s čárkou a kroužkem. Ú zůstalo ve slovech přejatých – túra, kúra atd, někdy s významem“cizosti“. Často se používá i v nářečí - štrúdl, nebo trúba. . Kroužkované u pak v českých slovech uprostřed nebo na jejich konci – kůra, dům, domů, košů atd.Původně ů v češtině neexistovalo – předcházelo mu ó – dóm, kóň, bóh a hradóv,. Toto ó se vyslovovalo se zaokrouhlenými rty – jako /uo/ – duom, buoh, hraduov.Jako to bylo dál? Asi v 16. století se slova s „uo“ začala vyslovovat a psát jako /ú/. Jak to často bývá, objevili se jedinci, kterým se tato změna nelíbila.Tentokrát to byli písaři, kteří místo čárky nad u začali psát malý kroužek - takže původní o zmenšili a přesunuli nad u.. Tento vzdor písařů zplsobil, že malinkaté o nad u jako pozůstatek uo je dnešní ů.Potvrdilo se, že každé zlo je občas k něčemu dobré. Od té doby rozlišujeme pravopis slov domácích a přejatých., pokud jde o dlouhá u.Vl. vědomosti z vývoje jazyka.

Další informace

Jak vzniklo a odkud pochází přísloví fouká mu pod tašky?Děkuji.

Neznám v tomto spojení. Našla jsem, že patří do slovníku mládeže ve významu, jiný, ujetý, bláznivý, předvádí se, až hloupý. . .Proti minulosti se význam posunul.Foukat (si) už ve staročeštině - býti pyšný, nadutý, nafukovati se, hráti si na pána. -Fouká pod tašky je metafora na člověka bláznivého na rozdíl od skutečného foukání pod tašky na střeše, což je realita. Řekla bych, že šel někdo s taškou, nesl ji prázdnou, takže když zafoukl vítr, dostal se i pod tašku, pohyboval jí,, mohla třeba spadnout, uletěl, takže ji dotyčný honil, utíkal za ní. Choval se legračně, bláznivě.Taška prázdná stejně jako hlava, člověk se chová bláznivě, je směšný, když honí tašku.Doplňuji:Ještě shrnutí:Když se dostane vítr pod tašky na střeše, může některou shodit, posunout, takže při dešti zateče do domu a vznikne škoda. Něco nahoře chybí ... .Když fouká vítr pod tašku, kterou někdo nese, hlavu mu vítr sice nezničí, snad jen rozcuchá, ale způsob jiné problémy. Např. škodu - odnese dotyčnému přijde o tašku, někdy i s penězi v ní uloženým. Když se za taškou honí, připadá ostatním směšně..Jedna možnost. Vítr je taškář, který krade, ale i odnáší tašky....Z toho plyne, že si dotyčný měl uvědomit, co vítr s lehkou taškou způsobí, způsobí, nepřemýšlel, tudíž mu něco chybělo v hlavě a vznikla škoda stejně jako na opravdové střeše.

Další informace

Dali jste někomu kvinde nebo je dostali?Odkud se tato fráze dostala do češtiny?

Slovo kvinde, známé ze rčení „dáti nebo dostati kvinde“, bylo předmětem jedné ze zvláště pěkných etymologických studií J. Zubatého v Naší řeči 13,1—8. J. Zubatý zařazuje slovo kvinde mezi slova s expresivním -nd-, jako junda (juks), legranda (legrace), finda (fizole) a j. Základem slova kvinde podle tohoto výkladu je slovo kvit, které znamená „zbavený závazku, propuštěný ze závazku“Dá-li či dostane-li mládenec nebo panna kvinde, je to jako propouštěcí list ze závazku lásky a ze všeho, co s ní souvisí. Kvinde je podle našeho mínění vulgární obměna některého z těch právních termínů, o kterých jsme mluvili ale nevíme najisto, který z nich byl slovo původní, a tu otázku ztěžuje ještě okolnost, že tvar kvinde patrně vznikl také vlivem snahy po rýmu, jejíž výsledek důkladně zastřel jakoukoli stopu tvaru původního nebo aspoň jeho rodu, po které bychom snad mohli dojíti k východišti. Dáváme někomu kvinde s přáním, ať si hledá štěstí jinde, Puchmajer v doslovu k básni o paní Pepici z Nadějovic (3, 51) popisuje zklamání po šálivém snu o volbě »za kanovníka neboli za probošta… s čepicí a s holí« v rýmech:»V tom mne nějaká náhoda ze sna vyburcujedám hned probošství i kanovnictví kvindy:jsemť ach! k[apl]an pra-cký zas jak jindy.«

Další informace

Bejt NA MADĚRU, odkud se to vzalo?

Šlo o nějakýho konkrétního Maděru, kerýmu se porouchaly kolečka v hlavě, nebo jak to původně vzniklo?

Další informace

Kde se vzalo(a co znamená) jméno SVIT pro bývalé obuvnické závody?

Možná to bude nějaká zkratka, ale čeho? Myslím bývylé Baťovy firmy ve Zlíně, ne slovenské město.

Další informace

Na Moravě se používá slovo FURT, co znamená a odkud se vzalo?
Znamená POŘÁD , ani jsem netušil že to není spisovné slovo :) ale odkud se vzalo, to baboraď :D

Další informace