• Jak si nejlépe vyhodit z kopýtka a z čeho toto slovní spojení vzniklo ? - poradna, odpovědi na dotaz

    Na této stránce naleznete veškeré odpovědi na dotaz na téma: Jak si nejlépe vyhodit z kopýtka a z čeho toto slovní spojení vzniklo ?. Hledáme pro vás ve více než 500 000 odpovědích. Dále zde naleznete další zajímavá související témata.

    Další informace

  • Další témata a dotazy - Jak si nejlépe vyhodit z kopýtka a z čeho toto slovní spojení vzniklo ?

  • z čeho vzniklo slovo lapiduch?kdo to je vím,ale proč se mu tak říka?



    Další informace


    Jak a z čeho vzniklo slovo bréca ?



    Další informace


  • Jak chápat toto básnické spojení v textu písně?

    Píseň Pavla Nováka Nádherná, začíná textemJá včera ještě nosil blázna šat a nevěřil jsem na tu sladkou vůni svět otočil se kolem osy jednou jedenkrát a teď už se mě nemusíte na nic ptát.Jistě znáte píseň i originál od José Feliciana Che sará.Moje otázka je jednoduchá - co znamená nosit blázna šat? Děkuji

    Další informace


  • Je normální slovní spojení větrová žvýkačka?

    Dneska jsem to řekla ve škole a celá třída se mi smála, ale podle mě je to normální, myšleno jako mátová, šalvějová atd., prostě ty pálivý... :D Lidi co znám leta to říkaj furt, njn, jinej kraj, jiná žvýkačka :D

    Další informace


  • Z čeho vzniklo slovo pedant?

    Snad: pes-pedis?

    Další informace


    Starší lidé a nejen křesťané dodnes používají místo slova děkuji zaplať Pán Bůh , z čeho to vzniklo ?

    Pokud vím, tak Bůh nikdy nic neplatil.

    Další informace


    Proč se říká: půjdeš BRUČET do vězení? Z čeho to slovo vzniklo?

    Není to kvůli pedofilnímu medvědovi jménem Pedobear :-)

    Další informace


    Používáte někdo slovní spojení Čest práci ?

    A jaký je Váš názor na používání tohoto pozdravu v dnešní době?Doplňuji:Jinak komunisty jsem zažil taky a tohle používám dodnes,akorát bez toho soudruhu,jak se říkalo kdysi.A navíc proti komunistům nic moc nemám.

    Další informace


    Jak vzniklo slovní spojení korunní svědek?

    Proč zrovna korunní ?

    Další informace


    Jak a proč vzniklo toto téměř nesmyslné rčení?

    PIC KOZU DO VAZU.Už jste TO někdy použili?

    Další informace


  • Z čeho vzniklo moje přijmení Tomečková?

    Btw: Dějepis-Marie Terezie(Marie Terezie zavedla přijmení a my máme do dějepisu zjistit původ našeho přijmení)

    Další informace


    Co znamená slovní spojení „viset někomu na rtech?

    Čekat, co řekne, čekat na jeho odpověď a to s více, než jen velkým zájmem.

    Další informace


  • Často se používá k označení množství slovo spousta. Kolik to přesně je? A z čeho toto vzniklo?

    Zajímavý je původ slova. Spousta něco velikého ohromné stavení.Dnes jde stále o označení velkého množství či značný počet. Kolik - záleží na představě. Kdybychom to brali podle ohromného stavení, kolik čeho se vejde dovnitř ....

    Další informace


    Z čeho, nebo jak, vzniklo rčení dělat medvědáře?

    Doplňuji:Podle mě je nejblíže ocko.

    Další informace


    Z čeho vzniklo slovo holínka ?

    Má to něco společného s holení ?

    Další informace


    Z čeho a jak vzniklo slovo stodola?

    Stodola. Stejně jako praslovanské stodoła - přejato ze sthn. stadal tv. (dnes Stadel).Původní význam germ. slova byl ‘místo, kde se shromažďuje dobytek k dojení’, východiskem je indoevropské *stā-, *stƏ- ‘stát’.Srov. :stáj - místo, kde stojí dobytek. J. Rejzek - Etymologický slovník -Pozdějí se význam posunul - stodola hospodářská budova sloužící k ukládání nevymláceného obilí, slámy apod.Stáj místnost n. budova pro hospodářská zvířata,.Nářečně stáj půda pro seno a slámuPodle PSJC

    Další informace


    Máte občas něco za lubem? Jak vzniklo toto úsloví? Co je lub?

    No ještě abych neměl.slovo /“lub“/ může označovat obvodový dřevěný kruh u síta, také obednění mlecích kamenu (kdysi ve mlýně)./“Míti něco za lubem“/ znamená „mít něco schovaného pro sebe“ (mlynářovi zbylo vždy za lubem trochu mouky, i když mlečovi odevzdal zdánlivě všechnu), nyní přeneseně i „mít kromě obvyklého jednání ještě jiný, tajný úmysl“.Původně praslovanské slovo /“lubь“/ označovalo patrně podkorní vrstvu dřeva, pak lýko (význam „lýko“ má v některých pozdějších slovanských jazycích, má jej i latinské slovo /“liber“/ - zřejmě příbuzné – potom používané na označení knihy: dříve se psalo na onu vnitřní část korovou). /“Lubь“/ bylo přenášeno i dále: na korkovitou kůru břízy a jilmu, pak na kůru vůbec. Z nich se dělaly nádobky na jahody apod., mírky na obílí, někde snad i luby na síta (srov. moravsky /“lubovica“/ - „míra na obílí“, hanácky /“lóbek“/ - „nádoba na mouku nebo otruby“)./“Lub“/ jakožto mlýnský termín není původní: domácí ruční žernov býval zasazen v kadlubu vydlabaném v jednom kusu dřeva, mlýnský žernov byl obedněn dlužemi jako díž – zde staré /“kadlub“/ bylo vytlačeno rýmovým slovem /“lub“/.Zdroj:Machek, V.: Etymologický slovník jazyka českého. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1997 a href"http://www.ptejteseknihovny.cz/uloziste/aba001/2007-2009/etymologicky-puvod-slova-lub" rel"nofollow" http://www.ptejteseknihovny.cz / hellip /a

    Další informace


    Kdo mi poradí ustálená slovní spojení, která vznikají spojením přídavného a podstatného jména?

    Předem podotýkám, že to není DÚ...na ty už jsem trochu stará .-)Potřebuju poradit nějaká ustálená slovní spojení, která vzniknou spojením podstatného jména, ze kterého se vytvoří přídavné a dalšího podstatného jména...ale ráda bych, aby vzniklo známe slovo, ale s úplně jiným významem...např. ZLATO + DÉŠŤ ZLATÝ DÉŠŤ...(příklady které jen rozvíjí podstatné jméno např. ryba + polévka rybí polévka ani nepište...)pár slov mám, ale potřebovala bych ještě jedno...tak zapojte mozečky (víc hlav víc ví) a poraďte mi .-)...díky...Doplňuji:díky všem za odpovědi, ale asi jsem se špatně zeptala, protože většina návrhů je úplně mimo mísu...potřebuju slova, která jsou lehce vyjádřit obrázkem a jejich spojením vznikde JINÉ BĚŽNÉ slovo...většinu z toho (kromě labutí písně, ale píseň těžko jednoduše vyjádřím obrázkem a tygřího oka, ale oko už mám použité...) je nevhodné...většina návrhů jen rozvíjí podstatné jméno a dělá s toho jakože jiný význam...myslela jsem něco ve stylu slenice mléka + kus antukového povrchu se startovními čísly názem naší galaxie ...nebo již avizovaný keř - zlatý déšť (neměla jsem na mysli déšť z nebe, který má zlatou barvu)PS: a copak je to Adrianina mit? já znám jen Adrianinu niť .-)

    Další informace


  • jaký slovní druh je slovo jednou ve spojení : Jednou šli ....

    Příslovce??

    Další informace


    Proč slovní spojení třídní učitel není obrazné pojmenování? Co potom to je? Díky:)

    Třídní učitel je souslouví - má platnost jako celek. U sousloví třídní učitel nejde o žádné přenesení významu. Stejně střední škola, základní škola. Mým učitelem je třeba p. Novák, ale mým třídním učitelem je pí Kohoutková.Obrazné pojmenování je pojmenování, které je nepřímé, obrazné - základní význam se přenáší na základě podobnosti, věcné souvislosti atd.Příklad přeneseného významu (obrazného pojmenování) - zlaté Slunce - podobá se zlaté barvě, město čeká - čekají lidé, kteří ve městě bydlí, perly rosy - kapky se podobají perlám atd.Vl. věd.

    Další informace