Jak vzniklo slovo zabřednout? - poradna, odpovědi na dotazNa této stránce naleznete veškeré odpovědi na dotaz na téma: Jak vzniklo slovo zabřednout?. Hledáme pro vás ve více než 500 000 odpovědích. Dále zde naleznete další zajímavá související témata.Další informace |
Jak vzniklo slovo flaksa? Proč se tak říká tlustému masu?Flaksa není tlusté maso , ale tuhé maso - podle die Flechse šlacha.Pokud se tak někde označuje tučné maso, jde o zkomoleninu významu.Další informace |
Jak vzniklo u nas hanlive slovo buzerant.Kazdy dnes vi,ze se osoby orientovane jinak nez heterosexualove nazyvaji gay nebo lesba .Jaky puvod vsak ma v ceskych zemich ten hanlivy nazev?Další informace |
Jak vzniklo slovo pošuk a co vlastně znamená?Pošuk je ten,kdo je zmatený,zbytečně pobíhá z místa na místa,nemusí to být blázen,i když tak někdy působí. Je to tedy člověk,který je zbrklý-původní význam se zachoval,i když se posunul.Slovo je odvozeno ze staročeského slova šukati - pohybovat se z místa na místo,vykonávat drobné práce.Stč. slovníkDalší informace |
Jak vzniklo slovo solokapr?používá se především v novinařině,co znamená vím,ale jak to slovo vzniklo,proč se používá zrovna solokapr?Další informace |
Z čeho vzniklo slovo mrtvola ?Z čeho vzniklo slovo mrtvola ?Další informace |
Jak vzniklo slovo MEJDAN? Z čeho pochází? Význam znám...slovo mejdan znamená zápas, původně zápasiště (což je význam dnes málo užívaný), v hovorové řeči zábavu, flám. Pochází ze srbochorvatského mejdan a to z arabského majdánvolné prostranstvíDalší informace |
Jak vzniklo slovo extempore a jaký jeho přesný význam?extempore ‘nečekaný, nepřipravený čin či projev’.Z lat. ex tempore ‘hned, bez přípravy’,doslova‘mimočas’,z ex- . a tempus ‘čas’.J Rejzek: Etymologický slovníkVýznam předpony ex- závisí na kontextu. a href"https://cs.wikipedia.org/wiki/Ex_(latina)" rel"nofollow" https://cs.wikipedia.org/ hellip /aDalší informace |
Jak vzniklo slovo brigáda ?(etymologický slovník doma nemám)Slovo brigáda se k nám dostalo z ruštiny. V ruštině byly tzv. artěly, skupiny, brigády, v nichž pracovali jako jedni z prvních burlaci.V latině existovalo slovo brigant vlastně člen brigády.Doplňuji:Brigant - původní výzam: darebák, lupič, loupežník, vyvrheľ.Dnes brigáda: vyšší vojenský zväzok medzi plukom a divíziou dobrovoľnáspoločensky užitočná práca, skupina pracovníkov, najmä dobrovoľných - Slovník.sk.Etymologický slovník a Naše řeč.Další informace |
Z čeho vzniklo slovo kafrati, kafrání?Význam slova kafrati je daleko jasnější než jeho původ. Nejprve jsme se domnívali, že je odvozeno od kafrovníku (východoindický vavřínovitý strom) a že vzniklo proto, že při dekorování vítězů vavřínovými věnci se mnoho žvanilo, tedy kafralo. Další stopa vedla do jižních Čech, kde jistý Kaubouš František, tedy KA. FR. s oblibou řečnil při pohřebních hostinách a jiných příležitostech. Jeho žvanivost byla proslulá a vyprávěly se o ní celé legendy.Nakonec jsme však zjistili, že vznik slovesa kafrati musíme hledat už ve starém Římě. Advokátství bývalo odjakživa a po celá tisíciletí výsadou mužů, ale právě ve starém Římě prolomila dávné tradice první advokátka světa, která se jmenovala Cafrania. Jako žena prahnoucí po emancipaci to pochopitelně neměla lehké. Muži - advokáti ji nebrali vážně, posmívali se jí a její obhajovací řeči nazývali posměšně kafráním. To se udrželo až do dnešních časů, ale měli bychom se zamyslet, je-li vhodné posmívat se statečné ženě i v dobách rovnoprávnosti.Doplňuji:Slovo kafrati má kulturně historický základ -ten je opravdu v latině. Odtud se pak dostalo do různých jazyků, jidiš, němčiny, nakonec i do češtiny atd. Ale nebylo to tak jednoduché. Přizpůsobilo se českému hláskosloví, hláskovým změnám atd.Jako vždy je několik verzí.V češtině pak slovo kafrat souvisí nejspíš se slovem kofroň zevloun, to je z německého Gaffer, případně Kaffer sedlák, hlupák, to z jidiš kafter nebo kafer, případně ze studentského koffern - žvanit, opět z jidiš.Holandští koloniDalší informace |
Vzniklo slovo zahrada podle místa za hradem?Odpověď vám dá Jilří Rejzek ve svém Etymologickém slovníku. zahrada, zahrádka,, zahrádkářský, zahrádkářství atd.Takto jen čeština, srov. však polské ogród tv., ruské ogoród ‘zahrádka (na zeleninu)’. Původně ‘ohrazené místo’, viz :hrad. hrad, hrádek, hradní, hradiště, hradba, hradební, hradlo, hradit, hrazení,ohradit, ohrada, přehradit, přehrada, zahradit ,zahrada, vyhradit,výhrada, nahradit, náhrada, náhradník, přihrádka aj.Všeslovanské slovo, polsky gród, rusky górod, staroslověnsky gradъ.Praslovanské *gordъ ‘ohrazené sídliště’, odtud ‘hrad’ v západní slovanštině, ‘město’ ve východní sl. v jihosl. je obojí význam.Příbuzné je např. litevské gardas ‘ohrada pro dobytek’, gótské gards ‘dům, dvůr’ (něm. Garten ‘zahrada’, angl. yard ‘dvůr’), stindické. grhá- ‘dům’ a snad i chetitské. gurta- ‘pevnost, hrad’, vše k indoevropskému ghordho-‘ohrazené místo, blízké je i latinské hortus ‘zahrada’, řecké chórtos ‘ohrada, dvůr’ (ie. *ghorto-).Další informace |