• Kde se vlastně vzalo slovo Aleppo, používané pro syrské město Halab? - poradna, odpovědi na dotaz

    Na této stránce naleznete veškeré odpovědi na dotaz na téma: Kde se vlastně vzalo slovo Aleppo, používané pro syrské město Halab?. Hledáme pro vás ve více než 500 000 odpovědích. Dále zde naleznete další zajímavá související témata.

    Další informace

  • Další témata a dotazy - Kde se vlastně vzalo slovo Aleppo, používané pro syrské město Halab?

  • Které první slovo vás napadne, když se řekne slovo hospoda?



    Další informace


    Kde se vzalo to záhadné jedno procento u této otázky?



    Další informace


  • Neskrývá slovo vybílit (třeba byt) v sobě zárodky rasismu? Proč vlastně vybílit, když stejně tak dokáží krást i rómové?

    a href"http://www.brnenskadrbna.cz/zpravy/krimi/8974-sbalil-divku-na-parkovisti-v-brne-a-prozil-s-ni-milostnou-noc-rano-zjistil-ze-mu-vybilila-byt.html" rel"nofollow" http://www.brnenskadrbna.cz/ hellip /a

    Další informace


    Nevíte, odkud se vzalo pojmenování červené barvy a jejích odstínů?

    Např. karmínová, purpurová a šarlatová.

    Další informace


    Odkud se vzalo ohromné bohatství panovníků?

    Z válek? Ze zemních surovin? ...

    Další informace


  • Co vlastně znamená slovo YouTUBE ?

    Jak se to dá přeložit - či vůbec chápat?

    Další informace


  • Kde se vzalo v naší mateřštině ů? Je ještě v nějakém jazyce použito diakritické znaménko v podobě kroužku?

    „Kroužek je diakritické znaménko, které používá především čeština ve spojení s písmenem U pro označení délky: ů a severské jazyky (švédština, finština, dánština, norština) nad písmenem A: Å což značí výslovnost blízkou zavřenému [o].“ a href"https://cs.wikipedia.org/wiki/Krou%C5%BEek_(diakritika)" rel"nofollow" https://cs.wikipedia.org/ hellip /a V češtině máme dvě dlouhá u – s čárkou a kroužkem. Ú zůstalo ve slovech přejatých – túra, kúra atd, někdy s významem“cizosti“. Často se používá i v nářečí - štrúdl, nebo trúba. . Kroužkované u pak v českých slovech uprostřed nebo na jejich konci – kůra, dům, domů, košů atd.Původně ů v češtině neexistovalo – předcházelo mu ó – dóm, kóň, bóh a hradóv,. Toto ó se vyslovovalo se zaokrouhlenými rty – jako /uo/ – duom, buoh, hraduov.Jako to bylo dál? Asi v 16. století se slova s „uo“ začala vyslovovat a psát jako /ú/. Jak to často bývá, objevili se jedinci, kterým se tato změna nelíbila.Tentokrát to byli písaři, kteří místo čárky nad u začali psát malý kroužek - takže původní o zmenšili a přesunuli nad u.. Tento vzdor písařů zplsobil, že malinkaté o nad u jako pozůstatek uo je dnešní ů.Potvrdilo se, že každé zlo je občas k něčemu dobré. Od té doby rozlišujeme pravopis slov domácích a přejatých., pokud jde o dlouhá u.Vl. vědomosti z vývoje jazyka.

    Další informace


    Nevíte, kde se vzalo pojmenování

    jistého spodního prádla,nazýveného bombarďáky a proč se mu tak začalo říkat?Doplňuji:Sajmone,že by?Nebo s letadlem?:-)

    Další informace


    Jak souvisí slovo kocovina s kočičinou? Co dříve slovo znamenalo?

    Slovo kocovina původně znamenalo výtržnost a vzniklo obměnou slova kočičina, kterým se označovaly výtržnosti proti mladoboleslavskému hejtmanovi Kotzovi v roce 1848. Ve druhé polovině 19. století začalo slovo kocovina pod vlivem německého výrazu Kater, které označuje kocoura i stav po alkoholovém opojení, nabývat dnešního významu. Dříve se také říkalo Katzenjammer (kočičí nářek).[5] Z němčiny čerpala obdobným způsobem také polština: kac, kacenjamer, kociokwik (česky kočičí kvik).

    Další informace


    Kde se vzalo slovo běda?

    Od čeho je odvozené slovo běda? Nebo jak vzniklo?

    Další informace