Kde se vlastně vzalo slovo Aleppo, používané pro syrské město Halab? - poradna, odpovědi na dotazNa této stránce naleznete veškeré odpovědi na dotaz na téma: Kde se vlastně vzalo slovo Aleppo, používané pro syrské město Halab?. Hledáme pro vás ve více než 500 000 odpovědích. Dále zde naleznete další zajímavá související témata.Další informace |
Kde se vzalo to záhadné jedno procento u této otázky?Další informace |
Které první slovo vás napadne, když se řekne slovo hospoda?Další informace |
Neskrývá slovo vybílit (třeba byt) v sobě zárodky rasismu? Proč vlastně vybílit, když stejně tak dokáží krást i rómové?a href"http://www.brnenskadrbna.cz/zpravy/krimi/8974-sbalil-divku-na-parkovisti-v-brne-a-prozil-s-ni-milostnou-noc-rano-zjistil-ze-mu-vybilila-byt.html" rel"nofollow" http://www.brnenskadrbna.cz/ hellip /aDalší informace |
Odkud se vzalo ohromné bohatství panovníků?Z válek? Ze zemních surovin? ...Další informace |
Nevíte, odkud se vzalo pojmenování červené barvy a jejích odstínů?Např. karmínová, purpurová a šarlatová.Další informace |
Co vlastně znamená slovo YouTUBE ?Jak se to dá přeložit - či vůbec chápat?Další informace |
Jak se překládá do češtiny štronzo používané v divadelnictví jako stopka?Tedy ne že bych to nevěděl, ale zajímá mě nezávislá etymologie.Další informace |
Kde se vzalo v naší mateřštině ů? Je ještě v nějakém jazyce použito diakritické znaménko v podobě kroužku?„Kroužek je diakritické znaménko, které používá především čeština ve spojení s písmenem U pro označení délky: ů a severské jazyky (švédština, finština, dánština, norština) nad písmenem A: Å což značí výslovnost blízkou zavřenému [o].“ a href"https://cs.wikipedia.org/wiki/Krou%C5%BEek_(diakritika)" rel"nofollow" https://cs.wikipedia.org/ hellip /a V češtině máme dvě dlouhá u – s čárkou a kroužkem. Ú zůstalo ve slovech přejatých – túra, kúra atd, někdy s významem“cizosti“. Často se používá i v nářečí - štrúdl, nebo trúba. . Kroužkované u pak v českých slovech uprostřed nebo na jejich konci – kůra, dům, domů, košů atd.Původně ů v češtině neexistovalo – předcházelo mu ó – dóm, kóň, bóh a hradóv,. Toto ó se vyslovovalo se zaokrouhlenými rty – jako /uo/ – duom, buoh, hraduov.Jako to bylo dál? Asi v 16. století se slova s „uo“ začala vyslovovat a psát jako /ú/. Jak to často bývá, objevili se jedinci, kterým se tato změna nelíbila.Tentokrát to byli písaři, kteří místo čárky nad u začali psát malý kroužek - takže původní o zmenšili a přesunuli nad u.. Tento vzdor písařů zplsobil, že malinkaté o nad u jako pozůstatek uo je dnešní ů.Potvrdilo se, že každé zlo je občas k něčemu dobré. Od té doby rozlišujeme pravopis slov domácích a přejatých., pokud jde o dlouhá u.Vl. vědomosti z vývoje jazyka.Další informace |
Projet to na plný čáře, kde se to vzalo? Proč na plný čáře?Čára - mínilo se jí i čára hraniční, až po kterou je něco dovoleno nebo zakázané, např. linie, která čarodějný kruh ( kde nemají nebo mají démoni svou moc) nemají, pak přeneseně linie cílová, mez (limit) dovolená pravidlem - dělati něco přes čáru.Plný celý, úplný. Projet - expresívně - prohrát. Čára stanovený limit.Projel to na plné (celé) čáře - prohrál to docela (zcela) nad stanovený limit. (určenou mez, hranici)V. Machek a jeho Etymologický slovníkDoplňuji:Čára - mínila se jí i čára hraniční, až po kterou je něco dovoleno nebo zakázané, např. linie, vymezující tzv. čarodějný kruh ( kde nemají nebo mají démoni svou moc), pak přeneseně linie cílová, mez (limit) dovolené pravidlem - dělati něco přes čáru...Další informace |
Bude se v ITER ohřáté hélium používané jako chladivo opět na místě zkapalňovat?A jestli ano, bude to fungovat podobně jako v ledničce (tj stlačení,odvedení tepla a expanze)?Další informace |