• Proč se říká opičí hory? - poradna, odpovědi na dotaz

    Na této stránce naleznete veškeré odpovědi na dotaz na téma: Proč se říká opičí hory?. Hledáme pro vás ve více než 500 000 odpovědích. Dále zde naleznete další zajímavá související témata.

    Další informace

  • Další témata a dotazy - Proč se říká opičí hory?

  • Proč se Bartošové říká Džambulka?



    Další informace


    Dobré sobotní ráno a hned mne napadla otázka:proč se říká: uděláno(zhotoveno, vyrobeno)humpolácky?



    Další informace


    Ktere Ceske hory jsou pro vas odobne nejkrasnejsi. ? -iv-



    Další informace


    Opičí král-kde sehnat?



    Další informace


    Evoluční model má prý nedostatky. Je chybějící článek mezi opicí a moderním člověkem v bulváru?



    Další informace


    Je možný věštit z ruky i opici?



    Další informace


  • Kam na hory??



    Další informace


    Proč se jedné části Podlesí říká Křivé?



    Další informace


  • Proč se desetikoruně říká pětka?

    výraz pětka pro desetikorunu má kořeny v peněžní reformě, která proběhla v Rakousku-Uhersku roku 1892.Do té doby se na našem území platilo zlatými (zlatkami). Reforma z roku 1892 však zavedla koruny. Od roku 1900 bylo zavedeno povinné uvádění všech peněžních částek pouze v korunové měně, ale v praxi se stále užívalo přepočítávání na zlatky a krejcary. Kromě přejmenování měny vpodstatě došlo také k devalvaci, znehodnocení zlatek. Hodnotu dřívějšího jednoho zlatého teď měly dvě koruny.Dvouhaléři proto lidé dál říkali krejcar , dvacetikoruně desítka (měla v přepočtu hodnotu deseti zlatek), desetikoruně pětka (měla hodnotu pěti zlatek a pětka se před reformou říkalo pětizlatkové bankovce

    Další informace


    Podle čeho vznikl název Mariánské Hory, nyní část Ostravy?

    Jak je vidět z názvu, určitě má něco společnou s Pannou Marií.Název Mariánské kvůli zasvěcení Panně Marii, která má místo chránit. Hory - jednak kvůli umístění obce na návrší a jednak kvůli horníkům, kteří zde těžili uhlí a rudu.Celou historii najdete v odkazujPůvodní název Lhota, Čertova Ves, Čertova Lhota/ Lhotka. . Další z majitelů, Ladislav z Kadaně a na Paskově, prodal ves r. 1533 za 350 zlatých městu Moravské Ostravě.Asi 1540 Lhotku propustil z léna a manské povinnosti olomoucký biskup Stanislav I. Thurzo za každoroční poplatek kopy štik a kopy kaprů, později pak kopy grošů. Tak se stala Čertova Lhotka trvale poddanskou vsí Moravské Ostravy až do roku 1848, kdy bylo poddanství zrušeno, obec se od města odtrhla a osamostatnila se.Rozhodující vliv na rozvoj obce mělo dolování uhlí. Do 90. let 19. století se v obci usazovali dělníci pracující v ostravských dolech a ve Vítkovických železárnách.Přívlastek „Čertova“ se stejně už od 17. století přestává užívat a tehdy se obecní výbor usnesl na názvu Ostravská Lhotka. Dochází ke schválení češtiny jako jediné úřední a jednací řeči, obecního znaku a obecních barev. Ovšem vzápětí je název změněn na Mariánské Hory (dolům se říkalo „hory“, Mariánské – na počest Panny Marie), ve Vídni byl schválen a užívá se od 6.září 1901, v lednu 1902 byl obci udělen znak. 1. dubna 1907 císař František Josef I. podepsal žádost o povýšení na město.Opět začal velký stavební rozvoj Mariánských Hor jako ryze českého města. Podle plánu vídenského urbani

    Další informace