 | | Napsal by mi někdo názor na takovou moji první báseň?Je to pokus o příběh ve verších :D Prosím o rady, co vylepšit a v jakém verši to mám napsané :DDěkuji :)Živ byl jsem delší dobu a po boku mé ženy zdráv, neustále v chodu práce, znal jsem spoustu lidských krás,bych byl živ delší dobu nepoznal bych krásu vzniku, dech můj už skomíral a něco přícházelo skze práh.„Co pohledáváš zde??“ Otázal jsem se té osoby jež přišla skrze dveře,pot polil čelo mé a zachvátil mne strach, však hlas té ženy v bílém rouchu uklidnil mne aspoň trochu.A dotek její ruky, tak teplí připomínajíc mi krásu nebe, a hlas jenž přicházel z jejich úst se linul k mému uchu.„Už dlouho jsi tu byl a teď odejdeš se mnou,“ řekla spanile a vztáhla ruku na mou hruď,já nebranil se ani trochu bych poznal krásu světa znovu.Poté chvíli tmu před očima a pak tu ženu spatřil jsem,ona stála celá v bílém držící mne za ruku, poté šli jsem dlouho cestu až někam tam do hluku.A tam jedna krásná žena spící klidným spánkem,když osoba v bílém stáhla ruku a já náhle ve tmě ocitl se cítící teplo velké.Všude málo místa měl jsem a podivnou šnůru okolo,však spoustu času mi zbývalo bych nadechl se dlouze.Spostu dnů jež nepočítal jsem uběhli rychle,a já znovu zakřičel jsem v náručí toho muže hlasně.Podíval jsem se do očí matky mé a uviděl tu krásu světa,modré perly zdobily je a vítali mne kladně.Životem plahočím se dál a dál,znovu umírat a žíti dál.Po životě žít se dá,stačí jen zkusit nebát se dál.
Další informace
|
Co s androidem ktery nenabiha?
Co s asfaltem pod parketami?
Co s azalkou na zimu
Co s bolavým palcem?
Ostatní