Komu vděčíme za to, že si lidé za socialismu udrželi povědomí o skautingu? - poradna, odpovědi na dotaz

Na této stránce naleznete veškeré odpovědi na dotaz na téma: Komu vděčíme za to, že si lidé za socialismu udrželi povědomí o skautingu?. Hledáme pro vás ve více než 500 000 odpovědích. Dále zde naleznete další zajímavá související témata.

Další informace

Další témata a dotazy - Komu vděčíme za to, že si lidé za socialismu udrželi povědomí o skautingu?
Líbila se vám více Praha za socialismu nebo ta dnešní?

Další informace


Znáte slova z doby socialismu?

Další informace


Nejsou direktivy z EU už nápadně podobné těm z dob reálného socialismu, tedy kromě dotací?

Další informace


Je tu někdo, komu dnes také není dobře?

Další informace
Jsem jediný, komu se bude stýskat po vagonech koženkách?

Další informace

Z jakého důvodu byla v době socialismu zakázaná písnička Rasputin od skupiny Boney-M?

a href"https://www.youtube.com/watch?vkvDMlk3kSYg" rel"nofollow" https://www.youtube.com/ hellip /a

Další informace

Malagelo byl jediný alkohol koupitelný za socialismu v lékárnách?

Pokud jde o víno, ještě existovalo Condurango, sladové víno, dá se koupit i dnes. Pochopitelně se dal koupit i čistý ethanol, myslím že byl ale množstevně omezen (10 gramů (?) ), dnes již čistý neprodají, hrozí-li, že nějaký líh tohoto typu bude zneužit k vnitřnímu použití, bývá denaturován.

Další informace

Nevíte,kdy získal u nás oblibu vídeňský řízek a komu za to vděčíme?

Za objevitele vídeňského řízku je považován Maršál Radecký. Kdo a kdy jako první rozklepal plátek libového masa, aby jej lehce osolený protáhl moukou, rozšlehaným vejcem, obalil v jemné strouhance a horkém oleji na pánvi z obou stran osmažil? Vynalezen byl údajně již ve starověkém Řecku. Cestou přes Arábii a Španělsko se dostal do Itálie, kde jej ve městě Milánu, někdy po 6. srpnu 1848, kdy se statečné město po nezdařeném pokusu osvobodit se z habsburské nadvlády opět stalo městem poddaným. Tam dle historických pramenů poprvé ochutnal tehdejší dobyvatel Milána, maršál vítězné rakouské armády Jan Josef Václav Radecký z Radče, naroz. 2. 11. 1766, báječný smažený řízek a zajímal se o recept.Předpis na nevídanou specialitu přivezl jako vzácný dárek Jeho Veličenstvu Františku Josefovi I. Císaři tento řízek tak mimořádně zachutnal, že se brzy poté stal už pod názvem řízek vídeňský vlastnictvím celého rakouského národa.Postupem doby řízek zaznamenal různé proměny. Původní obalovaný telecí kotlet se přeměnil v tenký plátek telecího masa. V té době ve Vídni pracovalo v tehdejších panských domech mnoho českých kuchařek, tak není nepravděpodobné, že se na řízku podepsaly opravdu velkou měrou. Podle možností se začal smažit krom telecího plátku též plátek vepřový a jak je nám dnes známo, trojobalem lze protáhnout kdeco

Další informace

Byly za socialismu povolený potraty?

Byly, ale musela jít žena před komise. Vím, že to kolegyně k tomu potřebovala potvrzení o výši platu, stejně jako její manžel. ystoupení před komisí bývalo pro ženy velmi trapné a stresující. Žena například uvedla, že má velké zdravotní problémy, dvě malé děti, malý byt, malý plat a že se právě rozvádí. To vše musela doložit potvrzeními. Přesto se ji snažila komise přesvědčit, aby si dítě buď nechala, anebo aby ho donosila a pak ho darovala k adopci.Od roku 1957 byly tedy interrupce konečně legální, ale byly spojené s tzv. interrupčními komisemi. Tyto komise zjišťovaly, zda je žádost o interrupci dostatečně oprávněná. Gynekologové spolu “s dobrotivými mateřskými” přísedícími se snažili ženám jejich úmysl rozmluvit. O tom, že ženy měly obvykle pádné důvody své těhotenství ukončit svědčilo to, že nakonec komise stejně 99 procentům žen potrat povolila. Legalizace interupcí byl velký pokrok, vždyť si stačí uvědomit, že při ilegálních potratech před rokem 1957 umíralo v průměru 200 žen ročně. Tento interrupční zákon, který platil 30 let až do roku 1987, zřejmě od svého vyhlášení zachránil život 6000 žen.Více podrobností viz odkaz a href"http://www.kubata.nazory.cz/clanky/kap23.html" rel"nofollow" http://www.kubata.nazory.cz/ hellip /a

Další informace