• Co je to srdnatost? Má to něco společného se srdcem? - poradna, odpovědi na dotaz

    Na této stránce naleznete veškeré odpovědi na dotaz na téma: Co je to srdnatost? Má to něco společného se srdcem?. Hledáme pro vás ve více než 500 000 odpovědích. Dále zde naleznete další zajímavá související témata.

    Další informace

  • Další témata a dotazy - Co je to srdnatost? Má to něco společného se srdcem?

  • Není tady toho už moc, co se týká otázek jestli má něco společného tohle slovo s tímhle?



    Další informace


    Mají něco společného ptákoviny s ptáky?



    Další informace


  • Má název města Třinec něco společného s číslovkou tři?



    Další informace


  • Má něco společného atentát na JFK a odvolání z funkce Chruščova?

    ... zde se zásadně konspirační teorie neprobíraj, to už jsi mohl pochopit, tajné musí zůstat tajné ...

    Další informace


  • Proč se sojka jmenuje sojka, má to něco společného se sojou?

    Sojka: vděčí za jméno praslovanskému slovu „soja“, jež znamenalo „lesklý“ – což přesně odpovídá nápadnému zbarvení části křídel tohoto ptáka sojka, sojčí. Všeslovanské slovo.. Praslovanské *soja je možná pokračováním indoevropského *sk̸oi͡ā od *sk̸ei- ‘lesknout se, svítit’ podle nápadného zbarvení části křídel.Ale jde o jinou soju než je luštěnina.sója, sojový. Přes něm. Soja z japonského. šōyu, šoj, soj tv.J. Rejzek: Etymologický slovník

    Další informace


  • Má něco společného macecha a maceška?

    Maceška květina je zdrobnělina od macechy. Psl. *mat’echa je odvozeno od *mati ( :matka) příp. -echa (vedle toho i -ocha, -icha, ucha), původně asi s hanlivým přídechem.Maceška - původ podle německého Stiemütterchen tv. Podobné je polské s. maciejka, slovinské máčeha .Významová motivace nejasná, snad v nějakém vztahu k slovenskému . sirôtka ,dl.syrotka, protože kvete na podzim osaměle na polích Jiří Rejzek: Etymologický sloívníkPoznámka maceška - pomazánka - název podle výrobce Macečky, takže i tak je zde souvislost.

    Další informace


    Mají něco společného kopule a kopulace?

    Jen hláskovou podobnost, ale původ nikoliv.kopulovat, kopulace - ‘pohlavní spojení’, . Z lat.cōpulātiō ‘spojení ,svazek’od cōpulāre ‘spoutávat, spojovat’ od cōpula ‘pouto, pojítko’ z co- ( :ko) a *apula od *apere ‘připojovat’, doloženého jen v příč. trpném. aptus ‘připojený, připevněný’.kopule ‘klenba ve tvaru polokoule’, kopulovitý. Přesmykem samohlásek z kupole a to z it. cupola tv. z pozdně lat. cūpola, což je vlastně zdrobnělina od cūpa ‘sud, bečka.J. Rejzek: Etymologický slovnk

    Další informace


    Má něco společného slovo škorpit se škorpióny?

    Vypadá, že ano.škorpit se - expresívní výraz. Slovensky škriepiť sa, srov. i české nářeční skřipka, škřipka ‘hádka’ - zmiňuje Jungmann.Jsou to expr. útvary, původu asi onomatopoického (zvukomalebného) (srov. :skřípat). Skřípat je všeslovanské slovo - Z onomatopoického významu se pak v č.vyvinul význam‘svírat, mačkat’ a to asi od názvu mučicího nástroje skřipec, původně vlastně ‘co skřípe,vrže’.Od 19. st .i druh brýlí, vlastně ‘co svírá nos’. Není vyloučeno druhotné přiklonění ke slovu škorpion škorpion ‘štír’. Přes něm. Skorpion z lat. scorpiō (gen. scorpiōnis) a to z řeckého . skorpíos, jež je možná odvozeno od ie. *(s)kerp-, což je rozšířené indoevropské *(s)ker‘řezat, obdělávat ostrým nástrojem’ Jiří Rejzek: Etymologický slovník

    Další informace


    Ma mají tato dvě slova něco společného kromě toho, že to jsou homonyma?

    Jedná se o kuš Jednak jako samostříl a jednak jako rozkaz mlčet od slovesa kušnit, které se okrajově používá.

    Další informace


    Má něco společného paša a pašování?

    Mají společné některé hlásky, ale původ a význam je jiný. Paša ‘vysoký turecký hodnostář’. Z tur. paša a to z per. pādišāh (viz :padišáh).padišáh ‘nejvyšší titul někdejších muslimských vládců persko-indické oblasti’. Z per. pādšāh z pād ‘ochránce’ a šāh ‘král’.Pašovat z něm. paschen ‘pašovat’. Zřejmě slovo z jihoněm. argotu, kde je od 18. st. doloženo passen, bāschen ‘kupovat’ .Původ ne zcela jasný, uvažuje se o romském pāš ‘díl’, původně tedy vlastně ‘dělit (zboží), J. Rejzek: Etymologický slovník

    Další informace