-
Co je to srdnatost? Má to něco společného se srdcem? - poradna, odpovědi na dotaz
Na této stránce naleznete veškeré odpovědi na dotaz na téma: Co je to srdnatost? Má to něco společného se srdcem?. Hledáme pro vás ve více než 500 000 odpovědích. Dále zde naleznete další zajímavá související témata.
Další informace Další témata a dotazy - Co je to srdnatost? Má to něco společného se srdcem?
Není tady toho už moc, co se týká otázek jestli má něco společného tohle slovo s tímhle?
Další informace
Mají něco společného ptákoviny s ptáky?
Další informaceMá název města Třinec něco společného s číslovkou tři?
Další informaceMá něco společného atentát na JFK a odvolání z funkce Chruščova?
... zde se zásadně konspirační teorie neprobíraj, to už jsi mohl pochopit, tajné musí zůstat tajné ...
Další informaceProč se sojka jmenuje sojka, má to něco společného se sojou?
Sojka: vděčí za jméno praslovanskému slovu „soja“, jež znamenalo „lesklý“ – což přesně odpovídá nápadnému zbarvení části křídel tohoto ptáka sojka, sojčí. Všeslovanské slovo.. Praslovanské *soja je možná pokračováním indoevropského *sk̸oi͡ā od *sk̸ei- ‘lesknout se, svítit’ podle nápadného zbarvení části křídel.Ale jde o jinou soju než je luštěnina.sója, sojový. Přes něm. Soja z japonského. šōyu, šoj, soj tv.J. Rejzek: Etymologický slovník
Další informaceMá slovo brojler něco společného se srbochorvatským broj (číslo)?
Brojler - ‘jatečné kuře vhodné k pečení’. Z angl. broiler tv. od (to) broil ‘péci, grilovat’ ze starofrancouzského. brusler tv., nejistého původu. -Brojiti jen v češtině a slovenštině brojit - ‘horlivě vystupovat proti něčemu’. Východiskem je asi praslovanské. *briti ‘holit, řezat’ (srov. ruské brit’ tv. a :břitva) z ie. *bhrei-, což je rozšíření kořene *bher- ‘řezat’Jihoslovanské brojiti a broj si zachovalo původní význam ´ řezati, dělat zářezy, ve významu počítati ˇ (číslo).J. Rejzek Etymologický slovník Z toho plyne, že slova spolu původem ani významem nesouvisí.
Další informaceMají něco společného želatinové bonbóny arabesky s Araby? Znamená arabeska i něco jiného?
arabeska1. výtv., archit. plochý ornament z proplétajících se úponků nebo listových rozvilin, někdy též s figurálními prvky, pův. helénistický, později užívaný v renesanční a klasicistní architektuře2. liter. krátká povídka zachycující výjevy ze života, ale nesoustřeďující se na jednu osobu3. hud. drobná nenáročná skladba4. tan. baletní postoj na jedné noze s druhou nohou zanoženou a napjatou5. potr. arabesky drobné lisované pečivo růz. geometrických tvarů a zprav. s rýhovaným povrchem a href"http:/rirucka.ujc.cas.cz/?slovoarabeska" rel"nofollow" http:/rirucka.ujc.cas.cz/ hellip /a -arabeska - arabský ornament.Slovo se k nám dostalo přes něm.Arabeske, fr. arabesque z it. arabesco ‘arabský’ (šlo o složité ornamenty ze stylizovaných rostlin).J. Rejzek Etymologický slovník
Další informaceMá název obce Metylovice něco společného s metanolem?
Nemá.Starý název Swerwemsdorf, nynější Metylovice. V kronice se původ jména neuvádí, objevuje se totiž asi 50letá mezera ve starých informacích. .Historie obce se začíná psát v závěru 13. století,Moravská jména místní: výklady filologickéuvádějí, že Metylovice snad souvisí s os. Metelka, ženská varianta Metelice vánice, ze slovesa metelit utíkat. K záměně e v y mohlo dojít vlivem nářečí, chybným zápisem apod.Obec leží na úpati Moravskoslezských Beskyd, takže zde určitě v zimě bývaly časté vánice, jimž se bylo třeba vyhýbat, někde se schovat.
Další informaceMá něco společného paša a pašování?
Mají společné některé hlásky, ale původ a význam je jiný. Paša ‘vysoký turecký hodnostář’. Z tur. paša a to z per. pādišāh (viz :padišáh).padišáh ‘nejvyšší titul někdejších muslimských vládců persko-indické oblasti’. Z per. pādšāh z pād ‘ochránce’ a šāh ‘král’.Pašovat z něm. paschen ‘pašovat’. Zřejmě slovo z jihoněm. argotu, kde je od 18. st. doloženo passen, bāschen ‘kupovat’ .Původ ne zcela jasný, uvažuje se o romském pāš ‘díl’, původně tedy vlastně ‘dělit (zboží), J. Rejzek: Etymologický slovník
Další informaceMá něco společného šmír a šmírování?
Záleží, o který význam jde. Poznáte z vysvětlení ze Slovníku nespisovné češtiny od kolektivu autorů. Jde samozřejmě o nespisovné výrazy.A.. Šmír - 1. kolomaz, vazelina. 2. mazlavé mýdlo. 3. motoristicky - smyk - chytit šmíra.V r. 1921 uvadí Jindra - německé Schmier - kolomaz druhý výraz zkrácený ze šmírzajt, třetí význam schmierig kluzký. -B. šmír - 1. argoticky noční hlídač, 2. hlídač při krádeží, 3. dát šmíra, obvykle při vloupání. Puchmajer 1821.Poslední význam - Nováče k 1929 starý argotický výraz - od šmírovat 1. tajně pozorovat, 2. techn. mazat vazelinou.Původ - uvádí již Rippl 1926 s významem být ostražitý první význam z argotického německého schmieren pozorovat, to z jiddiš šmira - pozorovat, hebrejsky shumer strážce shomer být na stráží (šmír), rusky šmíra má význam stráž, ozbrojená ochranka, BSRŽ , v ukrajinštině šmírování - pozorovat.Vše z německého argotického schmieren pozorovat, hebr. šmíráh střežení.Druhý význam z německého schmieren mazat, také někoho podmazat..
Další informace
windows xp home
zahradní zídky -jaký kámen?
!!! POSÍM PORADTE ZE SERVEREM NA SA:MP 0.3b !!!
Ostatní